Evropská komise oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, který podle Bruselu ohrožuje nezávislost polských soudů. Varšava teď podle agentury AFP dostala měsíc na to, aby na spuštění procedury reagovala. Tlak Bruselu může vést až k finančním sankcím vůči Polsku, Varšava by také mohla přijít o svá hlasovací práva.
Spor mezi Bruselem a Varšavou o reformu justice postoupil na další stupeň
Polské ministerstvo zahraničí v reakci na nejnovější krok komise uvedlo, že se chystá Bruselu odpovědět a vysvětlit údajný přehmat Komise. „Je třeba zdůraznit, že sociální politika a organizace soudního systému je v kompetenci členských států,“ sdělil úřad polské tiskové agentuře PAP s odkazem na to, že důchodový věk soudců spadá do oblasti sociální politiky.
Nesouhlas s postupem EK dal prostřednictvím ředitele svého úřadu najevo i prezident Duda, podle něhož se komise vydala do slepé uličky. „EK se ve věci polské reformy soudnictví pokouší silově hledat možnosti prosazení svých pravomocí, které v tomto případě zjevně postrádá,“ prohlásil šéf Dudova úřadu Krzysztof Szczerski.
Kontroverzní reformu justice v Polsku představují tři zákony z dílny vládnoucí strany PiS: zákon o nejvyšším soudu, zákon o soudcovské radě a také zákon, který mění fungování obecných soudů.
Zatímco první dva bude polský prezident Andrzej Duda vetovat, tak třetí už podepsal. Účinnosti má nabýt 14 dní po zveřejnění v úředním věstníku, kde byl publikován podle polských médií v pátek.
A právě to odstartovalo spuštění zmíněné procedury ze strany Evropské komise. Její místopředseda Frans Timmermans před tímto krokem varoval už ve středu.
Podle komise ohrožují zákony nezávislost polských soudů
Hlavní výhrada Bruselu se týká diskriminace pohlaví vzhledem k zavedení různých věkových limitů pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), což je v rozporu s unijním právem v oblasti rovnosti pohlaví v zaměstnání.
Dále je komise znepokojena tím, že napříště má být na uvážení ministra spravedlnosti, zda prodlouží mandát soudců, kteří dosáhli důchodového věku; ministr má mít také právo odvolávat a jmenovat předsedy soudů.
Takový model ohrožuje nezávislost polských soudů, uvedla komise ve středu, kdy také Polsku dala měsíc na to, aby uvedlo kontroverzní justiční reformu do souladu s unijním právem. Jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést až k odejmutí hlasovacích práv Polska v EU.
Kaczyński chce reformu prosadit i přes veto prezidenta
List Gazeta Wyborcza v sobotu na svém webu napsal, že novelizovaný zákon o obecných soudech umožňuje ministru spravedlnosti (a současně generálnímu prokurátorovi) dosadit do funkcí 150 soudců, působících dosud na ministerstvu, jakož i prokurátory, kterým ministr Zbigniew Ziobro důvěřuje.
Pochod světel před budovou Nejvyššího soudu ve Varšavě
Reforma justice vyvolala na jedné straně vlnu protestů, demonstranti žádali po prezidentu Dudovi trojité veto všech zákonů. Jenže polská hlava státu čelí tlaku i z druhé strany: sám Duda totiž vzešel z řad PiS a dosud se nijak neprotivil jejím mnohdy kontroverzním návrhům schváleným parlamentem. Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński proto tvrdí, že strana prosadí zmíněné zákony i přes prezidentovo veto.