Moje politické zapálení je po útoku Breivika ještě větší, říká přeživší z Utoyi

Norsko si připomíná šest let od útoků, při kterých krajně pravicový extremista Anders Breivik zabil 77 lidí. Jedním z těch, kdo přežili masakr na ostrově Utoya, kde probíhal letní kemp mladých socialistů byl i tehdy osmnáctiletý M. Útok Breivika ho ale od politiky neodradil, naopak. Dnes pracuje na radnici jednoho z největších norských měst a studuje práva.

Vzpomínky se mu vrací dodnes, kdykoli slyší o masové střelbě. Ze dne útoku si doteď pamatuje štiplavý zápach střelného prachu, když Breivik míjel jeho úkryt jen ve vzdálenosti pár stop.

Schovaný tam byl spolu s dalšími a dívkou, kterou Breivik zasáhl třemi ranami. M. ji odnesl a ukryl do vysoké trávy. S pomocí ostatních jí zastavil krvácení. „Nikdy jsem neviděla nikoho, kdo by běžel rychleji a byl tak silný,“ řekla později dívka, které M. zachránil život. 

Oba byli nakonec evakuováni na lodi. Ona ve vážném stavu, on v šoku. Na ostrově mu ale zemřeli mimo jiné dva kamarádi, se kterými sdílel stan.

Na Utoyu se později vrátil několikrát. „Samozřejmě mám s tím místem spojenu spoustu emocí, ale snažím se soustředit na ty pozitivní,“ uvedl. „Předtím jsem byl velmi aktivní v politice. Teď je ale moje zapálení ještě mnohem větší a ještě víc se politicky angažuji,“ nechal se před časem slyšet.

Skupina se od útoku výrazně rozrostla

Kemp spojený s norskou Stranou práce si Breivik vybral kvůli její politice, která obhajovala multikulturalismus. Breivik ve svém manifestu napsal, že chce, aby Norsko zůstalo bílou a křesťanskou zemí.

Odradit nové generace od účasti v mládežnické organizaci Strany práce se mu ale nepodařilo. Počet členů se za čtyři roky od útoku zvýšil o polovinu. Mezi novými byly i děti z rodin přistěhovalců, kteří reprezentovali pro Breivika to, co nenáviděl. „Cítil jsem, že je důležité, abych se připojil,“ řekl Joel Gianni jehož rodiče jsou Eritrejci.

Ostrov Utoya
Zdroj: ČTK/AP/Cornelius Poppe

Ve světle migrační krize a teroristických útoků podle M. nacionalistické skupiny získávají větší vliv. Například ve Španělsku, Nizozemsku či Francii. Lidé mají podle něj pocit, že je nikdo neposlouchá a nikdo s nimi nemluví o jejich obavách.

„Z jistého pohledu se dokázal tohoto citlivého místa dotknout Donald Trump, bohužel,“ řekl dříve. Ze stejných obav podle něj těžila i kampaň za odchod Británie z Evropské unie.

Norsko se podle něj od roku 2011 také posunulo více doprava. Připomněl, že strana, do které patřil Breivik, se dostala do norského parlamentu.

Obnovení letních kempů jako důkaz vítězství

Největším vítězstvím přeživších nad Breivikem je podle něj znovuotevření letních kempů na ostrově. Spolu s dalšími stovkami dobrovolníků tam pomáhal obnovit budovy, aby se kemp mohl v létě 2015 poprvé znovu otevřít. Slavnostního dne se účastnil i tehdejší premiér Jens Stoltenberg. 

Podle některých to bylo ale příliš brzké nebo dokonce nedůstojné organizovat na tomto místě znovu letní kemp. S kritikou přišla i řada norských psychiatrů. Jeden z přeživších plány označil za šokující a nelidské.

Někteří další přeživší a jejich příbuzní dali najevo, že je pro ně těžké smířit se s představou, že by se měly na tomto místě obnovit letní kempy a politické aktivity skupiny. Matka jedné z obětí plán kritizovala slovy, že na hřbitově se nedělají pikniky.  

Památník na Utoye se jmény obětí
Zdroj: Reuters/Norsk Telegrambyra AS
  • Breivik na ostrově Utoya zastřelil 69 z celkem 600 lidí, kteří na letním kempu byli. Většina obětí byli teenageři a členové mládežnické odnože sociálně demokratické Strany práce. Dvě hodiny předtím zaútočil autem s nastraženou výbušninou v centru Osla. Útok nepřežilo osm lidí.

Policie sklidila kritiku za pomalý zásah

Ostrov Utoya před znovuotevřením kempů v roce 2015
Zdroj: ČTK/AP

Na ostrově Breivik převlečený v policejní uniformě útočil hodinu a 13 minut. Elitní norská protiteroristická jednotka Delta Force se na místo dostala až 40 minut poté, co byla povolána k zásahu.

Na Utoyu podle BBC jeli členové jednotky 40 kilometrů klikatými horskými silnicemi v páteční dopravní špičce. Neměli totiž k dispozici vrtulník. Problém nastal i při cestě přes vodu, když jednotka přetížila člun. V norských médiích se objevily i informace, že si policisté Utoyu nejprve spletli s ostrovem Geitoya.

„Dělali jsme maximum pro to, abychom se na ostrov dostali co nejrychleji to šlo. Jsem hrdý na svůj tým za práci, kterou odvedl,“ řekl tehdy operační důstojník Delta Force. O osm měsíců později se ale policie a tehdejší norský premiér Jens Stoltenberg za selhání při zásahu omluvili. 

Ostrov Utoya
Zdroj: Reuters/Norsk Telegrambyra AS

Podle některých přeživších bylo ale traumatizující i to, že krátce poté, co Breivik zahájil střelbu, od břehů ostrova odplul přívoz, kterým se mohlo až 60 lidí dostat bezpečně na pevninu. Vody kolem ostrova jsou totiž hluboké, ledové a obtížně se v nich plave, podotýká BBC.

Na přívoze přitom odplulo pouze devět lidí včetně jednoho člena posádky. Pro ostatní se nevrátili. Odjet do bezpečí byl prý pokyn policie, kterou kontaktovali. Říká to například tehdejší lídr mládežnické organizace, který na přívoz nastoupil. Breivik ho označil za jeden ze tří svých hlavních cílů. Studoval důkladně jeho fyzický vzhled, aby ho pak na místě dokázal poznat.

Pietní akce na ostrově Utoya
Zdroj: ISIFA

„Bylo to, jako když kapitán opouští loď,“ popsal své pocity jeden z přeživších, když sledoval odjíždějící přívoz. Později dodal, že mu tím ale nevyčítá jeho jednání.

Lídr skupiny později řekl, že se řídil instinktem. „Každý se snažil zachránit si život,“ uvedl. Určitý čas čelil výhrůžným smskám, voláním, dopisům a zprávám na Facebooku. Byl proto i pod policejní ochranou. Z vedení mládežnické organizace odešel v roce 2014. V roce 2015 se spolu s ostatními účastnil znovuotevření kempů.

Znovuotevření letního kempu na Utoye, v popředí dřívější lídr organizace
Zdroj: Reuetrs/Norsk Telegrambyra AS

Za masové vraždění Breivik dostal 21 let vězení. Nejvyšší trest, který umožňují norské zákony. Může být ale prodlužován do konce jeho života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.