Moje politické zapálení je po útoku Breivika ještě větší, říká přeživší z Utoyi

Norsko si připomíná šest let od útoků, při kterých krajně pravicový extremista Anders Breivik zabil 77 lidí. Jedním z těch, kdo přežili masakr na ostrově Utoya, kde probíhal letní kemp mladých socialistů byl i tehdy osmnáctiletý M. Útok Breivika ho ale od politiky neodradil, naopak. Dnes pracuje na radnici jednoho z největších norských měst a studuje práva.

Vzpomínky se mu vrací dodnes, kdykoli slyší o masové střelbě. Ze dne útoku si doteď pamatuje štiplavý zápach střelného prachu, když Breivik míjel jeho úkryt jen ve vzdálenosti pár stop.

Schovaný tam byl spolu s dalšími a dívkou, kterou Breivik zasáhl třemi ranami. M. ji odnesl a ukryl do vysoké trávy. S pomocí ostatních jí zastavil krvácení. „Nikdy jsem neviděla nikoho, kdo by běžel rychleji a byl tak silný,“ řekla později dívka, které M. zachránil život. 

Oba byli nakonec evakuováni na lodi. Ona ve vážném stavu, on v šoku. Na ostrově mu ale zemřeli mimo jiné dva kamarádi, se kterými sdílel stan.

Na Utoyu se později vrátil několikrát. „Samozřejmě mám s tím místem spojenu spoustu emocí, ale snažím se soustředit na ty pozitivní,“ uvedl. „Předtím jsem byl velmi aktivní v politice. Teď je ale moje zapálení ještě mnohem větší a ještě víc se politicky angažuji,“ nechal se před časem slyšet.

Skupina se od útoku výrazně rozrostla

Kemp spojený s norskou Stranou práce si Breivik vybral kvůli její politice, která obhajovala multikulturalismus. Breivik ve svém manifestu napsal, že chce, aby Norsko zůstalo bílou a křesťanskou zemí.

Odradit nové generace od účasti v mládežnické organizaci Strany práce se mu ale nepodařilo. Počet členů se za čtyři roky od útoku zvýšil o polovinu. Mezi novými byly i děti z rodin přistěhovalců, kteří reprezentovali pro Breivika to, co nenáviděl. „Cítil jsem, že je důležité, abych se připojil,“ řekl Joel Gianni jehož rodiče jsou Eritrejci.

Ostrov Utoya
Zdroj: ČTK/AP/Cornelius Poppe

Ve světle migrační krize a teroristických útoků podle M. nacionalistické skupiny získávají větší vliv. Například ve Španělsku, Nizozemsku či Francii. Lidé mají podle něj pocit, že je nikdo neposlouchá a nikdo s nimi nemluví o jejich obavách.

„Z jistého pohledu se dokázal tohoto citlivého místa dotknout Donald Trump, bohužel,“ řekl dříve. Ze stejných obav podle něj těžila i kampaň za odchod Británie z Evropské unie.

Norsko se podle něj od roku 2011 také posunulo více doprava. Připomněl, že strana, do které patřil Breivik, se dostala do norského parlamentu.

Obnovení letních kempů jako důkaz vítězství

Největším vítězstvím přeživších nad Breivikem je podle něj znovuotevření letních kempů na ostrově. Spolu s dalšími stovkami dobrovolníků tam pomáhal obnovit budovy, aby se kemp mohl v létě 2015 poprvé znovu otevřít. Slavnostního dne se účastnil i tehdejší premiér Jens Stoltenberg. 

Podle některých to bylo ale příliš brzké nebo dokonce nedůstojné organizovat na tomto místě znovu letní kemp. S kritikou přišla i řada norských psychiatrů. Jeden z přeživších plány označil za šokující a nelidské.

Někteří další přeživší a jejich příbuzní dali najevo, že je pro ně těžké smířit se s představou, že by se měly na tomto místě obnovit letní kempy a politické aktivity skupiny. Matka jedné z obětí plán kritizovala slovy, že na hřbitově se nedělají pikniky.  

Památník na Utoye se jmény obětí
Zdroj: Reuters/Norsk Telegrambyra AS
  • Breivik na ostrově Utoya zastřelil 69 z celkem 600 lidí, kteří na letním kempu byli. Většina obětí byli teenageři a členové mládežnické odnože sociálně demokratické Strany práce. Dvě hodiny předtím zaútočil autem s nastraženou výbušninou v centru Osla. Útok nepřežilo osm lidí.

Policie sklidila kritiku za pomalý zásah

Ostrov Utoya před znovuotevřením kempů v roce 2015
Zdroj: ČTK/AP

Na ostrově Breivik převlečený v policejní uniformě útočil hodinu a 13 minut. Elitní norská protiteroristická jednotka Delta Force se na místo dostala až 40 minut poté, co byla povolána k zásahu.

Na Utoyu podle BBC jeli členové jednotky 40 kilometrů klikatými horskými silnicemi v páteční dopravní špičce. Neměli totiž k dispozici vrtulník. Problém nastal i při cestě přes vodu, když jednotka přetížila člun. V norských médiích se objevily i informace, že si policisté Utoyu nejprve spletli s ostrovem Geitoya.

„Dělali jsme maximum pro to, abychom se na ostrov dostali co nejrychleji to šlo. Jsem hrdý na svůj tým za práci, kterou odvedl,“ řekl tehdy operační důstojník Delta Force. O osm měsíců později se ale policie a tehdejší norský premiér Jens Stoltenberg za selhání při zásahu omluvili. 

Ostrov Utoya
Zdroj: Reuters/Norsk Telegrambyra AS

Podle některých přeživších bylo ale traumatizující i to, že krátce poté, co Breivik zahájil střelbu, od břehů ostrova odplul přívoz, kterým se mohlo až 60 lidí dostat bezpečně na pevninu. Vody kolem ostrova jsou totiž hluboké, ledové a obtížně se v nich plave, podotýká BBC.

Na přívoze přitom odplulo pouze devět lidí včetně jednoho člena posádky. Pro ostatní se nevrátili. Odjet do bezpečí byl prý pokyn policie, kterou kontaktovali. Říká to například tehdejší lídr mládežnické organizace, který na přívoz nastoupil. Breivik ho označil za jeden ze tří svých hlavních cílů. Studoval důkladně jeho fyzický vzhled, aby ho pak na místě dokázal poznat.

Pietní akce na ostrově Utoya
Zdroj: ISIFA

„Bylo to, jako když kapitán opouští loď,“ popsal své pocity jeden z přeživších, když sledoval odjíždějící přívoz. Později dodal, že mu tím ale nevyčítá jeho jednání.

Lídr skupiny později řekl, že se řídil instinktem. „Každý se snažil zachránit si život,“ uvedl. Určitý čas čelil výhrůžným smskám, voláním, dopisům a zprávám na Facebooku. Byl proto i pod policejní ochranou. Z vedení mládežnické organizace odešel v roce 2014. V roce 2015 se spolu s ostatními účastnil znovuotevření kempů.

Znovuotevření letního kempu na Utoye, v popředí dřívější lídr organizace
Zdroj: Reuetrs/Norsk Telegrambyra AS

Za masové vraždění Breivik dostal 21 let vězení. Nejvyšší trest, který umožňují norské zákony. Může být ale prodlužován do konce jeho života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 20 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...