Policie při útocích Breivika selhala, mohla ho zadržet rychleji

Oslo – Lepší bezpečnostní opatření mohla zabránit pumovému útoku v Oslu, tvrdí vyšetřovací komise, který zkoumala loňské útoky Anderse Breivika. Podle komise mohl být dokonce Breivik zatčen dříve. Zmatky na policii při loňském útoku způsobily, že policisté se na ostrov Utöya dostali pozdě. Spletli si ho totiž s ostrovem Geitöya, zamířili tedy nejprve sem. Mezitím stihl Breivik na Utöye zastřelit 69 lidí, osm další osob zemřelo předtím, když odpálil nálož v Oslu. Informace vyplývají ze zprávy speciální vyšetřovací komise. Norský premiér Jens Stoltenberg za chyby policie přijal odpovědnost, vyhnul se ale odpovědi na dotaz, zda kvůli tomu rezignuje.

Zásah policie při loňském útoku Anderse Breivika provázely zmatky. Připustila to i šéfka vyšetřovací komise Alexandra Bachová Gjörvová. „Řada věcí selhala, a to jak samotného 22. července, tak i při následných pracích. Jedná se o selhání systémová a selhání jednotlivců,“ prohlásila.

Podle závěrů komise se dalo útoku na vládní budovu v Oslu zabránit, pokud by byla přijata dostatečná bezpečnostní opatření. Dodala také, že na ostrově Utöya byla možná rychlejší policejní akce, což mohlo zachránit některé životy.

Alexandra Bechová Gjörvová, předsedkyně vyšetřovací komise:

„Dospěli jsme k názoru, že práce policie nebyla řízena odpovědným způsobem. Vzniká tak eventuálně důvod k rezignaci příslušných osob. Systém skutečně selhal a zdroje, které měla policie k dispozici, nebyly dostatečně využity.“

Policie měla krátce atentátu v centru Osla popis útočníka. Nedokázala o něm ale dost rychle informovat. Asi deset minut po explozi bomby přitom chodec policii upozornil, že viděl podezřelého muže, který vypadal jako policista a měl v ruce pistoli, odjel prý v šedé dodávce. Policista sice informaci předal operační centrále, tam ale kvůli chaotické situaci zůstala dalších 20 minut, aniž si jí někdo všimnul. Kvůli tomu projel útočník bez povšimnutí kolem policjení hlídky i stanice.

Policisté si pak navíc podle norských médií také spletli ostrov Utöya s ostrovem Geitöya. Místní obyvatelé přitom upozorňují na to, že ostrov Geitöya není osídlený a využívají ho lesníci. Na ostrově Utöya je naproti tomu mnoho velkých budov, které jsou z dálky vidět. Neznalost terénu přiznal již jeden z policistů přímo v soudní síni. Prý si nebyl jistý, kde vlastně Utöya leží.

Policisté si také mysleli, že cesta na ostrov bude krátká. Vyrazili proto na malém gumovém člunu. Ten ještě po okraj naplnili věcmi tak, že do člunu natekla voda a policistům špatně fungoval motor. Museli nakonec vyrazit na dvou úplně jiných člunech. 

Co se dělo 22. července

15:26 - explodovala bomba ve vládní čtvrti v Oslu
15:57 - minul Breivik v dodávce policejní auto
17:26 - dostala policie zprávu o střelbě na Utöyi
18:25 - přistáli členové speciálních jednotek Delta na ostrově
18:32 - Breivik byl zadržen

Přímo na ostrově byl již podle komise policejní zásah velice efektivní a strážci zákona při něm projevili odvahu. Dobrá byla také péče o přeživší atentátů ze strany záchranářů a lékařů.

Norská vláda zřídila takzvanou Komisi 22. července krátce po atentátech, 12. srpna 2011. Desetičlenná komise zkoumala mimo jiné, nakolik tajné služby před útoky sledovaly nebezpečí ze strany pravicových radikálů a jejich výhrůžky, a zjišťovala dostupnost střelných zbraní, munice a nebezpečných chemikálií v Norsku. Dále se komise detailně podívala na to, jak rychle a účinně norská policie reagovala na Breivikovy útoky.

Rozsudek nad Breivikem, který zabil loni 22. července 77 lidí, se čeká 24. srpna.

Jens Stoltenberg
Zdroj: ČTK/AP/Anette Karlsen

Premiér přijal odpovědnost, o rezignaci ale nemluvil

„Trvalo příliš dlouho, než se podařilo zadržet útočníka. Policie se mohla na Utöyu dostat rychleji. To jsou věci, jichž hluboce lituji,“ řekl dnes norský premiér Jens Stoltenberg. Uvedl, že jako předseda vlády nese konečnou zodpovědnost za chyby policistů. Zdůraznil také, že nyní je jeho úkolem zajistit, že se podobné chyby nebudou v budoucnu opakovat. Vyhnul se ale odpovědi na dotaz, zda po kritice komise rezignuje na svou funkci. Už dříve ale kvůli Breivikovým útokům vyměnil ministra spravedlnosti.

Závěry nezávislé komise

  • Pumovému útoku Breivika na vládní budovy v centru Osla 22. července 2011 se dalo předejít prostřednictvím lepších bezpečnostních opatření.
  • Policie mohla zadržet Breivika na ostrově Utöya nedaleko metropole Osla dřív.
  • Po 22. červenci mělo být v Norsku přijato víc kroků, které by předešly případným novým atentátům.
  • Péče o přeživší atentátů a příbuzné 77 obětí Breivikových útoků ze strany zdravotnických zařízení byla bezprostředně po útocích dobrá.
  • Komunikace vlády s veřejností po útocích byla kvalitní. Úřady také zvládly pokračovat ve své činnosti navzdory škodám.
  • Policie mohla přijít na stopu Breivika před 22. červencem 2011, kdyby měla lepší metodiku práce a širší záběr. Komise ale nemá důkazy, že policie mohla útokům tímto předejít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina odrážela ruské drony a opět zasáhla klíčový přístav

Ukrajinský dronový útok znovu poškodil ruský přístav Usť-Luga v Baltském moři, napsal gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Ruské ministerstvo obrany v noci na úterý podle státní agentury TASS informovalo o sestřelení 150 ukrajinských bezpilotních letounů. Naopak ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 267 z celkem 289 dronů, které na Ukrajinu v noci vyslali Rusové.
08:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vlády Česka a Slovenska se po třech letech sešly ke společnému jednání

Vlády Česka a Slovenska mají v úterý poprvé po třech letech společné jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se v úterý sešli v 11:30 na zámku Nová Horka na Novojičínsku, po pracovním obědě je krátce před 14:00 v plánu tisková konference.
03:30Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajina si připomíná ruské zločiny v Buče, zemi navštívila Kallasová

Na Ukrajinu přijela šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních zemí. V zemi bránící se ruské vojenské agresi si mimo jiné připomínají čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové v Buči nedaleko Kyjeva. Diplomaty přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
před 1 hhodinou

Váleční bezdomovci našli v Bejrútu improvizované útočiště

Izrealské útoky na sídla Hizballáhu v libanonské metropoli Bejrútu nuceně vysídlily tamní obyvatele do improvizovaných přístřešků. Na místě vyrostla stanová městečka. Lidé tak reagují na vzrůstající počet obětí v osídlených částech města.
před 1 hhodinou

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán.
před 2 hhodinami

Íránský útok zasáhl plný tanker v Dubaji, hrozil únik ropy

Íránský útok v noci na úterý zasáhl kuvajtský tanker Al-Salmi kotvící v Dubaji, způsobil požár a plavidlo poškodil. Dubajské úřady ráno informovaly, že požár byl uhašen a že již nehrozí únik ropy do moře. Při útoku nebyl nikdo zraněn a všech 24 členů posádky je v pořádku, dodaly úřady podle deníku The Guardian. Čtyři lidé utrpěli v Dubaji zranění po pádu trosek.
02:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUSA dělají politiku v zájmu Kremlu, říká politolog

„To, o co se snaží Rusko už desetiletí, a sice oslabit NATO, teď dělají USA. (…) Spojené státy dělají politiku, která je v zájmu Kremlu. Kdybych byl (ruský vládce Vladimir) Putin, tak bych se hrozně radoval,“ uvedl v Událostech, komentářích politolog a autor knihy Když vyhraje Rusko Carlo Masala. Podle jeho názoru se Evropa již nemůže spolehnout na to, že by USA byly spolehlivým partnerem. „Co musíme udělat? Musíme europeizovat NATO. To znamená převzít víc evropské odpovědnosti,“ říká. Pokud Rusko vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, pokusí se jít podle Masaly „ještě dál“. Klíčová bude jednotnost Aliance a Evropy, míní. „Čím víc nejednotné bude NATO, čím víc nejednotní budou Evropané, tím více roste pravděpodobnost, že Rusko napadne NATO,“ sdělil Masala v pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 5 hhodinami
Načítání...