Oslo - Norský atentátník Anders Behring Breivik si vyslechl čtení soudního rozsudku a jeho zdůvodnění. Ačkoliv od verdiktu, který ukládá Breivikovi za loňské usmrcení 77 lidí nejvyšší možný trest v zemi – 21 let vězení, uplynulo více než sedm hodin, na konci zasedání, kdy dostal slovo, mluvil velmi krátce. Samotný soud i rozsudek prý nemůže uznat, protože je „ve prospěch a na podporu multikulturalismu“. Následně dodal, že proti rozsudku se nehodlá odvolávat, protože by tím nepřímo soud legitimizoval.
Breivik řekl, že dnešní verdikt neuznává, protože soud stojí na straně multikulturní většiny. „Tento soud se vyslovil ve prospěch a na podporu multikulturalismu. Já jsem představitelem norského hnutí odporu, které se staví proti mulltikuturalismu, proti parlamentu, a vzhledem k tomu, že tady došlo k vyjádření podpory multikulturalismu, já nemohu legitimizovat tento soud tím, že budu akceptovat tento rozsudek,“ řekl Breivik klidným hlasem na mikrofon.
Poté se začal omlouvat militantním nacionalistům v Norsku i v Evropě za to, že nezabil více lidí. Během toho Breivika přerušila soudkyně a znovu požadovala jeho vyjádření, zda rozsudek přijímá, či nikoliv. Jeho obhájce pak řekl, že verdikt přijímá a nebude se proti němu odvolávat. „Podle mého názoru je tento rozsudek nelegitimní, zároveň se ale nemohu odvolat. Kdybych to totiž udělal, legitimizoval bych ho tím,“ dodal Breivik.
Už před začátkem dnešního soudu se dalo očekávat, že Breivik dostane vysoký trest. Otazníkem bylo ale posouzení, zda je Breivik příčetný a může jít do vězení, anebo ho jako psychicky nemocného čeká pobyt v léčebně. Sám obžalovaný již dříve řekl, že bude-li shledán příčetným, proti verdiktu se neodvolá.
Všech pět soudců nakonec uznalo Breivika příčetným. Poukazovali především na to, jak precizně a důmyslně Breivik své útoky připravoval. Několik let schraňoval zbraně a nakupoval je s pomocí deseti kreditních karet, aby tak nevzbudil podezření. Navíc prý velmi racionálně měnil své výpovědi během vyšetřování, kdy se dostával pod tlak soudců. Ti jej považují spíše za sebestředného lháře, u kterého není vyloučena možná porucha pozornosti, v momentě vraždění desítek lidí si prý ale byl předem jasně vědom toho, co dělá.
Třiatřicetiletý norský pravicový extremista Anders Behring Breivik v pátek 22. července 2011 spáchal dva útoky: v půl čtvrté odpoledne vybuchla ve vládní čtvrti v Oslu bomba, kterou umístil do auta před úřadem premiéra. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Krátce před pátou odpoledne přijel Breivik, převlečený za policistu, na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté začal střílet do shromážděných lidí. Ti v panice prchali, řada se jich utopila. Zemřelo 68 lidí, většina ve věku 14 až 20 let, a jedna oběť podlehla zraněním pár dní nato v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, než se asi v půl sedmé vzdal policii. Týž den zveřejnil na internetu svůj manifest o 1 500 stranách a deník, v němž přípravu na atentáty popsal. Desátého srpna vyšetřovatelé konstatovali, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Od zatčení je ve vazbě ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou u města Sandvika (asi 15 km západně od Osla). Proces s ním začal 16. dubna.
Breivik se podle dřívějších vyjádření k atentátům přiznal, ale cítí se nevinen. Masakr prý spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před multikulturalismem, za jehož podporu kritizuje norské instituce. Sám si přál, aby byl odsouzen jako trestně odpovědný člověk. V sázce je totiž podle něj věrohodnost jeho ideologie, hlásající odpor vůči přistěhovalcům, islámu, multikulturalismu či marxismu. Spravedlivým výsledkem by podle něj byl buď trest smrti, nebo zproštění viny.
