Američtí podnikatelé se loučí s Kisljakem. Ruským velvyslancem v USA byl devět let

Američtí podnikatelé pořádají recepci na rozloučenou s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem. O jeho odchodu z Washingtonu jako první informoval v červnu na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. „Pracovat s ním bylo radostí, přestože jsme se rozcházeli v názorech,“ poznamenal. Podle ruského listu Kommersant jej s největší pravděpodobností vystřídá Anatolij Antonov. Kreml Kisljakovo odvolání zatím nepotvrdil.

„Velvyslanec Kisljak sloužil jako představitel Ruska ve Spojených státech od roku 2008 a během svého působení ve Washingtonu byl spolehlivým a hloubavým partnerem amerických podnikatelských kruhů,“ stojí v pozvánce na recepci, kterou 11. července ve washingtonském hotelu St. Regis pořádá US-Russia Business Council. Novináři pozvaní nebyli.

Na otázku ohledně velvyslancova odvolání mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová přímo neodpověděla, uvedla jen, že v Rusku o odvolání či jmenování velvyslance rozhoduje prezident a že střídání velvyslanců může trvat i několik měsíců, čili v žádném případě nejde o nějakou spontánní záležitost. „Až bude příslušný výnos, budeme vás informovat,“ odpověděl mluvčí Kremlu na otázku ohledně odvolání a dalšího působení Kisljaka.

O Kisljakově odchodu z Washingtonu jako první informoval na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. „Nikdy nejste na pochybách, jakou zemi reprezentuje,“ uvedl dříve na jeho adresu.  

McFaul působení v Moskvě vzdal už po dvou letech v roce 2014 v rozčarování nad marností vzkřísit rusko-americké vztahy poznamenané hlubokou nedůvěrou Kremlu, který měl podezírat USA a McFaula osobně ze snah vyvolat v Rusku revoluci a svrhnout režim.

Kdo je Sergej Kisljak?

Šestašedesátiletý Kisljak je diplomatem od roku 1977, pracoval na různých velvyslanectvích a diplomatických zastoupeních bývalého Sovětského svazu, hlavně v USA a u OSN.

Po rozpadu SSSR vedl na ministerstvu zahraničí resort bezpečnosti a odzbrojení (1995–1998), později se stal stálým zástupcem Ruska u NATO (1998–2003) a následně byl jmenován jedním z náměstků ministra zahraničí.

Na postu velvyslance v roce 2008, krátce před zvolením Baracka Obamy americkým prezidentem, nahradil Jurije Ušakova. Ten pracoval ve Washingtonu devět let, tedy stejně dlouho jako nyní Kisljak. 

Sergej Kisljak
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

Kisljak se zapsal jako významná postava ruské diplomacie v jednáních o americkém protiraketovém štítu v Evropě i o íránském jaderném programu. Jmenován byl v době, kdy byly vztahy mezi oběma zeměmi hlavně kvůli americkému plánu na vybudování protiraketové základny v Evropě a ambicím Moskvy stát se opět světovou velmocí dost napjaté. 

Před časem řekl, že je více věcí, které Rusko a Spojené státy spíše spojuje než rozděluje. Například boj proti terorismu, náboženské nesnášenlivosti, klimatickým změnám. Ovšem dohady kolem Ukrajiny, rozpínavosti NATO v Pobaltí a sankce za anexi Krymu vedly k tomu, že se Rusko a USA naučily žít jeden bez druhého, dodal. 

Flynn po hovorech s Kisljakem odstoupil

V centru pozornosti se v poslední době ocitl v souvislosti s aférou okolo údajného ruského vměšování do voleb. Michael Flynn poté, co lhal o společných rozhovorech, musel opustit klíčovou funkci poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost.

Rovněž přes Kisljaka prý Trumpův zeť a poradce Jared Kushner domlouval zřízení tajného komunikačního kanálu s Kremlem. Kisljak se také zúčastnil přijetí ministra zahraničí Sergeje Lavrova u amerického prezidenta zrovna v den, kdy Trump odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho.

Trump při této příležitosti prý prozradil ruským hostům tajné informace od Izraele ohledně Islámského státu a Comeyho označil za šílence, jehož vyhozením zmenšil velký tlak ohledně Ruska.

Kdo jej vystřídá?

Kisljaka má podle ruských médií ve Washingtonu vystřídat přívrženec „tvrdé linie“ Anatolij Antonov. Ruský prezident Vladimir Putin ho koncem loňského roku přeřadil z funkce náměstka ministra obrany na náměstka ministra zahraničí, což je funkce, kterou před odchodem na prestižní post ve Washingtonu zastával i nynější ruský velvyslanec Kisljak.

Anatolij Antonov
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

O Antonovově vyslání do Washingtonu se spekulovalo již dříve, ale to se počítalo s vítězstvím Hillary Clintonové a s přetrváním napjatých rusko-amerických vztahů. Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách si Moskva prý tuto variantu rozmyslela - aby se k ní nyní vrátila. Antonov je podle deníku považován za „hlavního kandidáta“, ale definitivní rozhodnutí ještě nepadlo.

Antonov je profesionální diplomat. Za aktivity ruské armády na Ukrajině se ocitl na sankčním seznamu EU. Mimo jiné vedl ruskou delegaci při jednáních s USA, která vyústila v podpis nové dohody START o omezení strategických útočných zbraní v Praze v dubnu 2010.

Letos se má vystřídat i šéf amerického velvyslanectví v Moskvě. Média již spekulují o různých jménech, ale ani v Bílém domě rozhodnutí ještě nepadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...