Američtí podnikatelé se loučí s Kisljakem. Ruským velvyslancem v USA byl devět let

Američtí podnikatelé pořádají recepci na rozloučenou s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem. O jeho odchodu z Washingtonu jako první informoval v červnu na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. „Pracovat s ním bylo radostí, přestože jsme se rozcházeli v názorech,“ poznamenal. Podle ruského listu Kommersant jej s největší pravděpodobností vystřídá Anatolij Antonov. Kreml Kisljakovo odvolání zatím nepotvrdil.

„Velvyslanec Kisljak sloužil jako představitel Ruska ve Spojených státech od roku 2008 a během svého působení ve Washingtonu byl spolehlivým a hloubavým partnerem amerických podnikatelských kruhů,“ stojí v pozvánce na recepci, kterou 11. července ve washingtonském hotelu St. Regis pořádá US-Russia Business Council. Novináři pozvaní nebyli.

Na otázku ohledně velvyslancova odvolání mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová přímo neodpověděla, uvedla jen, že v Rusku o odvolání či jmenování velvyslance rozhoduje prezident a že střídání velvyslanců může trvat i několik měsíců, čili v žádném případě nejde o nějakou spontánní záležitost. „Až bude příslušný výnos, budeme vás informovat,“ odpověděl mluvčí Kremlu na otázku ohledně odvolání a dalšího působení Kisljaka.

O Kisljakově odchodu z Washingtonu jako první informoval na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. „Nikdy nejste na pochybách, jakou zemi reprezentuje,“ uvedl dříve na jeho adresu.  

McFaul působení v Moskvě vzdal už po dvou letech v roce 2014 v rozčarování nad marností vzkřísit rusko-americké vztahy poznamenané hlubokou nedůvěrou Kremlu, který měl podezírat USA a McFaula osobně ze snah vyvolat v Rusku revoluci a svrhnout režim.

Kdo je Sergej Kisljak?

Šestašedesátiletý Kisljak je diplomatem od roku 1977, pracoval na různých velvyslanectvích a diplomatických zastoupeních bývalého Sovětského svazu, hlavně v USA a u OSN.

Po rozpadu SSSR vedl na ministerstvu zahraničí resort bezpečnosti a odzbrojení (1995–1998), později se stal stálým zástupcem Ruska u NATO (1998–2003) a následně byl jmenován jedním z náměstků ministra zahraničí.

Na postu velvyslance v roce 2008, krátce před zvolením Baracka Obamy americkým prezidentem, nahradil Jurije Ušakova. Ten pracoval ve Washingtonu devět let, tedy stejně dlouho jako nyní Kisljak. 

Sergej Kisljak
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

Kisljak se zapsal jako významná postava ruské diplomacie v jednáních o americkém protiraketovém štítu v Evropě i o íránském jaderném programu. Jmenován byl v době, kdy byly vztahy mezi oběma zeměmi hlavně kvůli americkému plánu na vybudování protiraketové základny v Evropě a ambicím Moskvy stát se opět světovou velmocí dost napjaté. 

Před časem řekl, že je více věcí, které Rusko a Spojené státy spíše spojuje než rozděluje. Například boj proti terorismu, náboženské nesnášenlivosti, klimatickým změnám. Ovšem dohady kolem Ukrajiny, rozpínavosti NATO v Pobaltí a sankce za anexi Krymu vedly k tomu, že se Rusko a USA naučily žít jeden bez druhého, dodal. 

Flynn po hovorech s Kisljakem odstoupil

V centru pozornosti se v poslední době ocitl v souvislosti s aférou okolo údajného ruského vměšování do voleb. Michael Flynn poté, co lhal o společných rozhovorech, musel opustit klíčovou funkci poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost.

Rovněž přes Kisljaka prý Trumpův zeť a poradce Jared Kushner domlouval zřízení tajného komunikačního kanálu s Kremlem. Kisljak se také zúčastnil přijetí ministra zahraničí Sergeje Lavrova u amerického prezidenta zrovna v den, kdy Trump odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho.

Trump při této příležitosti prý prozradil ruským hostům tajné informace od Izraele ohledně Islámského státu a Comeyho označil za šílence, jehož vyhozením zmenšil velký tlak ohledně Ruska.

Kdo jej vystřídá?

Kisljaka má podle ruských médií ve Washingtonu vystřídat přívrženec „tvrdé linie“ Anatolij Antonov. Ruský prezident Vladimir Putin ho koncem loňského roku přeřadil z funkce náměstka ministra obrany na náměstka ministra zahraničí, což je funkce, kterou před odchodem na prestižní post ve Washingtonu zastával i nynější ruský velvyslanec Kisljak.

Anatolij Antonov
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

O Antonovově vyslání do Washingtonu se spekulovalo již dříve, ale to se počítalo s vítězstvím Hillary Clintonové a s přetrváním napjatých rusko-amerických vztahů. Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách si Moskva prý tuto variantu rozmyslela - aby se k ní nyní vrátila. Antonov je podle deníku považován za „hlavního kandidáta“, ale definitivní rozhodnutí ještě nepadlo.

Antonov je profesionální diplomat. Za aktivity ruské armády na Ukrajině se ocitl na sankčním seznamu EU. Mimo jiné vedl ruskou delegaci při jednáních s USA, která vyústila v podpis nové dohody START o omezení strategických útočných zbraní v Praze v dubnu 2010.

Letos se má vystřídat i šéf amerického velvyslanectví v Moskvě. Média již spekulují o různých jménech, ale ani v Bílém domě rozhodnutí ještě nepadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 15 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...