Rakouský kancléř mírní italské rozhořčení: Kontroly v Brenneru zatím nechystáme

4 minuty
Spolupracovník ČT v Itálii Josef Kašpar: Na společné hranici neexistuje žádný problém
Zdroj: ČT24

Rakousko v dohledné době nebude provádět kontroly v klíčovém Brennerském průsmyku na hranici s Itálií. Uvedl to rakouský kancléř Christian Kern. Snažil se tak zmírnit pohoršení, které vyvolalo úterní prohlášení rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila. Ten varoval, že alpská republika již velmi brzy obnoví kontroly na hranicích s Itálií, pokud se nezpomalí zvýšený příchod migrantů.

„Je třeba vysvětlit nedorozumění,“ řekl Kern na společné tiskové konferenci s Doskozilem. „Nerozmisťujeme v Brennerském průsmyku tanky a znovu zdůrazňuji, že naše spolupráce s Itálií je velmi dobrá,“ dodal kancléř s tím, že nic nenasvědčuje tomu, že by Itálie ztratila kontrolu nad situací v zemi.

„Rakousko nebude provádět v této chvíli žádné kontroly v Brenneru a v bezprostřední budoucnosti se zde nechystá nasadit armádu,“ řekl Kern.

Bývalý rakouský kancléř Christian Kern
Zdroj: Reuters

Řím podle Vídně zcela nepochopil záměr Rakouska, které se pouze připravuje na možné převzetí kontroly nad hranicemi s Itálií, pokud by nastal příliv migrantů. K tomu ale zatím nedošlo.

Doskozil přitom v úterý řekl, že rakouská armáda již ke klíčovému průsmyku, který leží na dopravní tepně mezi severem a jihem Evropy, vyslala čtyři obrněné transportéry Pandur, které by mohly silnici blokovat.

Ministr obrany také uvedl, že ke kontrole jižních hranic budou nasazeni i vojáci. Toto Doskozilovo prohlášení vyvolalo tvrdou kritiku Itálie, která si předvolala rakouského velvyslance v Římě.

V Itálii jsou všichni přesvědčeni o tom, že se jednalo víceméně o jakýsi předvolební trik před říjnovými předčasnými volbami v Rakousku. Někteří politici se snaží ubrat vítr z plachet pravicové liberální straně tím, že alespoň slovy přiostřují opatření proti uprchlíkům. Ale na italsko-rakouské hranici neexistuje žádný problém a žádné napětí.
Josef Kašpar
Spolupracovník ČT

V Itálii je asi 190 tisíc běženců

Itálie je nyní hlavní vstupní branou migrantů do Evropy. Po loňském uzavření takzvané balkánské stezky se většina migrantů snaží na starý kontinent dostat od břehů severní Afriky přes Středozemní moře.

Od začátku roku do Itálie tímto způsobem dorazilo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přes 85 tisíc migrantů, což je asi o pětinu víc ve srovnání se stejným obdobím loni. Celkem se do Evropy přes Středozemní moře dostalo už letos více než 101 tisíc migrantů. V Itálii je nyní asi 190 tisíc běženců a letos ji čeká další rekord v počtu příchodů.

Evropská komise v úterý představila konkrétní návrhy, jak rychle pomoci Itálii s řešením situace. Budou sloužit jako podklady pro rozhodnutí, které by měli udělat ministři vnitra EU na svém neformálním jednání koncem týdne v estonském Tallinnu.

  • Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo od začátku letošního roku do začátku července do Evropy přes Středozemní moře už více než 100 tisíc migrantů.
  • Naprostá většina migrantů - více než 85 tisíc - se na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře vydala ze severoafrických břehů a dorazila do Itálie. Kolem 9300 lidí překonalo Egejské moře a na evropskou pevninu vkročilo v Řecku. Kolem 6500 migrantů se dostalo ze severu Afriky do Španělska - ať už po moři či přes severoafrické španělské enklávy Ceuta a Melilla.
  • Ve srovnání s loňským rokem je počet příchozích migrantů o více než polovinu nižší. Mezi prvním lednem a třetím červencem roku 2016 Středozemní moře překonalo a do Evropy se dostalo přes 231 tisíc migrantů. 
  • Na celém světě během prvních šesti měsíců letošního roku zahynulo podle IOM přes 3000 migrantů. Více než 2200 jich svou smrt nalezlo právě ve Středozemním moři ve snaze dostat se do Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...