Dohoda o brexitu, clo a migrace. Královna v parlamentu představila priority své vlády

Nahrávám video

Ve Velké Británii začíná oficiálně úřadovat nový parlament vzešlý z nedávných předčasných voleb. Svým projevem, který se odehrál v méně ceremoniální podobě než obvykle, jej otevřela královna Alžběta II. Projev, který je dílem britského kabinetu, slíbil zajištění nejlepší možné dohody pro odchod země z Evropské unie včetně nových obchodních, celních a imigračních pravidel.

„Prioritou mé vlády je zajistit nejlepší možnou dohodu pro odchod země z Evropské unie,“ řekla královna ve Sněmovně lordů, v níž se shromáždili členové obou komor britského parlamentu.

Panovnice zmínila více než dvě desítky návrhů zákonů, s nimiž počítá rodící se kabinet. Třetina z nich přímo souvisela s odchodem z EU. Vedle zákona, který zruší normu z roku 1972 o přistoupení Británie k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, chystá vláda oddělené normy o clech, obchodu, imigraci, zemědělství, rybolovu, mezinárodních sankcích či jaderné bezpečnosti.

Nahrávám video

Mayová hodlá připravit řadu dalších návrhů týkajících se britské ekonomiky, sociální politiky či bezpečnosti. Její konzervativci však nemají v Dolní sněmovně většinu a budou odkázáni na podporu severoirských unionistů, která může být v mnoha případech vykoupena velkými ústupky a někteří analytici považují za reálnou možnost konání dalších předčasných voleb.

Mezi významné kroky vratkého kabinetu mají podle královnina projevu patřit mimo jiné opatření proti terorismu, například vznik vládní protiextremistické komise. „Ve světle teroristických útoků z Manchesteru a Londýna bude přehodnocena protiteroristická strategie mé vlády, aby měla policie a bezpečnostní složky všechny pravomoci, které potřebují,“ řekla Alžběta II. 

Alžběta II. na zahajovacím ceremoniálu britského parlamentu
Zdroj: Carl Court/ČTK/PA

Královna během tradičního ceremoniálu starého několik staletí představuje legislativní plány „své vlády“. Projev panovnici sepisuje vláda a nadstranická královna jej pouze předčítá. Parlament o něm poté zhruba za týden hlasuje. Původně se měla první schůze nového parlamentu konat již v pondělí, kabinet ji ale odložil.

Královna Alžběta II. a princ Charles přijíždí do parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Letos Alžběta II. přijela místo s manželem Philipem se svým synem – princem Charlesem. Šestadevadesátiletý vévoda z Edinburghu Philip byl totiž v úterý převezen „z preventivních důvodů“ do nemocnice kvůli infekci způsobené dřívějším onemocněním. Philip na počátku května oznámil, že bude své oficiální veřejné povinnosti vykonávat jen do srpna.

Otevření parlamentu provází řada tradic

Tradice, kdy panovník nebo panovnice osobně otevírají parlament, se datuje už do doby vládnutí Jindřicha VIII., čili do 16. století. Od té doby to probíhá takřka každoročně, jen se mění datum.
Marek Bičan
Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Královna přijíždí do Westminsterského paláce z Buckinghamského paláce přes vládní čtvrť Whitehall, a pak branou, kde sídlí jízdní garda, popsal tradici Marek Bičan ze Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Do Dolní sněmovny má zapovězený vstup, přichází tedy do Sněmovny lordů, kde se lordi shromáždí.

„Pohledem vyzve nejvyššího lorda Chamberlaina, to je muž s bílou holí, který vyzve jednoho úředníka Sněmovny lordů, který se nazývá Black Rod. Ten přichází do Dolní sněmovny, kde jsou mu před nosem zavřeny dveře, jaksi demonstrativně. Musí třikrát zaklepat, než ho vpustí, což ukazuje, že moc panovnice se nevztahuje na Dolní sněmovnu. Ta je autonomní a sama rozhodne, jestli vyslance panovnice vpustit, nebo ne,“ popisuje Bičan.

Nahrávám video

Královna tradičně přijíždí kočárem, má ceremoniální róbu a korunu. Středeční ceremonie, kvůli tomu, že probíhala čtyři dny po přehlídce ke královniným narozeninám, ale s těmito náležitostmi nebyla. Alžběta II. přijela autem, i korunu přivezlo auto a královna neměla róbu. Jak ve vysílání ČT24 vysvětlil Marek Bičan, na přípravu nebyl dostatek času a roli hrála i fyzická náročnost ceremonie.

Vždy před příjezdem královny se také musí prohledat sklepení. „Je to kvůli tomu, že v noci ze 4. na 5. listopadu 1605 tam bylo odhaleno spiknutí, kdy se katoličtí měšťané rozhodli vyhodit Sněmovnu lordů do povětří,“ popsal Bičan. Sudy se střelným prachem strážil Guy Fawkes, ale spiknutí bylo odhaleno, doplnil. 

Další projev až za dva roky

Kvůli nadcházejícím složitým jednáním o odchodu země z Evropské unie se další královnina řeč neuskuteční opět příští rok, ale až za dva roky. O víkendu to oznámila Andrea Leadsomová, která za britský kabinet domlouvá vládní záležitosti v Dolní sněmovně. Poslancům chce tak vláda dát dostatek prostoru pro debatu o různých aspektech takzvaného brexitu.

Konzervativci po předčasných parlamentních volbách na počátku června ztratili většinu v parlamentu a už téměř dva týdny vedou jednání o podpoře se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Pokud se jim s nimi podaří dohodnout, bude moci menšinová vláda premiérky Theresy Mayové spoléhat v 650členném sboru kromě svých 317 poslanců také na deset poslanců DUP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
15:30Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 1 hhodinou

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
19:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 2 hhodinami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 5 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.