Dohoda o brexitu, clo a migrace. Královna v parlamentu představila priority své vlády

Nahrávám video
Královna Alžběta II. přednesla zahajovací projev v parlamentu
Zdroj: ČT24

Ve Velké Británii začíná oficiálně úřadovat nový parlament vzešlý z nedávných předčasných voleb. Svým projevem, který se odehrál v méně ceremoniální podobě než obvykle, jej otevřela královna Alžběta II. Projev, který je dílem britského kabinetu, slíbil zajištění nejlepší možné dohody pro odchod země z Evropské unie včetně nových obchodních, celních a imigračních pravidel.

„Prioritou mé vlády je zajistit nejlepší možnou dohodu pro odchod země z Evropské unie,“ řekla královna ve Sněmovně lordů, v níž se shromáždili členové obou komor britského parlamentu.

Panovnice zmínila více než dvě desítky návrhů zákonů, s nimiž počítá rodící se kabinet. Třetina z nich přímo souvisela s odchodem z EU. Vedle zákona, který zruší normu z roku 1972 o přistoupení Británie k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, chystá vláda oddělené normy o clech, obchodu, imigraci, zemědělství, rybolovu, mezinárodních sankcích či jaderné bezpečnosti.

Nahrávám video
Záznam projevu královny Alžběty II. v britském parlamentu
Zdroj: ČT24

Mayová hodlá připravit řadu dalších návrhů týkajících se britské ekonomiky, sociální politiky či bezpečnosti. Její konzervativci však nemají v Dolní sněmovně většinu a budou odkázáni na podporu severoirských unionistů, která může být v mnoha případech vykoupena velkými ústupky a někteří analytici považují za reálnou možnost konání dalších předčasných voleb.

Mezi významné kroky vratkého kabinetu mají podle královnina projevu patřit mimo jiné opatření proti terorismu, například vznik vládní protiextremistické komise. „Ve světle teroristických útoků z Manchesteru a Londýna bude přehodnocena protiteroristická strategie mé vlády, aby měla policie a bezpečnostní složky všechny pravomoci, které potřebují,“ řekla Alžběta II. 

Alžběta II. na zahajovacím ceremoniálu britského parlamentu
Zdroj: Carl Court/ČTK/PA

Královna během tradičního ceremoniálu starého několik staletí představuje legislativní plány „své vlády“. Projev panovnici sepisuje vláda a nadstranická královna jej pouze předčítá. Parlament o něm poté zhruba za týden hlasuje. Původně se měla první schůze nového parlamentu konat již v pondělí, kabinet ji ale odložil.

Královna Alžběta II. a princ Charles přijíždí do parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Letos Alžběta II. přijela místo s manželem Philipem se svým synem – princem Charlesem. Šestadevadesátiletý vévoda z Edinburghu Philip byl totiž v úterý převezen „z preventivních důvodů“ do nemocnice kvůli infekci způsobené dřívějším onemocněním. Philip na počátku května oznámil, že bude své oficiální veřejné povinnosti vykonávat jen do srpna.

Otevření parlamentu provází řada tradic

Tradice, kdy panovník nebo panovnice osobně otevírají parlament, se datuje už do doby vládnutí Jindřicha VIII., čili do 16. století. Od té doby to probíhá takřka každoročně, jen se mění datum.
Marek Bičan
Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Královna přijíždí do Westminsterského paláce z Buckinghamského paláce přes vládní čtvrť Whitehall, a pak branou, kde sídlí jízdní garda, popsal tradici Marek Bičan ze Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Do Dolní sněmovny má zapovězený vstup, přichází tedy do Sněmovny lordů, kde se lordi shromáždí.

„Pohledem vyzve nejvyššího lorda Chamberlaina, to je muž s bílou holí, který vyzve jednoho úředníka Sněmovny lordů, který se nazývá Black Rod. Ten přichází do Dolní sněmovny, kde jsou mu před nosem zavřeny dveře, jaksi demonstrativně. Musí třikrát zaklepat, než ho vpustí, což ukazuje, že moc panovnice se nevztahuje na Dolní sněmovnu. Ta je autonomní a sama rozhodne, jestli vyslance panovnice vpustit, nebo ne,“ popisuje Bičan.

Nahrávám video
Marek Bičan: Tradice otevírání parlamentu se datuje do doby vládnutí Jindřicha VIII.
Zdroj: ČT24

Královna tradičně přijíždí kočárem, má ceremoniální róbu a korunu. Středeční ceremonie, kvůli tomu, že probíhala čtyři dny po přehlídce ke královniným narozeninám, ale s těmito náležitostmi nebyla. Alžběta II. přijela autem, i korunu přivezlo auto a královna neměla róbu. Jak ve vysílání ČT24 vysvětlil Marek Bičan, na přípravu nebyl dostatek času a roli hrála i fyzická náročnost ceremonie.

Vždy před příjezdem královny se také musí prohledat sklepení. „Je to kvůli tomu, že v noci ze 4. na 5. listopadu 1605 tam bylo odhaleno spiknutí, kdy se katoličtí měšťané rozhodli vyhodit Sněmovnu lordů do povětří,“ popsal Bičan. Sudy se střelným prachem strážil Guy Fawkes, ale spiknutí bylo odhaleno, doplnil. 

Další projev až za dva roky

Kvůli nadcházejícím složitým jednáním o odchodu země z Evropské unie se další královnina řeč neuskuteční opět příští rok, ale až za dva roky. O víkendu to oznámila Andrea Leadsomová, která za britský kabinet domlouvá vládní záležitosti v Dolní sněmovně. Poslancům chce tak vláda dát dostatek prostoru pro debatu o různých aspektech takzvaného brexitu.

Konzervativci po předčasných parlamentních volbách na počátku června ztratili většinu v parlamentu a už téměř dva týdny vedou jednání o podpoře se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Pokud se jim s nimi podaří dohodnout, bude moci menšinová vláda premiérky Theresy Mayové spoléhat v 650členném sboru kromě svých 317 poslanců také na deset poslanců DUP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších sedm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 1 hhodinou

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 4 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 12 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 12 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 13 hhodinami
Načítání...