Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) očekává, že své vyšetřování okolo dotací pro farmu Čapí hnízdo uzavře do konce letošního roku. Na výroční tiskové konferenci to řekl šéf úřadu Giovanni Kessler. OLAF loni uzavřel celkem 272 případů, tedy méně než v předchozím roce, a 219 nových kauz začal řešit. Česko loni vyšetřoval v pěti případech a vydal jedno doporučení.
Čapí hnízdo chce OLAF prošetřit do konce roku. Z celé EU se má vrátit 631 milionů eur
O podrobnostech vyšetřování, které úřad vede, Kessler hovořit nechtěl. Dobře informovaný zdroj z OLAF následně kauzu Čapí hnízdo označil za „komplexní a citlivý“ případ. Zabývá se jím také česká policie.
Farma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Agrofertu někdejšího vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat její majitele. Díky změně dosáhla na evropskou dotaci, kterou by jako firma z koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla.
Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila mezi firmy Agrofertu. Babiš loni v březnu na mimořádné schůzi sněmovny ke kauze Čapí hnízdo svolané z popudu opozice řekl, že v době získání dotace vlastnili farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.
- Úkolem OLAF je vyšetřovat podvody dotýkající se unijního rozpočtu, případy korupce v orgánech a institucích EU a závažného pochybení ze strany jejich pracovníků. Vyšetřuje tak nejrůznější druhy trestné činnosti, jako je zpronevěra, celní a jiné podvody či machinace při zadávání veřejných zakázek.
- Na základě svého šetření úřad doporučuje potřebné kroky, které by měla EU nebo orgány členské země udělat k nápravě. V případě podezření na trestný čin, k němuž má důkazy, může úřad zaslat oznámení příslušným vnitrostátním orgánům spolu s doporučením zahájit trestní stíhání.
- V Česku je zkratka OLAF známá především v souvislosti s prošetřováním padesátimilionové dotace pro farmu Čapí hnízdo, patřící do skupiny Agrofert šéfa hnutí ANO a donedávna ministra financí Andreje Babiše.
- Evropský úřad proti podvodům vznikl v roce 1999. Formálně je součástí struktury Evropské komise.
Loni začal úřad řešit přes 200 kauz
Evropský úřad pro boj proti podvodům loni uzavřel celkem 272 případů, tedy méně než v předchozím roce, a 219 nových kauz začal řešit. Členské státy dostaly celkem 346 doporučení, na základě kterých by se do unijního rozpočtu mělo vrátit 631 milionů eur (asi 17 miliard korun).
Zástupci OLAF na tiskové konferenci uvedli, že mandát jejich úřadu jim umožňuje udělat si konkrétní obrázek o měnící se povaze podvodů, které s evropskými dotacemi souvisí. Jeho analýza ukázala, že zločinci se rychle adaptují na změny hospodářského a regulačního rámce, a nachází „nové a kreativní cesty, jak se dostat k unijním penězům“.
Významné jsou v tomto ohledu podle zprávy veřejné zakázky, kdy podvodníci kromě korupce úředníků využívají nastrčené zprostředkovatele a účty v nedohledatelných daňových rájích. Mnoho případů má přeshraniční přesah, kdy se do tendru v jedné zemi hlásí zájemci z několika jiných států, kteří často práci zadávají firmám ještě z dalších zemí. Lukrativní se pro podvodníky také stávají granty ve vědě a výzkumu.
OLAF také upozornil na časté využívání složitých mezinárodních schémat, které kriminální sítě využívají k tomu, aby se vyhnuli placení cel. Významně se podle něj mění také podoba pašování cigaret, kdy se stále často pašují levné a nijak neoznačené cigarety.