Desetitisíce lidí se zúčastnily protivládního pochodu ve Varšavě, který „na obranu svobody“ uspořádaly hlavní polské opoziční strany. Jejich šéfové na shromáždění v centru metropole odsoudili praktiky konzervativní vlády, která podle nich porušuje principy demokracie a vede zemi na evropskou periferii. Akce s názvem Pochod svobody se podle různých zdrojů zúčastnilo až sto tisíc lidí.
Desetitisíce lidí prošly Varšavou. Demonstrovaly proti vládě
Velkou protivládní demonstraci pořádala společně polská opozice. Podle nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy (PO), se akce zúčastnilo kolem sta tisíce lidí – uvedl na Twitteru její člen Grzegorz Furgo. O sto tisích lidech mluvil i šéf PO Grzegorz Schetyna.
Mluvčí varšavské radnice Bartek Milczarczyk odhadl počet účastníků na víc než devadesát tisíc. Policie, která nezaznamenala žádné potyčky ani narušení veřejného pořádku, ale mluví jen o přibližně dvanácti tisících lidí.
Protest začal podle plánu po 13:00 SELČ shromážděním na Bankovním náměstí. Po několika projevech následoval pochod hlavním městem na Ústavní náměstí, kde k nim promluvili politici i další osobnosti veřejného života.
„Chceme Polsko demokratické, proevropské, hrdé, které v Evropské unii hledá přátele a partnery a ne nepřátele,“ řekl za potlesku shromážděných předseda PO Schetyna. Mezi předními politiky byli i šéf strany Moderní Ryszard Petru a předseda Polské lidové strany (PSl) Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Opozici vadí počínání vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) vedené Jaroslawem Kaczyńským, která se podle ní snaží dostat pod kontrolu média a omezit nezávislost justice. Pozici Polska v EU oslabila podle Kaczyńského kritiků zejména nedávná snaha zabránit znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady, kvůli níž se Varšava postavila proti všem 27 dalším členským státům.
Šéf PiS demonstrantům vzkázal, že svoboda v Polsku ohrožena není a pokud protestují proti vládě, protestují tím i proti svobodě a demokracii.
Kritice se podle Karase nevyhnul ani prezident Andrzej Duda (PiS), který při středečních oslavách přijetí historicky první polské ústavy (3. května 1791) přišel nečekaně s návrhem uspořádat referendum o změně současné ústavy. Kritici vlády se obávají, že plebiscit má stvrdit nastolení autoritářského režimu.
Napřesrok, kdy země bude slavit sto let od znovuzískání nezávislosti, by se Poláci – nejen politici a elity – měli podle prezidenta vyslovit, zda si přejí změnit stávající ústavu z roku 1997, jaké si přejí státní zřízení, jakou roli by měl mít prezident a parlament a jaká práva a svobody by měly být zdůrazněny.
Duda podle vlastních slov chce, aby Polsko bylo „místem, kde neexistují neopodstatněná privilegia, kde neexistují lepší kasty občanů, kde jsou všichni občané jednotní“.
Opozice mluví o předčasných volbách
„Hovořil jsem s několika lídry opozice – všichni mluví jedním hlasem: že jde o kompromitaci Polska, že Polsko ztrácí své postavení v zahraničí a v Evropské unii, a že je čas vypsat – dokonce se tady o tom mluví – předčasné volby,“ dodal k demonstraci z Varšavy Karas.
Hlavní opoziční strana PO se podle průzkumu z konce dubna poprvé dostala do čela voličských preferencí. Volilo by ji 31 procent lidí, zatímco vládní Právo a spravedlnost (PiS) by dostala 29 procent hlasů.