Víc než jeden a půl milionu obyvatel Moskvy se asi bude muset v nejbližších letech stěhovat. Bydlí totiž v takzvaných chruščovkách ‒ pětipodlažních panelových domech z padesátých a šedesátých let. A právě tyto domy chce město zbourat a obyvatele přestěhovat do nových. Majitelé bytů nejsou v zásadě proti, nelíbí se jim ale, že s nimi nikdo záměr nekonzultoval.
Moskva chce zbourat „chruščovky". Obyvatelé nejsou proti, vadí jim ale, že s nimi město nejedná
3 minuty
Události: Moskva chce nechat padnout "chruščovky"
Plánované bourání se dotkne asi třinácti procent Moskvanů. Jedním z nich je i fotograf Denis, který do bytu o velikosti 45 metrů čtverečních vměstnal kuchyňský kout, manželskou postel, akvárium i koutek pro syna. Byt koupil a rekonstruoval, opravu ale nutně potřebuje celý dům.
„Nežije se tu špatně. Jsme nedaleko centra Moskvy, je tady nízká zástavba. Není problém s parkováním, dostupností obchodů a polikliniky,“ pochvaluje si Denis. Z televize se ale dozvěděl, že jeho dům ‒ stejně jako jemu podobné ‒ má jít k zemi.
Projekt se údajně týká přibližně osmi tisíc domů postavených mezi lety 1950 a 1970. Stržené ale mohou být i dalších domy, které se nachází ve vybrané oblasti.
Starosta Moskvy chce obyvatele přestěhovat do nové zástavby a staré panelové konstrukce zbourat. Na jejich místě pak mají vyrůst další nové obytné domy. Opravy těch starých se prý už nevyplatí. „Dnes můžeme stav desetiny tohoto bytového fondu označit za havarijní,“ uvedl starosta Sergej Sobjanin.
Majitelé bytů nemají nic proti stěhování. Požadují ale, aby s nimi město jednalo. Primátora podezírají, že vychází vstříc developerům, kteří mají zájem o lukrativní pozemky. Město slibuje, že provede rozsáhlý průzkum mezi obyvateli chruščovek a že nové byty budou mít o čtvrtinu vyšší hodnotu než stávající.
„V návrhu zákona se mluví o kompenzaci ve čtverečních metrech. Není potřeba být specialistou na rozvoj města, aby člověk věděl, že cena čtverečního metru v centru Moskvy je značně jiná než na periferii,“ upozorňuje Petr Ivanov, sociolog města z Vysoké školy sociálních a ekonomických studií v Moskvě.
Moskevské „chruščovky"
Nejde jen o samotné byty, ale také o okolí nových domů. Lidé zatím netuší, kde budou stát, jestli kolem nich bude dostatek zeleně, parkovacích míst nebo občanská vybavenost. Podle zdroje z radnice bude pro přesídlení potřeba více než třicet milionu metrů čtverečních nové obytné plochy a město musí navíc postavit novou infrastrukturu.
Město chce rozhodovat o soukromém majetku
Podmínkou pro zbourání je podle radnice souhlas obyvatelů domu. Vybraný dům strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit. Zjištění názorů obyvatel má sloužit už zmíněný průzkum.
Jak ale už dřív napsal list Vedomosti, v Moskvě se proti bourání zformovalo protestní hnutí. Mnohé závisí na tom, jakým způsobem město průzkum mezi obyvateli chruščovek provede, dodává list.
Majitelům bytů se také nelíbí, že město prosazuje zákon, který mu dovolí rozhodovat o soukromém majetku. Chtěli svolat demonstraci, radnice jim ji ale nepovolila. A za neschválený protest hrozí vězení.
Například nespokojená Alsu proto s transparentem vyrazila na mítink krajní pravice. Nemá s ní nic společného, radikálům ale úředníci akci povolili. „Tvrdí, že vše musí odsouhlasit obyvatelé bytů. My už ale víme, že se to dá všechno obejít,“ říká demonstrantka.
Moskva odhaduje, že nová výstavba vyjde na v přepočtu bilion českých korun. Fotograf Denis ale nečeká, že se bude brzy stěhovat. Podle něj na novou výstavbu nebudou peníze a vše půjde do ztracena.
