EU se otvírá Gruzíncům. Do většiny jejích států mohou ode dneška bez víz

Gruzínci ode dneška nepotřebují ke krátkodobým návštěvám většiny členských zemí Evropské unie víza. Platí to pro cesty do devadesáti dnů z podnikatelských, turistických či rodinných důvodů do všech unijních států kromě Velké Británie a Irska. Gruzínci ale budou potřebovat biometrický pas, pojištění, hotovost v minimální výši padesáti eur (1300 korun) na den, obousměrnou letenku a zajištěné ubytování. Bezvízový styk také neznamená, že občané Gruzie budou mít právo v EU pracovat.

Gruzínské ministerstvo zahraničí upozornilo, že Gruzínci cestující do zemí EU musejí odpovědět na otázky pohraničníků na obou stranách. Při porušení pravidel bezvízového styku jim přitom hrozí vyhoštění na pět let a pokuta ve výši až tři tisíce eur (asi osmdesát tisíc korun).

Cestovat bez víz do zemí schengenského prostoru mohou i Gruzínci z okupovaných provincií Jižní Osetie a Abcházie. Provincie jsou pod ruskou kontrolou od roku 2008 po krátké rusko-gruzínské válce. Obě vyhlásily nezávislost, kterou však kromě Ruska uznalo jen několik malých států v Latinské Americe a Tichomoří. Gruzínci z obou provincií pro bezvízový styk potřebují gruzínský pas, které se Tbilisi v případě zájmu zavázalo vydávat.

Bezvízový styk nezajišťuje Gruzíncům právo na práci nebo dlouhodobý pobyt v Unii. Usnadní ale například cestování pro studenty, kteří jezdí do Evropy na výměnné pobyty nebo letní školy.

Podmínkou byla „záchranná brzda“

Evropská komise doporučila zrušení víz pro Gruzínce už v prosinci 2015, ale vyjednávání mezi členskými státy proces zpomalilo, stejně jako paralelní konzultace mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou o „mechanismu pozastavení“ víz.

Liberalizace vízového režimu s Gruzií totiž začíná platit společně s novými pravidly, která umožní bezvízový styk pozastavit jako „záchrannou brzdu“ v naléhavé situaci. Například pokud by prudce přibylo migrantů, anebo kvůli ohrožení bezpečnosti. Zavedení těchto opatření si některé členské státy kladly pro zrušení krátkodobých víz pro Gruzínce.

Evropský parlament tak zrušení víz pro Gruzínce schválil začátkem letošního února a členské státy pak definitivně koncem minulého měsíce.

Gruzie chce do EU

V Tbilisi bylo zrušení vízové povinnosti napjatě očekáváno. Země dlouhodobě usiluje o těsnější vztahy s EU, zatímco čelí snahám Moskvy o zvýšení ruského vlivu, zejména po válce v roce 2008. Podle prohlášení gruzínského ministra zahraniční Michaila Džanenlidzeho cílem Gruzie je stát se plnohodnotným členem Evropské unie, proto je nutné vyvinout maximální úsilí pro přijetí evropských norem.

Známý Most míru pro pěší přes řeku Mktvari v centru Tbilisi se na oslavu zavedení bezvízového styku rozsvítil v evropských barvách a příznivci EU reagují také na sociálních sítích. Koluje po nich například vyobrazení vlajky EU s plněnými knedlíčky chinkali, jedním z gruzínských národních jídel. 

Gruzínský premiér Giorgi Kvirikašvili už dříve označil bezvízový styk s EU za „opravdu historický okamžik“. Premiér se také účastnil historicky prvního letu mezi Gruzií a EU, jehož pasažéři nepotřebují víza.

Kromě předsedy vlády byli na palubě úspěšní gruzínští studenti, zástupci etnických menšin, studenti z oblastí blízko okupovaných oblastí země, vědci a novináři. Delegace přistála v Aténách, kde Kvirikašviliho přijal premiér Alexis Tsipras. Pak  se vydá do Bruselu.

Ukrajinci do EU bez víz možná v červnu

EU dlouhodobě řeší také zrušení víz pro Ukrajince. Evropský parlament a členské státy se začátkem března dohodly, že povolí taktéž Ukrajincům s biometrickými pasy přístup do EU až na devadesát dní. Návrh schválila také komise EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.

Evropský parlament by měl o věci hlasovat na plenárním zasedání příští měsíc, pravděpodobně 5. dubna. Opatření pak budou muset schválit ještě parlamenty jednotlivých členských zemí. Ukrajinci by tak možná mohli do EU bez víz přibližně uprostřed června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Vyšetřovatelé podle agentury APA nevylučují, že za útoky stojí anarchisté. Incidenty navíc připomínají ty, které se odehrály ve Francii před zahájením letních olympijských her v roce 2024.
před 27 mminutami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 1 hhodinou

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 3 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 8 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 9 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 13 hhodinami
Načítání...