EU se otvírá Gruzíncům. Do většiny jejích států mohou ode dneška bez víz

Gruzínci ode dneška nepotřebují ke krátkodobým návštěvám většiny členských zemí Evropské unie víza. Platí to pro cesty do devadesáti dnů z podnikatelských, turistických či rodinných důvodů do všech unijních států kromě Velké Británie a Irska. Gruzínci ale budou potřebovat biometrický pas, pojištění, hotovost v minimální výši padesáti eur (1300 korun) na den, obousměrnou letenku a zajištěné ubytování. Bezvízový styk také neznamená, že občané Gruzie budou mít právo v EU pracovat.

Gruzínské ministerstvo zahraničí upozornilo, že Gruzínci cestující do zemí EU musejí odpovědět na otázky pohraničníků na obou stranách. Při porušení pravidel bezvízového styku jim přitom hrozí vyhoštění na pět let a pokuta ve výši až tři tisíce eur (asi osmdesát tisíc korun).

Cestovat bez víz do zemí schengenského prostoru mohou i Gruzínci z okupovaných provincií Jižní Osetie a Abcházie. Provincie jsou pod ruskou kontrolou od roku 2008 po krátké rusko-gruzínské válce. Obě vyhlásily nezávislost, kterou však kromě Ruska uznalo jen několik malých států v Latinské Americe a Tichomoří. Gruzínci z obou provincií pro bezvízový styk potřebují gruzínský pas, které se Tbilisi v případě zájmu zavázalo vydávat.

Bezvízový styk nezajišťuje Gruzíncům právo na práci nebo dlouhodobý pobyt v Unii. Usnadní ale například cestování pro studenty, kteří jezdí do Evropy na výměnné pobyty nebo letní školy.

Podmínkou byla „záchranná brzda“

Evropská komise doporučila zrušení víz pro Gruzínce už v prosinci 2015, ale vyjednávání mezi členskými státy proces zpomalilo, stejně jako paralelní konzultace mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou o „mechanismu pozastavení“ víz.

Liberalizace vízového režimu s Gruzií totiž začíná platit společně s novými pravidly, která umožní bezvízový styk pozastavit jako „záchrannou brzdu“ v naléhavé situaci. Například pokud by prudce přibylo migrantů, anebo kvůli ohrožení bezpečnosti. Zavedení těchto opatření si některé členské státy kladly pro zrušení krátkodobých víz pro Gruzínce.

Evropský parlament tak zrušení víz pro Gruzínce schválil začátkem letošního února a členské státy pak definitivně koncem minulého měsíce.

Gruzie chce do EU

V Tbilisi bylo zrušení vízové povinnosti napjatě očekáváno. Země dlouhodobě usiluje o těsnější vztahy s EU, zatímco čelí snahám Moskvy o zvýšení ruského vlivu, zejména po válce v roce 2008. Podle prohlášení gruzínského ministra zahraniční Michaila Džanenlidzeho cílem Gruzie je stát se plnohodnotným členem Evropské unie, proto je nutné vyvinout maximální úsilí pro přijetí evropských norem.

Známý Most míru pro pěší přes řeku Mktvari v centru Tbilisi se na oslavu zavedení bezvízového styku rozsvítil v evropských barvách a příznivci EU reagují také na sociálních sítích. Koluje po nich například vyobrazení vlajky EU s plněnými knedlíčky chinkali, jedním z gruzínských národních jídel. 

Gruzínský premiér Giorgi Kvirikašvili už dříve označil bezvízový styk s EU za „opravdu historický okamžik“. Premiér se také účastnil historicky prvního letu mezi Gruzií a EU, jehož pasažéři nepotřebují víza.

Kromě předsedy vlády byli na palubě úspěšní gruzínští studenti, zástupci etnických menšin, studenti z oblastí blízko okupovaných oblastí země, vědci a novináři. Delegace přistála v Aténách, kde Kvirikašviliho přijal premiér Alexis Tsipras. Pak  se vydá do Bruselu.

Ukrajinci do EU bez víz možná v červnu

EU dlouhodobě řeší také zrušení víz pro Ukrajince. Evropský parlament a členské státy se začátkem března dohodly, že povolí taktéž Ukrajincům s biometrickými pasy přístup do EU až na devadesát dní. Návrh schválila také komise EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.

Evropský parlament by měl o věci hlasovat na plenárním zasedání příští měsíc, pravděpodobně 5. dubna. Opatření pak budou muset schválit ještě parlamenty jednotlivých členských zemí. Ukrajinci by tak možná mohli do EU bez víz přibližně uprostřed června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 15 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 17 hhodinami

Evropský pohled