EU se otvírá Gruzíncům. Do většiny jejích států mohou ode dneška bez víz

Gruzínci ode dneška nepotřebují ke krátkodobým návštěvám většiny členských zemí Evropské unie víza. Platí to pro cesty do devadesáti dnů z podnikatelských, turistických či rodinných důvodů do všech unijních států kromě Velké Británie a Irska. Gruzínci ale budou potřebovat biometrický pas, pojištění, hotovost v minimální výši padesáti eur (1300 korun) na den, obousměrnou letenku a zajištěné ubytování. Bezvízový styk také neznamená, že občané Gruzie budou mít právo v EU pracovat.

Gruzínské ministerstvo zahraničí upozornilo, že Gruzínci cestující do zemí EU musejí odpovědět na otázky pohraničníků na obou stranách. Při porušení pravidel bezvízového styku jim přitom hrozí vyhoštění na pět let a pokuta ve výši až tři tisíce eur (asi osmdesát tisíc korun).

Cestovat bez víz do zemí schengenského prostoru mohou i Gruzínci z okupovaných provincií Jižní Osetie a Abcházie. Provincie jsou pod ruskou kontrolou od roku 2008 po krátké rusko-gruzínské válce. Obě vyhlásily nezávislost, kterou však kromě Ruska uznalo jen několik malých států v Latinské Americe a Tichomoří. Gruzínci z obou provincií pro bezvízový styk potřebují gruzínský pas, které se Tbilisi v případě zájmu zavázalo vydávat.

Bezvízový styk nezajišťuje Gruzíncům právo na práci nebo dlouhodobý pobyt v Unii. Usnadní ale například cestování pro studenty, kteří jezdí do Evropy na výměnné pobyty nebo letní školy.

Podmínkou byla „záchranná brzda“

Evropská komise doporučila zrušení víz pro Gruzínce už v prosinci 2015, ale vyjednávání mezi členskými státy proces zpomalilo, stejně jako paralelní konzultace mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou o „mechanismu pozastavení“ víz.

Liberalizace vízového režimu s Gruzií totiž začíná platit společně s novými pravidly, která umožní bezvízový styk pozastavit jako „záchrannou brzdu“ v naléhavé situaci. Například pokud by prudce přibylo migrantů, anebo kvůli ohrožení bezpečnosti. Zavedení těchto opatření si některé členské státy kladly pro zrušení krátkodobých víz pro Gruzínce.

Evropský parlament tak zrušení víz pro Gruzínce schválil začátkem letošního února a členské státy pak definitivně koncem minulého měsíce.

Gruzie chce do EU

V Tbilisi bylo zrušení vízové povinnosti napjatě očekáváno. Země dlouhodobě usiluje o těsnější vztahy s EU, zatímco čelí snahám Moskvy o zvýšení ruského vlivu, zejména po válce v roce 2008. Podle prohlášení gruzínského ministra zahraniční Michaila Džanenlidzeho cílem Gruzie je stát se plnohodnotným členem Evropské unie, proto je nutné vyvinout maximální úsilí pro přijetí evropských norem.

Známý Most míru pro pěší přes řeku Mktvari v centru Tbilisi se na oslavu zavedení bezvízového styku rozsvítil v evropských barvách a příznivci EU reagují také na sociálních sítích. Koluje po nich například vyobrazení vlajky EU s plněnými knedlíčky chinkali, jedním z gruzínských národních jídel. 

Gruzínský premiér Giorgi Kvirikašvili už dříve označil bezvízový styk s EU za „opravdu historický okamžik“. Premiér se také účastnil historicky prvního letu mezi Gruzií a EU, jehož pasažéři nepotřebují víza.

Kromě předsedy vlády byli na palubě úspěšní gruzínští studenti, zástupci etnických menšin, studenti z oblastí blízko okupovaných oblastí země, vědci a novináři. Delegace přistála v Aténách, kde Kvirikašviliho přijal premiér Alexis Tsipras. Pak  se vydá do Bruselu.

Ukrajinci do EU bez víz možná v červnu

EU dlouhodobě řeší také zrušení víz pro Ukrajince. Evropský parlament a členské státy se začátkem března dohodly, že povolí taktéž Ukrajincům s biometrickými pasy přístup do EU až na devadesát dní. Návrh schválila také komise EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.

Evropský parlament by měl o věci hlasovat na plenárním zasedání příští měsíc, pravděpodobně 5. dubna. Opatření pak budou muset schválit ještě parlamenty jednotlivých členských zemí. Ukrajinci by tak možná mohli do EU bez víz přibližně uprostřed června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 50 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...