Ve věku 66 let zemřel někdejší místopředseda severoirské vlády a bývalý vysoký vojenský činitel Irské republikánské armády (IRA) Martin McGuinness.
Zemřel Martin McGuinness, někdejší lídr severoirské revolty i mírového procesu
3 minuty
Martin McGuinness: Muž jednoho přesvědčení, ale dvou tváří
McGuinness býval jedním z hlavních velitelů IRA, která vedla ozbrojený boj za odtržení Severního Irska (Ulsteru) od Londýna. Později se stal strůjcem mírového procesu v této britské provincii.
Po loňském červnovém referendu, ve kterém se voliči Spojeného království rozhodli opustit Evropskou unii, byl zastáncem tvrdé linie volající po vypsání regionálního plebiscitu o sjednocení Severního Irska s Irskou republikou.
Martin McGuinness v polovině ledna
Letos v lednu pak McGuinness, který se v roce 2011 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta Irské republiky, na vládní post rezignoval.
Moje válka je u konce. Můj úkol jako politického vůdce je tuto válku už nedopustit a jsem tomu maximálně zavázán.
Severní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány. Násilnosti si od roku 1969 vyžádaly kolem 3500 mrtvých.
- V Severním Irsku panuje relativní klid od doku 1998, kdy hlavní katolická teroristická skupina Irská republikánská armáda (IRA) přistoupila na dohodu o mírovém uspořádání a ukončila třicetiletou kampaň za osvobození Severního Irska od britské nadvlády.
- Celkově si střety mezi militantními stoupenci sjednocení Ulsteru s Irskem a jejich probritskými protějšky vyžádaly od roku 1968 do podpisu mírové dohody o třicet let později 3600 životů. Výbušniny si prý její členové obstarávali i v Česku, v roce 1994 si měli obstarat v Plzni výbušninu Semtex.
Dlouholetý předák nacionalistického hnutí Sinn Féin (My sami) vyrůstal ve městě Londonderry. Nechvalně známé kulisy vleklých konfliktů mezi unionisty a republikány vedly k radikalizaci McGuinnesse.
Právě Londonderry (neoficiálně Derry) bylo dějištěm tzv. Krvavé neděle, tedy zásahu britské armády proti pochodu neozbrojených demonstrantů. Kontroverzní incident přivedl mnoho mladých lidí do Irské republikánské armády (IRA).
GALERIE
„Krvavá neděle“ - fanatické střílení vojáků do mladých lidí
Na konci 60. let 20. století nastalo období nazývané Troubles (Nepokoje) a právě „krvavá neděle“ byla jeho vyvrcholením. Násilné spory mezi sebou vedli republikáni-katolíci usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska, a unionisté-většinou protestanti, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie.
V neděli 30. ledna roku 1972 vyšlo několik tisíc lidí do ulic, aby se zúčastnili nezákonného pochodu, který pořádala katolická organizace bojující za lidská práva. Zásah vojáků nepřežilo celkem 14 aktivistů.
Příbuzní obětí při jednom z ceremoniálů
McGuinesse zastihly události roku 1972 jako 21letého – už tehdy byl druhý nejvyšší představitel IRA. Policie ho zatkla v blízkosti vozu naloženého výbušninami a střelivem a po soudním verdiktu strávil dva roky ve vězení.
Vůdcovského nadání McGuinnesse si ale všimli v Londýně. Spolu s jeho kolegou Gerrym Adamsem mu britská vláda nabídla tajné vyjednávání, ke kterému nakonec přistoupil.
Při jedné z mnohých cest v rámci strany Sinn Féin
Když v roce 1974 oficiálně opustil řady IRA, přešel podle svých slov definitivně od násilných argumentů k těm slovním. Tajné služby ale mají zato, že měl prsty minimálně v některých útocích z 80. let minulého století.
Právě tehdy byl ale zároveň jednou z hlavních tváří mírového procesu a přijal post ministra školství. Až do roku 2007 působil jako severoirský vicepremiér po boku Iana Paisleyho.
Martin McGuinness jako vyjednávač při mírovém procesu
