Před sto lety smetla revoluce cara. Dnes někteří Rusové cítí k starému impériu nostalgii

3 minuty
Únorová revoluce v Rusku: sto let
Zdroj: ČT24

Konec války i monarchie. Takové byly požadavky nespokojených obyvatel Petrohradu, kteří před sto lety vyšli do ulic. Začaly tak masové protesty, které kvůli juliánskému kalendáři vešly do dějin jako únorová revoluce. Car Mikuláš II. po dvou týdnech abdikoval, což znamenalo i konec monarchie. O století později ale část Rusů cítí k někdejšímu impériu nostalgii.

Pod carským praporem armáda podle části ruských poslanců nikdy neprohrála. Proto chtějí v parlamentu prosadit, aby vystřídal současnou vlajku. Vrátit by chtěli i carskou hymnu. „Nechali nám špatnou vlajku. Černo - žluto - bílou je třeba vrátit! Sundat hvězdy z Kremlu a pověsit (carské) orly,“ myslí si předseda nacionalistů Vladimir Žirinovskij. 

Nejde jen o poslance nacionalistické strany. Stále víc lidí si carskou monarchii představuje jako obrovskou, silnou, sebevědomou a bohatou zemi  - a takové by chtěli i současné Rusko. 

Realita roku 1917 ale byla jiná. Obyvatelstvo válkou zdevastované země přežívalo v zoufalých podmínkách. Když se v Petrohradu zhroutilo zásobování potravinami, do ulic vyšlo na čtvrt milionu lidí. „Šlo o ryze národní povstání, kreré bylo velmi živelné. Lenin seděl v Curychu a ještě v lednu 1917 napsal, že se nedožije revoluce v Rusku,“ vysvětluje historik Nikita Sokolov. 

Únorová revoluce v Rusku
Zdroj: Scherl/ČTK/Süddeutsche Zeitung Photo

Car Mikuláš II. podcenil nálady obyvatelstva. Osobně - a přitom ne příliš úspěšně - velel vojákům na frontě a vládu přenechal neoblíbené carevně Alexandře. O záchranu monarchie se pokusil pozdě, ve chvíli, kdy už neměl naději na úspěch.

„Je to v naší ruské tradici, že sami sebe rádi obelháváme. Mikuláš II. se z tohoto pohledu stal klasickou obětí přesvědčení, že nebude tak zle,“ dodává historik a spisovatel Armen Gasparjan. 

Při potlačování demonstrací zemřelo v Petrohradu přes 1400 lidí. Násilí ale provázelo revoluci jen v tehdejším hlavním městě. Ve zbytku země včetně Moskvy se konec impéria obešel bez obětí na životech.

Únorové revoluci se v Rusku někdy říká také polozapomenutá. Z učebnic historie ji totiž téměř vymazala ta bolševická, která vypukla o osm měsíců později. Sovětské vedení nepřipomínalo, že nemělo žádné zásluhy na svržení cara.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...