Rusko se brutálně zbavilo posledního cara

Jekatěrinburg - Před 95 lety zemřel poslední ruský car Mikuláš II. Komunisté ho i s manželkou Alexandrou, pěti dětmi a služebnictvem zastřelili na Urale. Dlouho se o jejich vraždě mlčelo. Před pěti lety se ale dočkali státní rehabilitace. Pravoslavná církev je dokonce prohlásila za svaté. Car Mikuláš II. symbolizoval staré Rusko a jeho imperiální moc, bohatství a pravoslavné náboženství. Pro komunisty to byl nepřítel číslo jedna.

Po většinu minulého století se sovětský režim snažil Mikuláše očerňovat. Car symbolizoval všechno, čeho bylo potřeba se zbavit: carskou dynastii, bohatství, imperiální pompu. Oficiálně byl prohlašován za tyrana, zničeného revolučním rokem 1917. Po pádu Sovětského svazu se ale názor Rusů na jejich posledního panovníka dramaticky změnil. Mikuláš dokonce vyhrál anketu o největšího Rusa - před Stalinem.

„Mikuláš II. byl k reformám vždycky donucen. Donucen okolnostmi, sám žádné podnikat nechtěl a nikdy nechtěl především ustoupit ze samoděržaví, bral to jako posvátnou moc, jako sakrální autokracii, kterou nelze porušit ani zrušit,“ řekl Hanuš Nykl z Ústavu slavistických a východoevropských studií. 

Během první světové války vedl Mikuláš II. ruskou armádu. Vojenské neúspěchy a revoluce ho ale donutily k abdikaci. V březnu 1917 tak ruské carství skončilo. Car byl posléze přesunut do Tobolska a potom do Jekatěrinburgu, kde žil de facto jako soukromý člověk. 7. listopadu propukla nová revoluce, která vynesla k moci bolševiky a Lenina a to se bývalému carovi stalo osudným.

Vladaře a jeho rodinu popravili bolševičtí revolucionáři 17. července roku 1918. Dlouhá léta byl tento čin v Rusku označován jako pouhá vražda a soudy nižší instance na tom odmítaly cokoli změnit. Obrat přinesl až nejvyšší soud, podle kterého byla celá rodina obětí politických represí a měla by být rehabilitována. Rozsudek byl hlavně symbolický, završuje ale dlouholetou snahu potomků Romanovců, aby byl car prohlášen za oběť zločinu.

Poprava puškami a bajonety

Mikuláš, jeho žena Alexandra, jejich pět dětí, lékař a tři sloužící byli bez soudu zastřeleni 17. července 1918 v uralském městě Jekatěrinburgu, kde byli internováni po carově abdikaci. Ženské příslušnice rodiny měly šaty s vykládanými korzety, což znesnadnilo jejich zastřelení, a proto byly nakonec ubodány bajonety. Těla zavražděných byla zohavena ve snaze zabránit pozdější identifikaci a pohřbena ve společném hrobě na utajeném místě.

Hrob carské rodiny byl objeven až o 60 let později

Okolnosti tragédie sovětský režim po celá desetiletí tajil a veřejnost se je postupně začala dozvídat teprve v období reforem Michaila Gorbačova. Hrob příslušníků carské rodiny byl objeven v roce 1978, dlouhá léta ale trvalo, než došlo k exhumaci a ověření pravosti ostatků. Mezi mrtvými však dlouho chyběly pozůstatky careviče Alexeje a jeho sestry Marie. Jejich hrob byl objeven teprve v roce 2007. Nejasnosti okolo identifikace těl v průběhu 20. století vedly k vyrojení řady napodobitelů, kteří se prohlašovali za Alexeje nebo nejmladší dceru Anastázii.

Pravoslavná církev prohlásila Mikuláše II. i s rodinou za svaté mučedníky

„Kanonizován byl z důvodů určitého národního usmíření, kvůli pozitivním vzpomínkám na epochu, ale také z důvodů lidové víry. A žádné svatořečení se neobejde bez zázraků, takže byly zřejmě i dokázány zázraky na jeho přímluvu,“ řekl Nykl. 

Pro mnoho Rusů car zastupuje i milióny lidí, které komunisti během své vlády povraždili. Tragédie posledního ruského panovníka tak dnes tvoří nedílnou součást ruských dějin 20. století.

Tečka za nekonečným příběhem

O rehabilitaci cara usilovala hlavně velkokněžna Maria Vladimirovna, která se prohlašuje za možnou nástupkyni Mikuláše. Její žádost o rehabilitaci z roku 2005 byla několikrát zamítnuta. Mimo jiné s tím, že car a jeho rodina nebyli zabiti z politických důvodů. Sám nejvyšší soud dlouho tvrdil, že rehabilitace carské rodiny není možná. Nebyla totiž nikdy obviněna z žádného zločinu, nešlo ji tedy zbavit zločinu, který de facto neexistoval. Pak nejvyšší soud svůj předchozí verdikt zrušil. Car byl za oběť režimu uznán 90 let po své popravě.

„Je to odvážné rozhodnutí, které dělá definitivní tečku za tímto nekonečným příběhem,“ komentoval rozhodnutí mluvčí nejvyššího soudu Pavel Odincov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 13 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...