V Praze prý situaci sledují „s rostoucím pobouřením“, řekl v úterý Popov v ruském parlamentu. Pomník v Samaře má vzniknout na místě předpokládaných českých hrobů. Podle ruských médií má jít o trojúhelníkovou desku, na níž budou vyryta jména legionářů.
Jiří Caletka z tiskového oddělení českého ministerstva obrany následně potvrdil nespokojenost české strany s přístupem samarských úřadů.
Právě v Samaře během roku 1918 českoslovenští legionáři porazili přesilu rudoarmějců a ovládli město. V bojích o přístupy k Samaře zahynulo 53 legionářů, ruské ztráty byly mnohonásobně vyšší.
Popov, který důrazně varoval před bojkotem samarských úřadů už před dvěma lety, nyní v parlamentu konstatoval, že vedení Samarské oblasti i města Samary neplní závěry společné rusko-české komise z roku 2010 a brání vybudování pomníku už několik let.
Tisíce těchto mužů během první světové války bojovaly v zoufalých podmínkách drsné Sibiře na ruské straně. Za cara, ale hlavně za vysněnou Československou republiku.
Z tisíce kilometrů dlouhé transsibiřské magistrály se pro Čechoslováky postupně stala jediná úniková cesta. Spořádaný odchod legionářů se ale postupně změnil v boj o život. V květnu 1918 vydávají bolševici jasný příkaz: legie odzbrojit, zatknout a nejlépe zlikvidovat.
Legie fungovaly jako stát ve státě – měly vlastní dílny, tiskárny i pole. Mrtvým kamarádům stavěly vlastní pomníky. Ze semknutých legionářů vznikla síla, před kterou bolševické jednotky často utíkaly. Jejich věhlas později pomohl československým diplomatům v prosazování nového samostatného státu.