Celé Šlesvicko by mělo patřit Dánsku. S návrhem na posun hranic mezi Německem a Dánskem přišel místopředseda dánské populistické lidové strany Søren Espersen. Hranice mezi oběma zeměmi existuje od roku 811. V průběhu staletí se sice průběžně posouvala v obou směrech, ta současná platí už od roku 1920 a až dosud nikoho nenapadlo na ní cokoliv měnit.
Přijdou Němci o Sylt? Dánský politik navrhuje posunout hranice
Espersen, který v parlamentu předsedá zahraničnímu výboru, vyzval dánskou menšinu v Německu, aby se za posun hranice začala zasazovat. „Rádi bychom měli Dánsko až k Eideru (…) To musí být také idea dánské menšiny, jinak tomu vůbec nerozumím,“ pronesl Espersen v rozhovoru pro televizní stanici dk4.
Podle místopředsedy lidovců, kteří jsou druhou nejsilnější stranou dánského parlamentu a poskytují podporu menšinové liberální vládě, by měly i další menšiny v Evropě bojovat za svou věc. Vyzdvihl zejména Skoty a Ukrajince. „V historii není nic statické,“ dodává Espersen.
Díky navrhované změně hranic by tak Dánsku připadla města Flensburg či Husum, ale také ostrov Sylt, který je pro Němce tradiční prázdninovou destinací.
Espersen ujistil, že svým požadavkem, který by de facto znamenal rozpůlení německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, nechce osnovat válečný konflikt. „Máme pohraniční region, který skvěle funguje a celý svět jej za to obdivuje,“ řekl s tím, že posun hranic až po řeku Eider vyslovil s „úsměvem na rtech“.
Dánský ministr zahraničí Anders Samuelsen přesto přispěchal s ujištěním, že „toto není oficiální politika dánské vlády“.
Espersen tvrdí, že Dánsko mohlo po druhé světové válce získat celé Šlesvicko pouhým lusknutím prstu, ale Kodaň se tenkrát obávala silné německé menšiny.
Dánské menšině se návrh nezamlouvá
Proti Espersenově návrhu se okamžitě postavila i dánská menšina v Německu a jeho myšlenku smetla jako populistickou, nereálnou a nevhodnou. „Takový návrh je nebezpečnou hrou s desítky let trvajícím hraničním mírem, kterého jsme společně dosáhli po stovkách let konfliktů mezi Německem a Dánskem,“ prohlásil šéf Jihošlesvického spolku Lars Harms.
Předseda šlesvicko-holštýnské buňky populistické AfD Jörg Nobis považuje Espersenovu myšlenku za karnevalový vtip a v reakci navrhnul pravý opak – aby celé Severní Šlesvicko připadlo Německu. „Ale vážně: hranice mezi Německem a Dánskem by v dnešní Evropě měla zůstat přesně tam, kde je,“ zdůraznil. Neodpustil si však poznámku, že by se AfD docela zamlouvalo, kdyby dánští pohraničníci hlídali bavorsko-rakouskou hranici, „neboť Dánové očividně vědí lépe než my, jak ochránit svou zemi před ilegálními imigranty“.