Generálové Gotovina a Markać jsou na svobodě a už i v Chorvatsku

Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu v odvolacím procesu osvobodil chorvatské generály Ante Gotovinu a Mladena Markače, odsouzené za válečné zločiny. Za podíl na vyhánění a smrti chorvatských Srbů během občanské války v polovině 90. let oba loni dostali vysoké tresty 24, respektive 18 let vězení. Oba byli ale po rozhodnutí odvolacího soudu ještě dnes propuštěni na svobodu a dokonce odletěli do Chorvatska. Tady je přivítal premiér Milanović.

Theodor Meron, předsedající soudce haagského tribunálu:

„Odvolací soud zbavuje Anteho Gotovinu viny za pronásledování, deportace, vraždu a zločiny proti lidskosti.“

Vojenští veteráni a tisíce dalších Chorvatů slaví. Jejich hrdina Ante Gotovina se oficiálně zbavil nálepky válečného zločince. Po 7 letech za mřížemi se generál vrátil volný z Nizozemska domů. Záhřeb poslal pro oba generály do Haagu zvláštní letadlo. Oba osvobozené generály po příletu přivítal na záhřebském letišti premiér Zoran Milanović.

První proces s Gotovinou a Markačem začal v roce 2008 a skončil v dubnu 2011. Tehdy byli uznáni vinnými za roli, kterou sehráli během operace Bouře, jež byla namířena proti chorvatským Srbům. Při této akci v srpnu 1995 chorvatská armáda dobyla zpět samozvanou Republiku Srbská Krajina, kterou vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Gotovina i Markać operacím veleli.

Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 000 až 200 000 jich bylo nuceno uprchnout.

Obžaloba v prvním procesu původně žádala pro Gotovinu 27 let vězení a soud jej nakonec uznal vinným v devíti bodech obžaloby z deseti. Mezi nimi bylo například pronásledování, nucené odsuny, drancování, zlovolné ničení měst a vesnic, vraždy, nelidské jednání a kruté zacházení. Nyní ale tři soudci z pětičlenného odvolacího senátu dřívější rozhodnutí zvrátili. V osmnáctileté historii tribunálu jde o jeden z hrstky osvobozujících rozsudků.

„Jak premiér Milanović, tak i prezident Ivo Josipović rozhodnutí soudu přivítali. Připustili ovšem, že během války a operace Bouře došlo k mnoha zločinům. Nebyli za ně vinní zmínění generálové, ale konkrétní osoby na konkrétních místech. Přislíbili, že pokud bude někomu v Chorvatsku prokázána vina, bude potrestán,“ uvedl komentátor Českého rozhlasu Alexander Tolčinský.

Ante Gotovina a Mladen Markać
Zdroj: ČTK/AP/Bas Czerwinski

Chorvaté oslavují vítězství pravdy…

Příznivci obou generálů začali po nečekaném osvobozujícím rozsudku okamžitě slavit. V Chorvatsku jsou totiž bývalí vysocí představitelé armády považováni za hrdiny boje o nezávislost, a proto jejich propuštění na svobodu v zemi vyvolalo obrovskou vlnu nadšení a úlevy. Tisíce lidí se shromáždily například na hlavním záhřebském náměstí Bána Jelačiče. Během čtení rozsudku, které sledovali v přímém přenosu na velkoplošné obrazovce, skandovali „Ante, Ante“ a slavili máváním chorvatských vlajek a bojových praporů.

…a Srbové považují rozsudek za hanebnost

Srbská strana naopak rozsudek ostře odsoudila. Například srbský vicepremiér Rasim Ljajić uvedl, že haagský tribunál nyní ztratil jakoukoli důvěryhodnost. Prezident bosenské Republiky srbské Milorad Dodik označil rozsudek za „neuvěřitelný a hanebný“. „Je zcela jasné, že tribunál se uchýlil k politickému rozhodnutí a ne k zákonnému rozsudku. Dnešní rozsudek nepřispěje k uklidnění situace v regionu a otevře staré rány,“ uvedl srbský prezident Tomislav Nikolić.

Chorvatský portál vecernji.hr označil rozhodnutí soudu za „vítězství pravdy“, portál jutarnji.hr napsal, že „Chorvatsko je nevinné“. Také ostatní chorvatská média věnují události obrovský prostor a vesměs hovoří o „velkém dni pro Chorvatsko“.

Gotovina ke shromáždění 50 000 příznivců na hlavním záhřebském náměstí Bána Jelačiče:

„Jsme velmi šťastní, že tu můžeme být s vámi. Je to naše společné vítězství. Válka nyní patří historii, dívejme se do budoucna. Děkuji a hodně štěstí.“

Srbská média naproti tomu rozsudek interpretují zcela opačně. Zpravodajský portál Blic.rs píše o „skandálním rozhodnutí“, které vytváří dojem, jako by se žádné válečné zločiny nestaly, web rádia B92 se pozastavuje nad „hysterií“, která po oznámení rozsudku ovládla Chorvatsko.

Ante Gotovina

* 12. října 1955 na ostrově Pašman poblíž Zadaru

- Jako šestnáctiletý utekl do Francie. Přidal se k cizinecké legii a bojoval v Africe. Ve Francii byl později stíhán za trestnou činnost a odsouzen k několikaletému trestu.

- Po návratu do Chorvatska se stal oddaným následovníkem prezidenta Franja Tudjmana. Oženil se se sekretářkou ministra obrany a přes absenci vzdělání byl jmenován generálem. V 90. letech údajně získal jeden z největších majetků v zemi.

- Proslul jako velitel takzvané operace Bouře, která byla namířena proti chorvatským Srbům. Při této akci v srpnu 1995 chorvatská armáda dobyla zpět samozvanou Republiku srbská Krajina, kterou vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 000 až 200 000 jich bylo nuceno uprchnout.

- Po válce se mu dlouho dařilo skrývat. Přestože Chorvatsko opakovaně popíralo, že by pobýval na jeho území, byl generál v zemi údajně několikrát spatřen.

- 7. prosince 2005 byl zadržen na Kanárských ostrovech.

- Před ICTY byl obžalován z pronásledování, deportace, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Zločinů se měl dopustit s cílem trvale vysídlit srbské obyvatelstvo z chorvatské Krajiny.

- Gotovina celou dobu vinu popíral, značná část chorvatské veřejnosti ho podporuje a vidí v něm hrdinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu v týdnu uvažoval americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu dle úřadů zabily šest lidí, další zranily

Dva izraelské útoky na vesnici na jihu Libanonu v pátek zabily šest lidí, včetně dítěte, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda předtím navzdory příměří vyzvala k evakuaci vesnice, informuje agentura AFP. Při izraelských úderech na obec Habbúš dalších osm lidí, včetně dítěte, podle libanonského resortu zdravotnictví utrpělo zranění.
před 5 hhodinami

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...