Litva se rozhodla postavit plot na své hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Oznámil to litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas. Důvody jsou podle něj ekonomické, a to zabránit pašování, a geopolitické – posílit hranice Evropské unie.
Litva na hranici s Kaliningradskou oblastí postaví plot
Miroslav Karas k reakci Litvy, Polska a Estonska (zdroj: ČT24)
Stavba hraniční bariéry, dlouhé přibližně 130 kilometrů a vysoké dva metry, podle ministra začne na jaře. Hotová by měla být do konce roku.
„Nezastaví tanky, ale bude postavena tak, aby ji nebylo možné přelézt,“ uvedl Misiunas. Poznamenal, že plot by měl zabránit provokacím na hranicích.
Unie většinu plotu zaplatí
Náklady na vybudování plotu ponese z větší části Evropská unie, která zaplatí 25 milionů eur (675 milionů korun). Příspěvek Litvy má být 3,6 milionu eur.
Kaliningradská oblast je silně militarizované ruské území ležící u Baltského moře mezi Litvou a Polskem. Rusko tam nedávno přesunulo mobilní systémy Iskander - rakety s doletem 500 kilometrů mohou nést i jaderné hlavice.
Lidé se v Litvě hlásí do kurzů přežití
Litva také nedávno vydala novou příručku pro civilisty pro případ invaze. Tamní domobrana už má i konkrétní podobu: Lidé se hlásí k vojenskému výcviku nebo do kurzů přežití v divoké přírodě.
Vedení partyzánské války proti případným okupantům nacvičují civilisté v maskáčích uprostřed lesů nedaleko litevské metropole. Taktiku boje, střelbu, odjištění granátu, pohyb nebo krytí v nepřátelském terénu trénují muži i ženy pod dohledem zkušených vojáků.
„Svět se může změnit každou hodinu, každou minutu, každý den,“ uvedl bývalý voják Ziluinas Pastarnokas, který spoluzaložil skupinu pořádající výcvik pro civilisty.
Litva se osvobodila ze sovětského područí v roce 1990, dvanáct let je členem Evropské unie a NATO. Spolu s Lotyšskem, Estonskem, ale i Polskem je vůči Rusku kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu a podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny podezřívavá.
Obranu posiluje i Polsko
Vyšší opatření v bezpečnosti přijalo koncem roku i Polsko, kde jsou aktuálně první američtí vojáci. Polský parlament v prosinci schválil zavedení takzvané územní obrany. Novou složku armády budou tvořit dobrovolníci se zbraněmi. Cílem nového opatření je, aby se země dokázala bránit vlastními silami.
Vznikající územní obrana bude pátým pilířem armády vedle pozemního vojska, letectva, námořnictva a speciálních jednotek. Varšava mluví o rostoucím nebezpečí ze strany Ruska. „Je to země, která uvažuje v imperialistických hranicích, země, které překážíme v expanzi,“ uvedl ministr obrany Antoni Macierewicz.
V roce 2019 by nové obranné síly měly mít už 54 tisíc členů. Přitom každý patnáctý bude vojenský profesionál, zbytek dobrovolníci.
Už v roce 2015 Polsko v reakci na rozhodnutí Moskvy o umístění raket oznámilo, že na své hranici s Kaliningradskou oblastí, která měří 200 kilometrů, postaví šest strážních věží – padesát metrů vysokých.
Mluvčí polské pohraniční stráže Miroslawa Aleksandrowiczová řekla, že náklady na výstavbu věží v Polsku by měly vyjít na přinejmenším 14 milionů zlotých (94,2 milionu korun). Projekt z většiny opět financuje Evropská unie.
Záměr posílit hranici s Ruskem, ať už plotem, nebo vysláním většího počtu jednotek, oznámilo i Estonsko, uvedl ve vysílání ČT24 zpravodaj ČT Miroslav Karas. To spolu s Litvou v pondělí podepsalo se Spojenými státy dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto pobaltských zemí vyslala vláda odcházejícího prezidenta Baracka Obamy. Lotyšsko stejnou dohodu podepsalo v pátek.
Uzavřením těchto smluv chce Pobaltí posílit formální závazky Washingtonu vůči spojencům, obávajícím se případných snah Ruska o jejich destabilizaci, poznamenala agentura AFP.