Srbsko zprovoznilo železniční spojení s oblastí na severu Kosova, kde žije převážně srbská menšina. Kosovská vláda to považuje za provokaci a agresivní narušení svrchovanosti. Z Bělehradu vyjel vlak s představiteli země, vyzdobený srbskými vlajkami a nápisem Kosovo je Srbsko ve dvaceti jazycích.
Vyslání vlaku směřujícího do Kosovské Mitrovice bylo zatím jen propagační akcí. Do budoucna bude fungovat pravidelné spojení. Vlak ze srbské metropole zamířil do kosovského města vůbec poprvé od války na konci 90. let.
Ve vlaku je k dispozici internet a cestující obsluhují hostesky oblečené do srbských národních barev. „Je to taková pohyblivá výstava ukazující naše kulturní dědictví,“ uvedl Marko Djurić, který vede srbský vládní úřad pro Kosovo.
Železniční spojení je podle něj pro sever Kosova důležité. Kosovská ministryně Edita Tahiriová ale Srbsko obvinila z ohrožení regionální stability a vyzvala Unii, aby zasáhla.
„Jde o provokaci vůči Kosovu. Srbsko otevřeně přišlo s agresivní politikou ohrožující územní integritu a svrchovanost Kosova a jeho národní bezpečnost,“ dodala.
Djurić přitom varoval, že jakýkoli pokus zablokovat vjezd vlaku do Kosova by znamenal porušení svobody pohybu.
„Nedokážu pochopit, že si někdo troufá porušit lidská práva a svobodu pohybu. Každý den jezdí autobusy společností, které kontrolují Albánci z Kosova, skrze centrální Srbsko bez jakéhokoliv problému. V politickém smyslu tento spoj není žádnou novinkou, protože jde pouze o prodloužení železnice z Prištiny do Kraljeva, která už funguje 10 let,“ konstatoval Djurić.
Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 byla bývalá srbská provincie pod mezinárodní správou.
Boje, které si vyžádaly životy asi 10 tisíc lidí, vypukly po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.
V únoru 2008 dosáhlo Kosovo nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Mezi odpůrce jeho nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. Srbská vláda se snaží zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaçi. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.
