Oslo - Nobelovu cenu za mír pro rok 2012 získala Evropská unie. V norské metropoli Oslu to oznámil norský Nobelův výbor. Ten EU vyznamenal za šíření míru a demokracie v Evropě a za její dlouhodobou roli při sjednocování evropského kontinentu. Z 231 osobností a organizací navržených na toto prestižní ocenění se dávaly šance i neohroženým kritikům ruské autoritářské vlády, osobnostem arabského jara či aktivistům bojujícím za lidská práva a pomáhajícím chudým v rozvojových zemích.
Nobelovou cenou za mír se pyšní Evropská unie
„EU a její předchůdci přispívali šest desetiletí k podpoře míru a usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě,“ uvedl předseda pětičlenného Nobelova výboru Thorbjörn Jagland, který je zároveň generálním tajemníkem Rady Evropy. „Evropská unie pomohla přeměnit kdysi rozpolcenou Evropu z válečného kontinentu v kontinent mírový,“ připomněl Jagland. „Během 70 let spolu Německo a Francie svedly čtyři války. Dnes je válka mezi Německem a Francií nepředstavitelná. To ukazuje, jak dobře cílené úsilí a budování vzájemné důvěry může z historických nepřátel udělat blízké partnery,“ dodal.
Nobelův výbor ocenil Evropskou unii mimo jiné za obnovu Evropy po druhé světové válce a za její roli při stabilizaci bývalých komunistických zemí po pádu berlínské zdi v roce 1989. Ocenění pro EU přichází šedesát let po zrodu jejího předchůdce - Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO). Navíc je vnímáno jako morální podpora nynějšího společenství 27 států v době, kdy je jednota tohoto uskupení podrobena tvrdé zkoušce, hlavně kvůli dluhové krizi v eurozóně.
Milan Slezák, zahraničněpolitický komentátor:
„Evropská unie i Severoatlantická aliance se zasloužily o to, že na našem kontinentu, zmítaném v posledních staletích mnoha válkami, vládne celou tu dobu mír. Když pominu války v Jugoslávii nebo v Kavkazsku.“
Rozhodnutí pětičlenného výboru, v jehož čele stojí stávající generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland, bylo údajně tentokrát jednomyslné. „Bylo to jednomyslné rozhodnutí a nebylo příliš složité,“ řekl Jagland již dříve v rozhovoru pro norský deník Aftenposten. Jagland v témže interview sdělil, že ocenění může vyvolat jisté kontroverze. „Očekávám, že bude nějaká diskuse, doufáme, že bude,“ podotkl Jagland.
Nominovaný byl i exprezident Clinton nebo kancléř Kohl
Odborníci hovořili i třeba o afghánské lékařce a bojovnici za lidská práva Simě Samarové, americkém politologovi a propagátorovi nenásilného odporu Genu Sharpovi, ruské skupině pro lidská práva Memorial, nezávislé ruské rozhlasové stanici Echo Moskvy nebo koptské křesťance Maggie Gobranové, která pomáhá lidem v těch nejchudších čtvrtích egyptského hlavního města Káhiry.
Na nejsledovanější z Nobelových cen prý byli nominováni i někteří z dříve nejmocnějších světových politiků, včetně amerického exprezidenta Billa Clintona, bývalého německého kancléře Helmuta Kohla nebo barmského prezidenta Thein Seina, který po desetiletích vojenské diktatury v Barmě zahájil postupný proces politických reforem.
Nobelova cena za mír je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku. Čerstvý laureát si ocenění převezme v den výročí Nobelovy smrti, tedy 10. prosince v norském hlavním městě.
Kdo převezme 1,2 milionu dolarů, zatím není jasné
V loňském roce dostala Nobelovu cenu za mír trojice žen, liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, její krajanka a mírová aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská politička Tavakkul Karmánová. Nobelova cena za mír je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku. Kdo v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince v hlavním městě Norska ocenění v hodnotě 1,2 milionu dolarů jménem Evropské unie převezme, zatím není jasné.
Dnešní Evropská unie má kořeny v roce 1951. Na poválečných troskách tehdy vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli. Cílem zakladatelů bylo ekonomicky svázat členské státy, a zabránit tak opakování hrůz světových válek. Novou dynamiku dodal evropské integraci pád komunismu. Přišly změny smluv a hlavně expanze na východ a zrod společné měny. Ta se v posledních letech stala zdrojem největších potíží. Podle Nobelova výboru si ale lidé i v krizí zasažených zemích uvědomují, co v unii dokázali.
GALERIE
videogallery_273991