Čtrnáct českých a slovenských europoslanců napsalo otevřený dopis předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi. Žádají ho v něm, aby se veřejně distancoval od slov svého mluvčího, která pronesl o podpoře kubánského vůdce Fidela Castra vůči Moskvou vedené invaze do Československa v roce 1968.
Junckerův mluvčí Margaritis Schinas řekl na dotaz České televize tento týden, že jde jen o zúžený pohled reality a Castro se musí hodnotit z globálního hlediska. Tím ospravedlnil, proč Juncker ve své kondolenci nazval Castra „hrdinou pro mnohé“.
Čeští a slovenští europoslanci ale reakci Junckerova mluvčího označili v otevřeném dopise za arogantní, prokázal podle nich „šokující neznalost faktů a naprosté nepochopení historie“. Pod otevřený dopis se podepsalo kromě čtyř slovenských zástupců v europarlamentu také deset českých europoslanců z ČSSD, ANO, ODS a KDU-ČSL.
„Události pražského jara a následné akce Sovětského svazu nepředstavují v našich zemích úzký pohled na realitu, jak zmiňoval Váš mluvčí. Pro občany Československa, kteří museli vydržet ještě několik let diktatury, znamenaly mnohem víc. Pro občany dnešní České a Slovenské republiky, kteří stále nesou jizvy brutálního, totalitního režimu, znamenají mnohem víc“, píšou v dopise europoslanci.
Potlačení pražského jara označili za klíčový bod historie Evropy 20. století a evropskou tragédii a Castrova podpora Moskvě podle nich ukazuje, že stál na špatné straně historie. Junckera proto žádají o to, aby se od slov svého mluvčího „jasně politicky distancoval,“ ať už písemně, nebo ve veřejném projevu.
Na Junckera se obracejí i další čeští europoslanci
Nesouhlas se slovy Junckerova mluvčího vyjádřili i čeští europoslanci z Evropské lidové strany, kam patří i předseda EK. Jejich jménem poslali Junckerovi neveřejný dopis Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Sedm europoslanců KDU-ČSL, TOP09 a Starostů a nezávislých Junckerovi vyčetlo, že není možné považovat za zúžený pohled na realitu invazi do Československa, protože zničila dvacet let života celé jedné generace Čechoslováků.
„Sdílíme názor, že pronesené výroky mohly vyznít jako přehlížení či relativizace zločinů, kterých se Fidel Castro a jeho režim dopustili nejenom na vlastním lidu, ale například i na občanech Československa podporou invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Jsme přesvědčeni, že i bezprostřední reakce na úmrtí diktátora by měly odpovídat realitě jeho vládnutí tak, aby nemohl vzniknout dojem, že o tom nevíme, nebo jsme na to zapomněli,“ uvádějí europoslanci.
Svou vlastní interpelaci zaslal Junckerovi kvůli jeho vyjádření ke smrti kubánského diktátora europoslanec Pavel Telička (ANO). Upozorňuje v ní mimo jiné, že Kubánci byli pod Castrovou vládou „téměř šedesát let brutálně utlačováni“ a že jeho režim „věznil a popravoval politickou opozici a neustále porušoval základní lidská práva“.
Telička se proto ptá Junckera, jestli schválil znění tweetu, ve kterém Castra označil za „hrdinu pro mnohé“, a jestli tento pozitivní pohled na Castra sdílí. Pokud Juncker Castra za hrdinu nepovažuje, táže se Telička, zda vydaného vyjádření nelituje.
