Potomci Rosenbergových chtějí omilostnit matku, vydali se za Obamou

Synové Ethel Rosenbergové se pokusili po víc než půlstoletí navštívit Bílý dům, aby očistili jméno své matky popravené v roce 1953 za údajné předávání informací o atomové bombě Sovětskému svazu. Rosenbergovou spolu s manželem odsoudili k trestu smrti smrti za spiknutí a špionáž.

Robert a Michael Meeropolovi navštívili Bílý dům jako chlapci už v roce 1953, aby si na prezidentu Dwightu Eisenhowerovi vyprosili pro svou matku milost. Nyní se k sídlu vydali znovu, aby končícímu prezidentu Baracku Obamovi předali dopis s žádostí o zproštění viny. Ochranka je ale nepustila.

Bratři ještě prý zkusí poslat dopis poštou a doufají, že Obama jejich prosbě před lednovým odchodem z úřadu vyhoví. Svou žádost postavili na loni zveřejněných informacích o výpovědi bratra Ethel Rosenbergové Davida Greenglasse, která byla pro osudný verdikt nad americkým párem klíčová.

Nově publikované dokumenty podle agentury AP dokládají, že Greenglass v prvním výslechu nepředložil žádné důkazy o účasti Rosenbergové na špionáži. Před soudem pak údajně proti své sestře křivě svědčil, aby uchránil vlastní manželku Ruth. Právě ona, nikoli Ethel Rosenbergová, se zřejmě na špionáži podílela.

obrázek
Zdroj: ČT24

O špionážním angažmá Julia Rosenberga není pochyb a přiznávají ho i synové Robert a Michael, které po smrti rodičů adoptoval jejich středoškolský učitel Abel Meeropol. Na zproštění viny pro svou matku ale řadu let bezúspěšně trvají.

Šance budou po nástupu Trumpa mizivé

Podle právníků není jasné, zda se Obama k nějakému kroku odhodlá, ani jaké prostředky může zvolit. Lidé hájící Rosenbergovou se ale bojí, že po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu je šance na rehabilitaci mizivá.

Trumpův někdejší právní zástupce Roy Cohn byl totiž v 50. letech v procesu s Rosenbergovými členem prokurátorského týmu. „Po nástupu Donalda Trumpa bude Bílým domem obcházet duch Ethel Rosenbergové,“ prohlásil Robert Meeropol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled