Drama na moři. Britové vyslali své válečné lodě hlídat ruskou flotilu

Kvůli ruské námořní flotile musely startovat britské stíhačky a válečné lodě. Londýn se tak rozhodl poté, co letadlová loď Admirál Kuzněcov zamířila spolu s dalšími plavidly ze Severního moře Lamanšským průlivem k Sýrii. Podle NATO se Rusové pohybují v mezinárodních vodách, Aliance tak nebude zasahovat.

Rusko posílá do Středozemního moře svou jedinou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která může nést až padesát letounů a na palubě má protiletadlové střely. Doprovází ji raketový křižník Petr Veliký, protiponorkové lodi Severomorsk a Viceadmirál Kulakov, ale i bojové letouny a vrtulníky.

Brity to znepokojilo, poslali proto ke sledování skupiny ruských plavidel torpédoborec HMS Duncan a válečnou fregatu HMS Richmond spolu s královským letectvem.

Flotila se sice pohybuje v mezinárodních vodách, britský ministr obrany Michael Fallon ovšem zdůraznil, že Britové ji budou sledovat v rámci „neustálé snahy udržet Británii v bezpečí“.

Není to žádný turistický výlet do Středomoří. Posílí se tím současná ruská námořní přítomnost u syrského pobřeží a poskytne nám to krytí ve vzduchu. Letouny a zbraně na palubě letadlové lodi mohou být také použity k útokům proti teroristům.
Ruský list Komsomolskaja pravda o flotile

Demonstrace síly

„To, co Rusko předvádí, je demonstrace síly. Chtějí dále vyostřit napětí, možná až do potyček, doufejme, že malých,“ podotkl nezávislý armádní analytik Pavel Felgenhauer. 

„Není to jen o posílení ruské palebné síly v Sýrii. Moskva tak vysílá jasný signál Západu: vše, co děláte, můžeme udělat stejně dobře - nebo ještě lépe. Rusko chce být viděno jako globální hráč, přední vojenská síla. Chce, aby ho Západ respektoval nebo se ho bál (nebo obojí),“ řekl korespondent BBC v Moskvě Steve Rosenberg.

  • Ruský letadlový křižník byl spuštěn na vodu v roce 1985, do výzbroje SSSR byl uveden v roce 1991. Měří 305 metrů na délku a 72 na šířku. Pohybuje se rychlostí až 29 uzlů, standardní výtlak činí 55 tisíc tun a jeho výdrž je 45 dnů.
  • Na palubě může mít až 52 letounů – třeba Suchoj Su-33, Suchoj Su-25 UTG či Kamov Ka-27 ASW/AEW. Veze rovněž protiletadlové střely P-700 Granit a pojme až 2626 členů posádky.

Moskva pomáhá režimu syrského prezidenta Bašára Asada, jehož chce udržet u moci. Dostala se tak do křížku se Západem, který podporuje umírněnou syrskou opozici.

Letadlová loď Admirál Kuzněcov
Zdroj: Norwegian Royal Airforce/NTB Scanpix/Reuters

Součástí ruské flotily ve Středomoří je už řada torpédoborců, výsadkových lodí a plavidel s protiponorkovými vrtulníky. Počátkem října se do oblasti přesunula ruská korveta Miraž vyzbrojená raketami s plochou dráhou letu Malachit, a dvě korvety Serpuchov a Zeljonyj Dol, na jejichž palubě jsou rakety s plochou dráhou letu dlouhého doletu Kalibr.

Ruští vojáci se v Sýrii zabydlují

V Sýrii má Rusko v současné době vojáky a letadla na základně Hmímím v pobřežní provincii Latákíja. Nedávno ruští poslanci odsouhlasili dohodu se syrským režimem, že budou moci na místě vybudovat trvalou leteckou základnu, a zůstat tak v zemi na neurčito. Námořní a zásobovací základnu má Ruská federace dlouhodobě v syrském Tartúsu.

Analytici NATO odhadují, že Rusko spolu se syrským režimem bude po krátké humanitární přestávce v boji o Aleppo pokračovat. Intenzivní útok očekávají za dva týdny.

Civilisté v Aleppu čelili v uplynulých týdnech každodennímu bombardování, jenž si vyžádalo podle aktivistů přes dva tisíce obětí. EU nálety ostře odsoudila a do budoucna nevyloučila ani možnost sankcí.