Ruští vojáci budou v Sýrii na neurčito, Lavrov je pro odchod džihádistů z Aleppa

V Sýrii vznikne stálá ruská letecká základna. Dohodu s Damaškem odsouhlasili ruští poslanci. Vojáci Ruské federace tak zůstanou v zemi na neurčito. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval USA před útoky proti Asadovým silám. Takový krok by byl považován za útok na ruské jednotky. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov pak uvedl, že Moskva je připravená zatlačit na Asadův režim a umožnit odchod stovek džihádistických bojovníků z Aleppa.

Rusko má v současné době vojáky a letadla na základně Hmímím v pobřežní provincii Latákíja. Pro dohodu se Sýrií zvedli ruce všichni poslanci, armáda tak bude mít právo využívat trvale místní infrastrukturu a veškeré pozemky náležející k letecké základně.

Moskva má v Sýrii nejpočetnější vojenské zastoupení od března 2016, kdy prezident Putin oznámil stažení části jednotek.

Do bojů v Sýrii vstoupilo Rusko loni na pozvání tamního režimu, který se snaží opoziční síly svrhnout. Letos na jaře Moskva část kontingentu stáhla, ale nyní jej opět posiluje. Ruské síly kupříkladu rozmístily v Sýrii další baterii protiletadlových střel S-300.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Evidentně se rozšiřuje počet jednotlivých objektů, které mají být chráněny, i prostor, který se ocitl pod ruskou ochranou, což je evidentně směřováno k dalšímu letectvu, a pokud mluvíme o dalších letectvech, tak je celkem jednoznačné, že jde o letectvo mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, jež bojuje proti Islámskému státu a dalším radikálům,“ konstatoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Rusko, aby skoncovalo s „hrozným“ násilím, jemuž je vystaveno Aleppo. V severosyrském městě se intenzivně bojuje od 22. září, kdy skončilo příměří dohodnuté mezi Ruskem a Spojenými státy. Od té doby tam zahynuly stovky lidí.

Merkelová zdůraznila, že v mezinárodním právu neexistuje žádná opora pro bombardování nemocnic. Americký ministr zahraničí John Kerry chce nechat ruské a syrské bombardování civilních cílů vyšetřit jako válečné zločiny. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Kerry se pouze snaží odvést pozornost od krachu příměří a americko-ruských dvoustranných jednání o řešení syrské krize.

„Včera (ve čtvrtek) večer zaútočil (syrský) režim na další nemocnici, kde zemřelo dvacet lidí a stovka byla zraněna. Rusko a (syrský) režim dluží světu více než jen vysvětlení toho, proč pokračují v úderech na nemocnice, zdravotnická zařízení, ženy a děti. Tyhle skutky volají po vyšetřování odpovídajícímu válečným zločinům a ti, kdo je páchají, by za ně měli nést odpovědnost,“ prohlásil Kerry.

Podle zpráv médií se v pátek obnovily boje o jižní části města, které armáda získala v létě a později zase ztratila. 

Rusko bude zřejmě novou rezoluci vetovat

Rada bezpečnosti OSN bude v sobotu hlasovat o klidu zbraní a bezletové zóně v Aleppu. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta to bude „okamžik pravdy“ zvláště pro Rusko. Ruský zástupce při OSN už ale pohrozil, že rezoluci bude vetovat. „Tohle není návrh, který je tím pravým k přijetí. Mám podezření, že jeho hlavní motivací je vyvolat ruské veto,“ konstatoval Vitalij Čurkin.

Boje v Sýrii
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Washington viní Moskvu z toho, že mu jde jen o vítězství Damašku a nehledí na civilisty, zatímco Rusko obviňuje USA z toho, že nechce oddělovat radikály od umírněné opozice. Bilaterální rozhovory jsou v tuto chvíli na bodu mrazu.

Je zcela evidentní, že více jak 80 procent ruských bomb nedopadalo na území ovládané Islámským státem, ale na další části sil, které bojují proti vládě Bašára Asada. Zjevným cílem ruského angažmá bylo zachránit v té době kolabující Asadův režim, což se podařilo. Moskva může být spokojená.
Jakub Szántó

Lavrov bude chtít od opozice záruky

Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve čtvrtek navrhl džihádistické Frontě dobytí Sýrie (bývalá An-Nusra), aby z Aleppa odešla. Podle něj má teroristická organizace ve městě asi 900 bojovníků.

Lavrov nyní prohlásil, že Rusko bude požadovat písemnou záruku takzvané umírněné opozice o jejím oddělení od teroristů. Pak se podle ruského ministra budou moci členové opozičních skupin připojit k syrským pořádkovým oddílům.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povstalci Asadovi nevěří

Také syrský prezident Bašár Asad v minulých dnech nabídl oponentům v Aleppu a jejich rodinám, že jim zajistí bezpečný odchod z města. Povstalci ale agentuře Reuters sdělili, že Asadovi nedůvěřují a že nabídka je ve skutečnosti skrytou taktikou, jak dostat sunnitské bojovníky z východní části města.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně dva lidé zemřeli a osm utrpělo zranění při ruských vzdušných útocích na Sumskou oblast a Kryvyj Rih v noci na pátek, uvádí ukrajinští činitelé. Rusko pokračuje v úderech na sousední zemi den poté, co v Kyjevě jeho rozsáhlý útok zabil nejméně třicet lidí a asi stovku dalších zranil. Ukrajinský raketový útok na západoruský Bělgorod naproti tomu v noci způsobil požár energetického zařízení a smrt jedné ženy, píší ruská média.
07:44Aktualizovánopřed 14 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 10 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 12 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 16 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 16 hhodinami

Evropský pohled