„Trump jenom nakládá na vůz neuvěřitelných prohlášení, a mně vyrazilo dech, když řekl, že má Clintonová zlobu v srdci a nenávist,“ řekl ve studiu ČT24 Daniel Anýž, reportér časopisu Newsweek Česko. Donald Trump v druhé předvolební debatě opět kritizoval Hillary Clintonovou za užívání soukromého e-mailu a vymazání více než 30 000 zpráv. Clintonová pro změnu připomněla nedávný skandál zveřejnění 11 let staré nahrávky, ve které Trump mluví oplzle o ženách. Trump přešel do útoku, navzdory nesouhlasu jeho poradců. Přesto Anýž hodnotí výsledek debaty lehce ve prospěch Trumpa.
Anýž: Sami Američané jsou vnitřně zděšení z toho, co se jim odehrává před očima
Anýž: Vítězem duelu je spíš Trump, celkově ale prohrává (zdroj: ČT24)
Kdo vyhrál?
„Já mám pocit, že lehce vyhrál Donald Trump, protože zastavil to krvácení, které přišlo s pátečním zveřejněním jeho 11 let starých výroků o ženách. Trump si už mohl jenom pohoršit, mohl ještě ztrácet voliče. Už během toho víkendu někteří lidé, kteří byli odhodlaní pro něj volit, odešli, a šlo o to, jestli tomu dokáže postavit hráz. A to se mu podařilo. Samozřejmě je to relativní vítězství, protože on musí voliče získávat. Skupina, kterou má, bílí muži, a to ještě spíše bílí muži nižšího vzdělání, nestačí na vítězství ve volbách. Trump navíc prohrává i mezi ženami, které Mitt Romney v roce 2012 získal, a přesto prohrál volby. Trumpovi prostě za současné situace nevychází početně vítězství, pokud se bude muset spolehnout pouze na své tvrdé voličské jádro. Mám pocit, že z té debaty vyšel lehce vítězně, ale relativně, protože v celém souboji dál prohrává.“
Může vůbec taková debata přesvědčit nějaké voliče, aby změnili svého kandidáta, kterému 8. listopadu dají svůj hlas?
Mohlo by se to stát v případě za a) že by některý z nich udělal velikou chybu, která by rozhodla souboj, nebo že by ten druhý podal tak konzistentní, dobrý výkon, že by to už nešlo do konce souboje zvrátit. Například v roce 2012 Barack Obama opravdu tvrdě prohrál první debatu s Mittem Romneym a spekulovalo se o tom, že to může být začátek jeho konce, protože lehce, asi dva týdny potom, Romney přeskočil Obamu v průzkumech. Tady se nestalo ani jedno, ani druhé, nikdo neudělal velkou chybu a nikdo nebyl výrazně přesvědčivější, než ten druhý. Je to vykládáno jako jedna z nejdrsnějších debat historie. Já myslím, že je to vůbec nejdrsnější debata posledních třeba 20 let.
Daniel Anýž
Působí na voliče, když Trump řekne, že by dal Clintonovou za mříže, nebo Clintonová o Trumpovi, že není způsobilý vést zemi?
Po několika měsících, po skoro více než roce volební kampaně už nikdo neví, co je možné a jak co funguje. Od začátku se skoro všichni pletli v tom, že Trump je bublina, která splaskne. Získal nominaci, a poměrně jasně. S větším ziskem hlasů, než George Bush mladší. Trump jenom nakládá na vůz neuvěřitelných prohlášení a mně, musím říct, vyrazilo dech v té noční debatě, když řekl, že má Clintonová zlobu v srdci, nenávist, tremendous hate. To je tak tvrdé prohlášení, že člověk neví, jestli to myslí vážně. Nebo když jí potom řekne na konci, že je vlastně dobrá bojovnice a že se nevzdává, jak tohle všechno může do sebe pasovat? To je v kontrastu oproti Hillary Clintonové, která má na všechno připravenou odpověď. Ona měla samozřejmě připravenou odpověď i na tu poslední otázku, jestli je nějaká jeho dobrá vlastnost. Samozřejmě, že vytáhla děti, a čekalo se, že možná bude Trump kontrovat tím samým, když na konci minulé debaty řekl, že z respektu vůči Chelsea Clintonové nechtěl vytáhnout to nejšpinavější prádlo.
A teď ho naopak vytáhl a útočil na manžela Hillary Clintonové.
Před touto debatou měl vzhledem k tomu poslednímu vývoji, vzhledem k tomu záznamu jedenáct let starému, dvě možnosti. Buď se snažit vystupovat skromně, upřímně se omluvit a prezentovat se jako ten vážný prezidentský kandidát, nebo jít do útoku. On zvolil tu druhou možnost, byť ho od toho jeho tým zrazoval, ale ze zpětného hodnocení mám skoro pocit, že si to obhájil. Že to, co on řekl, ať už si o něm myslíme cokoliv, o tom jeho opravdu neuvěřitelně oplzlém jazyku, který jsme slyšeli, tak když on řekne „ale to jsou jenom slova, zatímco Bill Clinton to dělal v činech“, tak mnohým Američanům od 40 let výše se opravdu vrátí devadesátá léta, ta obrovská ostuda, kdy Bill Clinton musel přiznat, že lhal. Málem byl odvolán a já si pamatuju, že tenkrát se psalo, když jel krátce na návštěvu arabského světa, jak to bude legrační, až si bude podávat ruku s arabskými vůdci, kde je to postavení muže úplně jiné, než u nás. Že ho budou mít za kašpara. A tohle se těm Američanům vrací.
Je to skutečně tak, že americkou prezidentskou volbu vyhraje téma sexismus a zmizelé e-maily?
Já věřím, že ne, já doufám, že ne. Ale myslím, že i sami Američané, novináři, komentátoři, tak jak si čtu jejich komentáře, jsou vnitřně zděšení z toho, co se jim odehrává před očima. Že jsou Spojené státy nevyzpytatelnější, divočejší a rozhoupanější, než ještě v červnu loňského roku na začátku kampaně, než kdo tušil.
Může se to ještě zhoršit?
Já se obávám, že může. Už se objevily zprávy, možná jenom drby, že jsou připraveny mnohem horší nahrávky s Donaldem Trumpem, a pak je otázka, jak by zareagoval. On, tak jak se psalo o víkendu, může reagovat jako zraněné zvíře, to znamená nevyzpytatelně. A Hillary Clintonová si stále drží až obdivuhodně, jak jsem ji pozoroval v té noční debatě, vnitřní strukturu. Já jsem si skoro v jednu chvíli říkal, jestli neutrpí nějakou malou mozkovou příhodu. Teď to zlehčuju, ale může to být ještě horší.