Německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že Německo a další země Evropské unie udělaly jisté chyby při řešení uprchlické krize. Mimo jiné příliš dlouho zavíraly oči před vznikající krizí u vnějších hranic Unie. Merkelová to řekla v rozhovoru pro německý list Süddeutsche Zeitung.
Kancléřka se v Německu i jinde stala terčem ostré kritiky kvůli tomu, že otevřela hranice tisícům uprchlíků. Německo přijalo většinu z více než milionu migrantů, kteří za poslední rok do EU z Blízkého východu a dalších asijských a afrických zemí přišli.
V interview Merkelová prohlásila, že Německo v minulosti nechalo Španělsko a jiné hraniční státy Evropské unie, aby si s přicházejícími uprchlíky poradily samy. „V Německu jsme tento problém příliš dlouho ignorovali a potlačovali jsme nutnost najít panevropské řešení,“ konstatovala kancléřka. „Tehdy jsme rovněž odmítali proporční rozdělení migrantů,“ dodala.
Merkelová připomněla, že Německo nepodporovalo iniciativy, jako je evropská pohraniční agentura Frontex, které by zasahovaly do suverenity členských států EU. „Tvrdili jsme, že si s problémem poradíme na našich letištích. To ale nefunguje,“ prohlásila německá politička.
Rozhovor s nezvykle sebekritickou analýzou vychází přesně po roce od chvíle, kdy Merkelová na otázku kolem rostoucího přílivu běženců do Evropy odpověděla nyní již pověstným sloganem „Wir schaffen das“ (zvládneme to).
Podle Merkelové budou Německo a celá Evropská unie potřebovat při řešení uprchlické krize trpělivost a odolnost. EU bude muset zlepšit spolupráci s africkými zeměmi, Tureckem a dalšími problematickými regiony a bude muset zásadně zvýšit rozvojovou pomoc pro tyto státy, uvedla Merkelová.
Kancléřka rovněž vyzvala německé politiky, aby se vyjadřovali k uprchlické krizi s umírněností, a varovala před označováním všech migrantů za teroristy. Vzhledem k teroristickým útokům z poslední doby je podle Merkelové „zcela pochopitelné, že vznikají obavy“.
„Ukazuje se, že mezi běženci jsou rovněž tací, kteří nepřicházejí s čistými úmysly. Z tohoto důvodu je migrace ještě větší výzva. Je ale nesprávné tvrdit, že terorismus se objevil až s uprchlíky. Byl tady v různých formách s různými potenciálními útočníky již dřív,“ zdůraznila Merkelová.
Die Welt: Merkelová se migrační krizí nezměnila, Německo ale ano
Rok od chvíle, kdy Merkelová poprvé prohlásila „Zvládneme to“, připomíná ve svém komentáři také deník Die Welt. Po dnes již slavné větě následovalo 4. září rozhodnutí umožnit uprchlíkům, kteří uvízli v Maďarsku, cestu přes Rakousko do Německa. Okamžik, v němž Merkelová jako nikdy dřív ukázala svou autoritu a moc předsedkyně vlády, dnes mnozí vykládají zcela opačně: jako důkaz absolutní ztráty kontroly, píše Die Welt.
Mezi důsledky jejího rozhodnutí patří podle deníku i vzestup populistické Alternativy pro Německo a naopak propad oblíbenosti kancléřky. Zatímco v srpnu 2015 byla Merkelová podle průzkumů oblíbená u 67 procent dotázaných, o rok později je tento údaj o dvacet procentních bodů nižší.
Neustálé opakování věty „Zvládneme to“ způsobilo, že začala znít téměř sarkasticky, píše dál Die Welt. A dnes se skutečně používá již spíše jako posměšný protimerkelovský slogan. Změny se za poslední rok ale dočkaly i jiné pojmy. Loni opěvovaná německá kultura vítání (Willkommenskultur) se podle Die Welt postupně proměnila v cynismus. Dříve nepřijatelné slovo Überfremdung (příliš mnoho cizinců) teď dokonce používá i ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Německo je podle komentáře v Evropě osamocené, i když to řada politiků odmítá připustit. Jak si v Evropě stojí, se dá vytušit například z návštěv Merkelové v Česku nebo Polsku, kde je německá uprchlická politika vždy hlavním bodem programu.
„Angela Merkelová stále ještě prohlašuje: 'Zvládneme to'. Mnoho občanů a jejích politických souputníků, evropští sousedé i dobrovolníci, kteří pomáhají uprchlíkům, se po roce cítí jinak: vyčerpaní. Na tom, zda kancléřka bude někdy ochotná tento jejich pocit akceptovat, záleží mnohé. V neposlední řadě i její politická budoucnost,“ uzavírá Die Welt.
S azylem od začátku roku nepochodilo 50 tisíc migrantů
Podle vládních statistik odešlo z Německa od ledna do července více než 50 tisíc neúspěšných uchazečů o azyl. Na 35 tisíc z nich spolkovou republiku opustilo dobrovolně, přes 16 400 pak úřady vyhostily.
Německo se neúspěšné žadatele o azyl snaží k vycestování zpět do země původu motivovat finančně, v případě nutnosti pak migranty deportuje. S tím je ale spojena řada problémů. Mnoho zemí návrat běženců na své území sabotuje a samotní uprchlíci se nezřídka snaží před policií schovat, aby nemohli být vyhoštěni.
V Bavorsku budou žadatelům od září určovat místo pobytu
Za postoj k uprchlíkům kritizovala Merkelovou ostře i bavorská vládnoucí strana CSU. Právě Bavorsko bude od září první spolkovou zemí, jejíž úřady budou moct určovat žadatelům o azyl na tři roky místo jejich pobytu. Informovala o tom agentura DPA.
„Určením bydliště chceme zajistit, aby migranti v Bavorsku žili s námi, a ne vedle nás. Chceme tak předejít vzniku paralelních společenství a podpořit integraci v Bavorsku,“ uvedla bavorská ministryně sociálních věcí Emilia Müllerová.
Nařízení místa pobytu na tři roky má také za cíl zabránit stěhování žadatelů o azyl do velkoměst. Výjimku budou mít žadatelé o azyl, kteří již absolvovali vzdělávací kurz nebo ti, kteří si platí sociální pojištění.
Vydání takového nařízení umožnil nový integrační zákon, který na celoněmecké úrovni platí od začátku srpna. Spolková vláda jím letos reagovala na vysoký příliv běženců, jichž loni do Německa přišlo na 1,1 milionu. Letos úřady očekávají, že do země přijde nejvýše 300 tisíc uprchlíků.
