Německo by mohlo obnovit brannou povinnost, kterou zrušilo před pěti lety. Podle serveru Spiegel Online s tím počítá návrh koncepce civilní obrany, který by ve středu měla schválit spolková vláda. Obnovení branné povinnosti by podle koncepce připadalo v úvahu například při nasazení vojáků na vnějších hranicích Severoatlantické aliance.
Návrat k odvodům Němců do armády může podle navržené koncepce přijít v okamžiku, kdy bude třeba zajistit „civilní podporu bojovým jednotkám“. Podle Spiegel Online to znamená například situaci, kdy by se němečtí vojáci museli v rámci NATO podílet na ochraně vnější hranice aliance před útočníkem.
Koncepce zároveň předpokládá, že v případě obnovení branné povinnosti by se civilní firmy musely podílet na renovaci fungujících kasáren nebo výstavbě nových, aby bylo možné zajistit ubytování pro nové vojáky.
Branná povinnost je stále součástí německé ústavy a může být jednoduše a kdykoliv s pomocí zákona obnovena. Stačí k tomu prostá většina zákonodárců Spolkového sněmu a Spolkové rady.
Německo zrušilo brannou povinnost v roce 2011 poté, co platila 55 let. Vláda tento krok zdůvodnila tím, že nevidí žádné vojenské ani politické zdůvodnění toho, proč by odvody měly pokračovat. V květnu 2011 sloužilo v německé armádě přibližně 220 tisíc osob, z toho už jen 8139 byli vojáci povinné vojenské služby. Největší část vojska tak tvořili vojáci z povolání nebo s časově omezeným kontraktem.
Letos v červnu uvedla ministryně obrany Ursula von der Leyenová, že navzdory napětí mezi Západem a Ruskem a navzdory islamistickému terorismu nevidí důvod brannou povinnost obnovovat.
Zásoby potravin či léků pro případ krize
Nová koncepce se týká i potravinářství. V případě, že nebude zaručeno zásobování vojáků z volného trhu, federální vláda by mohla v době krize přistoupit k „omezením a daňovým zásahům vztahujícím se k pěstování, zpracování, distribuci a prodeji potravin“. Jinými slovy: model, který v podstatě odpovídá přídělovému systému.
Návrh koncepce civilní obrany vyvolal v Německu už před oficiálním schválením a představením podrobností intenzivní debatu. Ta se týká především doporučení, aby lidé doma měli pro případ živelní pohromy či napadení země zásoby jídla a pitné vody na deset dní. Koncepce hovoří konkrétně o zásobách vody na deset dní – pro každého člena rodiny 2 litry na den.
Podobné výzvy by se mohly týkat i zásob léků, uhlí, dřeva, svíček, baterií, zápalek nebo finančních úspor.
V Německu by přitom k něčemu takovému mohli přistoupit poprvé od konce války. „Útok na německé území, vyžadující konvenční vojenskou obranu, není v současnosti pravděpodobný,“ píše se v dokumentu. Zároveň prý ale nelze v budoucnu výraznou bezpečnostní hrozbu vyloučit.
Návrh má mezi německými politiky zastánce i odpůrce. Člen poslaneckého klubu Zelených Konstantin von Notz uvedl, že je rozumné koncepci obnovit, neboť zůstala beze změny od roku 1995.
Podle jiných opozičních stran ale vláda podobnými doporučeními pouze vyvolává atmosféru strachu. Opoziční strany nevidí žádnou hrozbu, která by taková opatření vyžadovala. „Nemůžete strašit občany dalšími možnými návrhy, jako je hromadění zásob,“ kritizoval předseda klubu leicové strany Die Linke Dietmar Bartsch.
Česko zatím volí cestu dobrovolnosti a aktivních záloh
Na zhoršení bezpečnostní situace už reagovalo také Česko. Podle novely schválené v lednu se obyvatelé budou moci přihlásit dobrovolně k branné povinnosti, když požádají o účast na vojenském cvičení. Vládní předloha také umožní nasadit členy armádních aktivních záloh v zahraničních misích.
Kabinet původně navrhoval opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Potom, co se proti tomu zvedl odpor mezi poslanci, přišlo ministerstvo s odvody dobrovolnými.
O zařazení do branné povinnosti mohou lidé podle předlohy požádat v době míru potom, co dosáhli věku 18 let. Mezi podmínky pro jejich účast na vojenském cvičení bude patřit zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost i to, že tito lidé nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. Cvičení bude až tříměsíční, uskuteční se do dvou let od podání žádosti.
Co vojáci v záloze?
Čeští vojáci v aktivních zálohách budou podle předlohy cvičit v prvním roce až tři měsíce, v následujících letech až měsíc v každém roce. Až tříměsíční výcvik by tito lidé absolvovali před operačním nasazením. Bývalí profesionální vojáci zařazení do aktivních záloh by cvičili až tři týdny v roce.
Právě omezená délka výcviku je fakt, který kritizovali někteří čeští politici. „Příslušník aktivní zálohy nebude nikdy na takové úrovni výcviku, aby se vyrovnal vojákům z povolání,“ uvedl v době schvalování senátor ČSSD Petr Gawlas.
K prvnímu srpnu armáda evidovala 1388 členů záloh. Jejich řady se od začátku roku rozrostly o víc než stovku lidí. Armáda nyní registruje nejvíc zájemců o účast v aktivních zálohách za poslední léta. Silnou motivací je pro ně i odměna, která se od prvního července na základě novely zákona zvýšila z dvanácti na osmnáct tisíc korun ročně.
Současný vojenský sbor čítá podle českého ministerstva obrany kolem 22 500 vojáků.
Na případnou krizi se připravují i žáci na českých školách
Jak může probíhat příprava na bezpečnostní krize v případě civilistů? Žáci i středoškoláci by v rámci základů civilní obrany měli vědět, jak se zachovat při požáru, povodni, zemětřesení nebo havárii s únikem nebezpečných látek. Mají hodiny, na nichž se učí bezpečnostní témata, jako obrana státu a civilní ochrana člověka. S armádnímí tématy pomáhají profesionální vojáci.
