Orientalista Čuřík: Nechce se mi věřit, že turecká tajná služba nic nevěděla

Pokus o vojenský puč v Turecku se dal podle arabisty a orientalisty Jana Čuříka předpovídat jen minimálně. Nechce se mu ale věřit, že turecká tajná služba neměla o ničem tušení. Důvodem k puči pak podle něj mohla být dlouhodobá snaha vlády odstřihnout armádu od finančních zdrojů.

K pokusu o puč došlo v Turecku v pátek 15. července večer. „S ohledem na počet zapojených lidí z armády se mi nechce věřit, že turecká zpravodajská služba MIT neměla vůbec o ničem tušení nebo žádnou představu,“ řekl Čuřík v Interview ČT24.

„Rád bych se zároveň někdy dozvěděl skutečnou odpověď na otázku, proč Francie uzavřela svůj konzulát a velvyslanectví v Istanbulu a Ankaře dva dny předtím, než pokus o puč proběhl. Zdůvodnění, které Francie poskytla, bylo velmi vágní a obecné,“ dodal.

Čuřík: Nechce se mi věřit, že turecká tajná služba nic nevěděla (zdroj: ČT24)

Francie minulý týden uvedla, že důvodem jsou obavy o bezpečnost. Argumentovala hrozbou kvůli oslavám francouzského státního svátku, který je 14. července. V tureckých městech Istanbulu, Ankaře a Izmiru byly tyto oslavy zrušeny.

Důvody, proč k pokusu o puč došlo, se různí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce převratu duchovního Fethullaha Gülena, který žije dlouhodobě v exilu v USA. Následně se proto objevily i spekulace, že puč podporovaly Spojené státy. Gülen ale jakákoli obvinění popřel a naznačil, že převrat v Turecku mohl být naopak zinscenovaný.

Podle Čuříka byla jednou z hlavních třecích ploch mezi armádou a vládou snaha odstřihnout armádu od zisků. Od 50. let totiž byla v Turecku hlavním podnikatelským aktérem: „Kontrolovala a stále kontroluje bytelné enklávy v rámci turecké ekonomiky.“

Pokus o puč v Turecku
Zdroj: Reuters/Baz Ratner

V letech 2010 až 2014 sice docházelo ke změnám na postech generálů, což podle Čuříka souviselo s politickou loajalitou, „pod tím ale probíhají zápasy, o kterých se v novinách nedočtete. Jedním z leitmotivů Erdoganovy vlády byla myšlenka, že není možné ustavit nějakou formu civilní vlády, jakkoliv autokratická se dnes jeví, pokud armádu neodstřihnete od zdrojů zisků, které si generuje sama“.

Po nepovedeném puči skončilo ve funkci 8000 policistů. Z funkcí bylo odvoláno i 30 guvernérů provincií, téměř devět tisíc zaměstnanců ministerstva vnitra a dalších vysokých úředníků. Zatčeno bylo téměř osm tisíc lidí včetně asi šesti tisíc vojáků, stovky policistů, 755 soudců a prokurátorů a 650 civilistů. Na tři tisíce soudců je vydaný zatykač a čistky dál pokračují.

„Je to plošná demontáž vrstvy tureckého vládního aparátu. Nejsem si schopný představit, jakým způsobem se můžete přes toto přenést a garantovat nějakou rámcovou každodenní schopnost státu fungovat,“ poznamenal Čuřík.

Pozornost se podle něj navíc upírá na Istanbul a na Ankaru, radikální obměnu administrace v oblasti jihovýchodního Turecka, které je sevřeno syrskou válkou a dalšími konflikty ale považuje za „cestu do pekel“.

  • Pokus části armády převzít moc začal v pátek večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
  • Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
  • Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
  • O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
  • Během bojů zemřelo dle vládních údajů nejméně 208 lidí, z toho několik desítek na straně povstalců. Zraněných osob je zhruba 1440, po celé zemi dosud bylo zatčeno kolem 7500 lidí, z velké části členů armády či soudů.
  • Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl. Vláda v pondělí oznámila, že vlastní důkazy o zodpovědnosti za povstání.