Hollande po teroru v Nice: Prodloužíme výjimečný stav

Francouzský výjimečný stav vyhlášený po listopadových útocích v Paříži by měl oproti původním plánům trvat další tři měsíce. Na noční konferenci to oznámil prezident země Francois Hollande. Reagoval tak na čtvrteční útok v Nice, při kterém pod koly kamionu zemřelo 84 lidí. Prodloužení mimořádných opatření musí schválit parlament.

„Hrůzný útok opět udeřil na Francii. Jeho teroristický charakter nelze popřít,“ prohlásil francouzský prezident po zasedání krizového štábu. Ten se v Elysejském paláci sešel bezprostředně po tragédii na přímořské promenádě, kde útočník v bílém kamionu ve vysoké rychlosti vjel do lidí, kteří sledovali ohňostroj k státnímu svátku začátku Velké francouzské revoluce.

On-line přenos

Teror v Nice

  • 22:36

    Nyní ukončujeme on-line k dění ohledně útoku v Nice. Děkujeme za pozornost.

  • 22:01

    Tuniská korespondentka BBC hovořila s otcem útočníka z Nice. Řekl, že jeho syn bral léky a čelil psychickým problémům a měl blízko k zhroucení. "Měl problémy se svou ženou a myslím, že to přispělo k jeho duševním problémům," uvedl podle BBC.

  • 21:53

    AFP přinesla informace o některých obětích útoku v Nice, je mezi nimi například 27letý Pařížan Timothé Fournier. Zemřel, když chránil svou ženu v sedmém měsíci těhotenství, kterou odstrčil stranou; kamion vrazil vzápětí do něj, vypráví jeho sestřenice Anais. "Byla to ztělesněná dobrota. Zasněný mladý muž, který ale dělal vše pro svou ženu a jejich budoucí dítě," dodala mladá žena. 

Hollande dal tragédii v centru Nice do přímé souvislosti jak s pařížskými listopadovými atentáty, tak s teroristickým útokem na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. „Musíme učinit vše pro boj proti zkáze terorismu.“

Výjimečný stav měl skončit 26. července

Parlamentu chce nyní prezident předložit návrh na prodloužení výjimečného stavu, který v zemi platí od útoků z 13. listopadu, při kterých zemřelo 130 lidí a skoro 500 jich bylo zraněno. Pokud zákonodárci Hollandův návrh schválí, měl by výjimečný stav platit až do konce října.

Ještě ve čtvrtek odpoledne přitom země počítala s opakem – Hollande v tradičním rozhovoru konaném u příležitosti státního svátku oznámil, že stav skončí 26. července, mimo jiné díky květnovému přijetí protiteroristického zákona, který má vstoupit v platnost v půli prázdnin.

„Byl odhlasován zákon, který nám poskytuje prostředky reagovat. Výjimečný stav nelze prodlužovat donekonečna. Je součástí mimořádného stavu,“ vysvětloval prezident.

6 minut
Hollande: Francie bude vždy silnější než fanatici, co na ni útočí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
před 5 hhodinami

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
před 6 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 7 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 12 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...