Představitelé NATO a Evropské unie podepsali ve Varšavě dohodu o prohloubení vzájemné spolupráce. Těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci. Dokument svými podpisy stvrdili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dohoda byla podepsána před odpoledním začátkem summitu NATO.
Někteří představitelé aliance si v minulosti stěžovali, že v některých oblastech spolupráce mezi Unií a aliancí vázne. Těsnější styky budou nyní podle nich ještě důležitější i kvůli chystaném odchodu Británie z Evropské unie. Podle Stoltenberga je deklarace mezi EU a NATO důležitá pro posílení vzájemné spolupráce, kterou označil za důležitou s ohledem na vyvíjející se „výzvy současnosti“.
„Deklarace, kterou jsme dnes podepsali, vysílá silnou zprávu: silnější Evropská unie znamená silnější NATO. A silnější NATO znamená silnější Evropskou unii,“ řekl Juncker. Poznamenal, že ještě letos EU navrhne obranný akční plán, který bude obsahovat všechny nástroje, které Evropská unie může nabídnout pro obrannou spolupráci a průmysl.
Představitelé EU a NATO se podle deklarace shodli, že bezpečnost obou institucí je propojená. „Společně můžeme mobilizovat širokou škálu nástrojů, abychom odpověděli na výzvy, kterým čelíme,“ píše se v podepsaném dokumentu.
Aliance a Unie se v něm shodly, že potřebují zvýšit své obranné schopnosti před hybridními hrozbami. Chtějí společně pracovat na analýzách, prevenci a v co největší míře si vyměňovat zpravodajské informace. Obě instituce chtějí dále spolupracovat i v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyplývá z dokumentu.
Deklarace také počítá s rozšířením spolupráce na moři a při řešení migrace, a to včetně posílení aktivit ve Středozemním moři. Obě strany slíbily i posílení obranného průmyslu a výzkumu a průmyslové spolupráce mezi Evropou a USA.
Varšavský summit by měl podle očekávání schválit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a Polska. Tyto kroky by měly odradit Rusko od případného útoku na východní členy Aliance a před podobným scénářem, který Moskva v minulých letech zvolila na Krymu a východní Ukrajině. „Vyšlou jasnou zprávu, že útok na jednoho spojence je útokem na celou Alianci,“ řekl generální tajemník NATO.
Organizace podle něj zvýší i svou přítomnost na jihovýchodě. „NATO nehledá konfrontaci, nechceme novou studenou válku. Studená válka je historií a historií by měla zůstat. Ale musíme být také schopni v novém bezpečnostním prostředí bránit a chránit všechny naše členy,“ podotkl Stoltenberg. Podle něj je cílem NATO ve vztazích s Ruskem kombinovat silnou obranu s dialogem.
Za hlavní témata summitu označil Stoltenberg odstrašení, obranu a zajištění stability pro sousední země. „Protože když jsou naši sousedé stabilní, jsme v bezpečí,“ poznamenal. Dalšími tématy summitu bude další působení Aliance v Afghánistánu nebo situace na Ukrajině. Podepsána bude i dohoda s Evropskou unií o těsnější spolupráci.
NATO proto podle něj zintenzivní podporu koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu. Očekává, že Aliance poskytne letouny AWACS, rozhodne o cvičení iráckých důstojníků a zintenzivní svou přítomnost ve Středozemním moři.
