Od USA přes Německo až po Čínu: Velmoci proti brexitu

Proti brexitu brojí americký prezident Barack Obama i evropští lídři. Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že vystoupení z EU by se ostrovnímu království nevyplatilo. Francouzský prezident Francois Hollande pak varoval Brity, že jejich případné rozhodnutí o odchodu bude trvalé. Od brexitu odrazuje Británii i čínský státní list The Global Times, který označil referendum za „riskantní hru, jež by se neměla opakovat“.

Peking chce jednotnou Evropu, oficiálně ale k referendu mlčí

Čínský list varoval Brity, že pokud odhlasují brexit, ztratí vliv ve světě. „Pokud Británie bude hlasovat pro setrvání v EU, země si jen prožije politickou maškarádu. Pokud nikoli, pak země bude (odchodem z Unie) jednat jako vytahovačný provazochodec, který bohužel spadl a nebyl zajištěn záchranným pásem,“ napsal podle Reuters vlivný list, který vydávají vládní komunisté.

Peking se k referendu oficiálně nevyjádřil s tím, že se jedná o vnitřní záležitost Spojeného království. Diplomatické zdroje ale tvrdí, že Čína vyjádřila nepřímo podporu zastáncům dalšího britského členství v Unii vyzváním k „silné, jednotné Evropě“.

Americký prezident už dříve prohlásil, že Unie nesnižuje, ale naopak zvyšuje vliv Británie ve světě. Londýn podle něj nedokáže účinně bojovat s teroristy a migrační krizí, pokud na to bude sám. „Cesta, kterou nyní zvolíte, bude mít dopad i na budoucnost dnešní generace Američanů,“ podotkl Obama.

Americká vláda na rozdíl od té britské není rozdělená. Má zájem na stabilní a prosperující Evropské unii a Británii, a to jde jen tak, že Británie v EU setrvá. Clintonová zastává stejný názor, Trump řekl, že by inklinoval hlasovat proti setrvání, ale lidé by prý neměli dbát jeho doporučení.
Martin Řezníček

Londýn s Washingtonem mají nyní privilegovaný vztah. „Británie funguje jako advokát USA v Evropě. Bylo to vidět při jednání o protiruských sankcích nebo o jaderném programu s Íránem, kdy se Britům podařilo přesvědčit zbytek Unie o postoji, který byl bližší Američanům, než si předtím EU představovala. O tuto páku by Američané přišli. Dá se očekávat, že by zde byl intenzivnější vztah k Německu a Francii,“ podotkl zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Stoltenberg: Rozdělená Evropa by jen posílila nejistotu

K výzvám se přidal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Británie poskytuje největší armádní síly mezi evropskými členy NATO. Speciálně v okamžiku, kdy čelíme takové nejistotě a mnoha nepředvídatelným hrozbám terorismu a sebevědomému Rusku na východě. Proto si myslím, že více rozdělená Evropa jen posílí nejistotu, která nás obklopuje,“ podotkl Stoltenberg.

Merkelová: O dopadech referenda by měly jednat všechny členské státy

S napětím hledí k Británii také Německo a Francie, dva státy, které prosazují hlubší integraci EU, což Londýn odmítá. „Nechci spekulovat. Zopakuji tedy mé stanovisko. Samozřejmě, že chci, aby Británie v Evropské unii zůstala. Je to ale rozhodnutí britských občanů,“ konstatovala Merkelová.

„Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme,“ připomněla kancléřka, podle níž bude na bruselském summitu prostor v klidu jednat o tom, jak dále prosazovat evropskou agendu. „Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ poznamenala s tím, že si přeje první možnost.

Němečtí průmyslníci už ve středu dali najevo, že nechtějí kvůli případnému brexitu obnovovat cla. Šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Markus Kerber prohlásil, že by to od Evropské unie bylo „opravdu velmi hloupé“, kdyby na Británii uvalila obchodní bariéry.

Němci si ve velké většině přejí, aby Velká Británie zůstala v EU. Debata, která během kampaně v Británii rezonovala, v mnohém připomínala to, co se v Německu dělo kolem uprchlické krize. Nad racionálními argumenty často převládaly emoce.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Francouzský prezident chce Unii obrodit

Hollande varoval Brity před negativními ekonomickými důsledky. „Existuje vážné riziko pro Spojené království, že nebude mít přístup k jednotnému trhu a všemu, co tvoří evropský ekonomický prostor. Je potřeba, aby si to všichni velmi dobře uvědomili. Odchod Británie z Evropské unie by byl nezvratný,“ podotkl francouzský prezident.

Ten se chystá příští týden jednat v Německu o tom, jak společně obrodit Evropskou unii. Schůzka se uskuteční, ať bude výsledek britského referenda jakýkoli. Situací v EU se zřejmě budou muset zabývat i mimořádné unijní summity, míní Hollande.

obrázek
Zdroj: ČT24

Český premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že česká vláda je přesvědčena, že Unie bude silnější s Británií jako jejím členem. Velká Británie byla po desetiletí důležitou a neodmyslitelnou součástí EU, zdůraznil český premiér, který věří, že tomu tak zůstane i po referendu.

Proti brexitu se staví i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „My jsme vstupovali do Evropské unie, jejíž součástí byla Británie. Dá se říct, že jsme tam šli tak trochu také kvůli vám. Také vás jsme chtěli mít jako partnery,“ uvedl nedávno na adresu Británie.

Pro setrvání Britů je rovněž slovenský premiér Robert Fico, jehož zemi čeká od července předsednictví v EU. Referendum v každém případě evropský blok změní, proto bude nutné přijít s nápaditými a novátorskými myšlenkami, míní Fico.

Euroskeptické strany v Evropě volají po vlastních referendech

Za odchod Britů naopak lobbují euroskeptické nacionalistické strany napříč Evropou. Patří mezi ně nizozemská populistická pravice Geerta Wilderse nebo francouzská Národní fronta Marine Le Penové, které volají po vlastních referendech o EU. Stejné hlasy se ozývají i z Itálie či Dánska. V Česku by rád viděl plebiscit šéf Svobodných Petr Mach.

Výsledky britského referenda mají být postupně zveřejňovány v pátek brzy ráno. Průzkumy předvídají velmi těsný výsledek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 6 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 8 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 8 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.