Británie přechází na plastové bankovky, první se změní pětilibrovka

Britská centrální banka představila oficiální podobu nové pětilibrové bankovky. Hlavní změnou je, že bude z polymeru. Velká Británie se tak od září stane další zemí, kde papírové platidlo hlásí ústup. Na příští rok je plánováno vydání 10librové a na rok 2020 20librové bankovky. Bankovky budou i menší, a to o zhruba 15 procent. Líp se tak vejdou do peněženky.

Na lícové straně nové pětilibrovky zůstane královna Alžběta II., na rubu ji nově doplní někdejší premiér Spojeného království Winston Churchill. Hlavní změnou bude ale materiál. Současný bavlněný papír nahradí plast.

Podle průzkumu tamní centrální banky, kterého se zúčastnilo 13 tisíc lidí, se na pětilibrovku s Winstonem Churchillem těší naprostá většina dotázaných Britů. 87 procent lidí považuje přechod k plastu za dobrý nápad.

Hlavní výhody: Čistota, výdrž a bezpečnost

Podle Bank of England mají plastové bankovky několik výhod. Jsou jednoznačně čistší, neušpiní se tak rychle jako papírové, nepromočí se a přežijí i vyprání. Při extrémně vysoké teplotě se ale mohou roztavit.

Jsou bezpečnější, protože je obtížnější je napodobit. A zároveň vydrží v oběhu 2,5krát déle než papírové. Výrobce dokonce tvrdí, že 3krát až 5krát déle. Tradiční bankovky jsou levnější na výrobu, musí se ale obměňovat většinou už po jednom roce.

Desetilibrová polymerová bankovka
Zdroj: Reuters

„Nevýhodou je vyšší finanční náročnost při zavedení, to znamená jak tisk bankovek, tak uzpůsobení veškerých zařízení na zpracování a příjem peněz včetně bankomatů. Jsou to takzvané celospolečenské náklady, které nenese jenom centrální banka, ale také obchodní banky, zpracovatelé peněz, obchodní sféra a provozovatelé jakýchkoli automatů,“ uvedl hlavní metodik ochrany platidel ČNB Jaroslav Moravec.

Další nevýhodou podle Moravce je, že pokud se plastová bankovka ohne, už se na rozdíl od papíru v podstatě nenarovná a musí být předčasně zničena.

Existují i kombinované bankovky z papíru a plastu

Téměř veškeré bankovky, které nejsou z papíru, jsou z polymeru, který se jmenuje Guardian, tedy Ochránce. Technologie jako taková se skládá ze třech hlavních částí – základního filmu, tiskové vrstvy a bezpečnostních prvků.

„Papírny na vývoj reagují, vyvinuly různé papíry, které jsou kombinované s plastem, takzvané hybridní bankovky. Nebo pomocí jiných technik, jako je napouštění, lakování, laminování i na klasickém papíru dosahují vlastností obdobných nebo shodných s plastem,“ podotkl Moravec.

7 minut
Studio 6 s hlavním metodikem ochrany platidel ČNB Jaroslavem Moravcem
Zdroj: ČT24

Plastovými bankovkami už platí v Austrálii nebo v Rumunsku

Australský dolar je historicky první polymerové platidlo, funguje od roku 1988. Plastovými bankovkami se platí ve více než 20 zemích světa. Patří mezi ně Rumunsko, Skotsko, Kanada, Mexiko, Nový Zéland, Dominikánská republika, Chile, Izrael, Vanuatu, Brunej, Vietnam nebo Mozambik.

„Většina států má stále papírové bankovky. Některé země mají plastové peníze jako doplňkové, takzvané pamětní bankovky. Do peněžního oběhu zasahují okrajově nebo vůbec,“ uvedl Moravec. 

Česká republika o polymeru dosud neuvažovala

Česká národní banka o přechodu na polymer nikdy vážně neuvažovala, uvádí Moravec. „V době, kdy současné české bankovky vznikaly, tehdy ještě jako československé na začátku 90. let, byly polymerové bankovky velmi mladé,“ vysvětluje. „V posledních 15 nebo 20 letech je naše rozhodování o případných úpravách bankovek velmi výrazně limitováno očekávaným přechodem na jednotnou evropskou měnu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...