Druhé kolo prezidentských voleb v Rakousku rozhodne o budoucím směřování země. Mírným favoritem je vítěz prvního kola – kandidát Svobodných Norbert Hofer, který se může stát první krajně pravicovou hlavou státu v EU. Jeho Svobodní těží z obav lidí z migrantů, rostoucí nezaměstnanosti a nespojenosti s tradiční vládou dvou velkých stran. Souboj svede Hofer s nezávislým kandidátem – exšéfem Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Řada lidí ale dva protipóly odmítá a chce zvolit metodu bílého lístku. To může vést k mobilizaci voličstva, říká politoložka Anna Durnová.
Rakouský prezident má tradičně v první řadě hlavně úlohu reprezentovat, mezi jeho funkce ale patří i jmenování kancléře nebo možnost odvolat vládu či vrchního velitele armády.
Šance obou kandidátů jsou velice vyrovnané, jeden z nejnovějších průzkumů ale mírně favorizuje Hofera. Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského to vypadá, že hlavní rozhodovací faktor bude postoj kandidátů ke dvěma vládním stranám. „Van der Bellen je vnímán jako kandidát, který by se nijak zásadně proti jejich kabinetu nevymezoval. Hofer se naopak prezentuje jako silný lídr, který vnese do rakouské politiky zásadní změnu kurzu,“ podotkl novinář.
Klíčové budou hlasy dosud nerozhodnutých Rakušanů a také ty protestní. „Hodně voličů vyjadřuje nesouhlas s kandidáty a říká, že bude volit takzvaně bílým lístkem. Ve finále to ale může vést k mobilizaci voličstva,“ myslí si politoložka Vídeňské univerzity Anna Durnová.
Ta připomněla rok 2002 ve Francii, kdy ve druhém kole prezidentských voleb stanul Jacques Chirac, který nebyl nijak populární, proti němu ale stanul kandidát krajní pravice Jean-Marie Le Pen, což řadu lidí dohnalo k volebním urnám a Chirac se stal hlavou státu.
Nezávislého kandidáta Van der Bellena volila v prvním kole pětina Rakušanů, Hofera více než třetina. Pro Svobodné jde na celostátní úrovni o nejlepší volební výsledek za více než půlstoletí jejich existence. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache prohlásil, že v Rakousku začínají „politicky zcela nové časy“.
„Vypadá to, že Hofer by skutečně mohl být spolkovým prezidentem, což je zajímavé i proto, že FPÖ dříve chtěla úřad prezidenta úplně zrušit,“ připomněla analytička AMO Zuzana Lizcová.
Tradiční politické schéma se rozpadá
Lidovci a sociální demokraté (SPÖ), kteří se po dlouhá desetiletí střídají v Rakousku u moci a nyní společně tvoří koaliční vládu, jsou poprvé od druhé světové války z boje o křeslo v Hofburgu vyřazeni. Podle analýz k jejich porážce přispěla zejména nespokojenost voličů s neměnností politické scény, a to zejména v souvislosti se zvládáním uprchlické krize.
Porážka prezidentského kandidáta vládní SPÖ stála křeslo kancléře Wernera Faymanna, jehož nahradil bývalý šéf rakouských drah Christian Kern, který slíbil, že bude bojovat proti populismu. Právě ten je blízký euroskeptickým a protiimigrantským Svobodným.
Kandidáti si v netradiční debatě nebrali servítky
Hofer a Van der Bellen se do sebe pustili před pár dny v netradiční televizní debatě, kdy spolu dvojice kandidátů diskutovala bez moderátora. Podle politického poradce Thomase Hofera měla debata plná vzájemných výpadů úroveň mateřské školky a oba uchazeči o post hlavy státu se zesměšnili, když používali výrazy jako „prasárna“, „drzost“ či „lhář“. Podle komentátorů skončila debata „katastrofálně“.
Bývalý letecký inženýr Hofer, který u sebe nosí zbraň, označil svého protivníka za „fašistického zeleného diktátora“ poté, co Van der Bellen prohlásil, že by jako prezident zablokoval jmenování jakékoli vlády v čele s protiunijními Svobodnými.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.
Profesor ekonomie Van der Bellen zase svého soupeře kritizoval za to, že se už těší na první příležitost, až bude moci rozpustit vládu a jmenovat krajně pravicový kabinet. Hofer už avizoval, že neodsouhlasí do funkce ministryně žádnou političku v šátku, protože ho považuje za symbol útlaku.
V poslední debatě před volbami už ale vystupovali oba politici umírněně. „Dokonce se vzájemně chválili. Nikdo z nich nechce polarizovat, vědí, že mohou vyhrát, jen když osloví středové voliče,“ poznamenal politolog Robert Schuster s tím, že Van der Bellen to bude mít těžší, jelikož rozdíl mezi oběma kandidáty byl v prvním kole celých 14 procent.
Hranice nemůžeme nechat otevřené, hlásá Hofer
Hofer pár dnů před druhým kolem zdůraznil, že bude tvrdě bojovat proti radikálům. „Lidem, co si neváží naší země, kteří odcházejí bojovat za Islámský stát nebo znásilňovat ženy, říkám: zde není vaše vlast,“ varoval extremisty.
Kandidát Svobodných rovněž zdůraznil, že pro migranty není v zemi místo. „Když pracovní trh nedokáže přijmout další lidi a osoby, které přicházejí do Rakouska a zatěžují sociální systém, když není šance na jejich integraci, tak musíme čestně a otevřeně říct, že nemůžeme nechat hranice otevřené,“ podotkl.
FPÖ přitom netěží jen z protiuprchlických nálad ve společnosti. Řada Rakušanů má strach o místo a bezpečí a má pocit, že společnost míří špatným směrem, píše agentura Reuters. Svobodným se daří zvyšovat preference od roku 2002, nyní by jim dle průzkumů dalo hlas kolem 30 procent voličů, volby by tak vyhráli.
Souboj mezi dvěma protipóly štěpí rakouskou politickou scénu a rozděluje veřejnost. „Základní rozdíl mezi Van der Bellenem a Hoferem je jejich pohled na Evropu,“ říká politolog Středoevropské univerzity v Budapešti Anton Pelinka. Van der Bellen je typický západní „zelený“ politik, jehož upřednostňují ženy, zatímco Hofera volí spíš méně vzdělaní muži, konstatoval Pelinka.
Střet euroskeptika s eurohujerem
Hofer, který v devadesátých letech hlasoval proti vstupu země do EU, odmítá hlubší integraci uvnitř EU. „Myšlenka, že by se Evropská unie měla proměnit v centralizovaný stát a že by došlo k odstranění principu jednomyslnosti (hlasování) u důležitých otázek, je špatným modelem. Nejsme spojenými státy evropskými,“ řekl.
Van der Bellen je naopak známý svými proevropskými a prouprchlickými postoji. „V těchto volbách jde o směřování země. Jde o výběr mezi otevřeným proevropským Rakouskem, na které můžeme být hrdí, a něčím, co je malé nebo zpátečnické,“ konstatoval politik. „Upřednostňuji vizi svobody, rovnosti a bratrství. Můžete namítnout, že bratrství patří do 18. století. Dnes můžeme říci solidarita, doplněná o hodnoty jako je respekt a lidskost,“ pokračoval.
Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.
V dobách populisty Jörga Haidera, který se mimo jiné vyjadřoval pochvalně o Hitlerově Říši, se FPÖ prezentovala jako outsider, v roce 2000 ji do národní koalice vzali lidovci, což některé evropské země odrazovalo od spolupráce s Vídní. Nyní se spekuluje, zda FPÖ spojí své síly se sociálními demokraty, píše Reuters.
„Vlk v rouše beránčím“
Hofer je spíše tichý, ale odhodlaný člověk, který se dokázal dostat z invalidního vozíku, na němž skončil po nehodě při paraglidingu v roce 2003. Kandidát Svobodých se označuje za centristu. V nedávném rozhovoru tvrdil, že jeho názory jsou daleko od krajní pravice a že Rakousku se dostalo požehnání, když na jeho politické scéně nefiguruje strana podobná řeckému Zlatému úsvitu.
Chráněnec již zesnulého Haidera Stefan Petzner ale varuje, že Hofer je „vlk v rouše beránčím“. Sám Haider by prý kandidáta vlastní strany odmítl volit.
V roce 2011 byl Hofer pověřen přepsáním manifestu Svobodných, kde byl opět zmíněn „závazek vůči německému lidu a kulturní komunitě“, přičemž použil německý výraz Volksgemeinschaft, jenž odráží nacistickou rétoriku, připomíná britský list Guardian. Hofer ale opakovaně popřel, že by chtěl, aby bylo Rakousko součástí většího Německa. „Pro mě je Rakousko národ,“ řekl tehdy německému listu Die Presse.
