Šéf rakouské vlády Faymann končí, dočasně ho nahradí vicekancléř

Rakouský kancléř Werner Faymann rezignoval na všechny své funkce - demisi v podvečer předal do rukou prezidenta. Důvodem je debakl kandidáta sociálních demokratů v prvním kole prezidentských voleb. Faymann ohlásil své rozhodnutí odstoupit z čela sociální demokracie (SPÖ) i z kancléřské funkce po setkání se zemskými představiteli strany. Dočasným šéfem vlády se stal dosavadní vicekancléř a předseda koaličních lidovců Reinhold Mitterlehner.

V době velkých výzev je třeba mít plnou podporu, ale tato podpora byla ztracena, řekl Faymann na vysvětlenou novinářům s tím, že „pouhá většina nestačí“. Zároveň poděkoval všem, kteří mu vyjádřili důvěru. 

Faymann byl ve funkci od roku 2008, v posledních dnech ale čelil silnému tlaku kvůli neúspěchu sociální demokracie v prvním kole prezidentských voleb. V něm s velkým náskokem zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer. Spolu s ním postoupil do druhého kola kandidát zelených Alexander Van der Bellen.

Hofer už se nechal slyšet, že v případě celkového vítězství by tlačil na rozpuštění parlamentu a předčasné volby – právě jeho strana má totiž vysoké preference. 

Rakouský prezident má poměrně široké pravomoci. To, že je v posledních 70 letech hlavy státu příliš nevyužívaly, je dáno tím, že to byli vždy muži nominovaní jednou či druhou vládní stranou a vždy úzce spolupracovali s vládou. Norbert Hofer by se snažil všemi možnými prostředky vládě přidělávat problémy.
David Miřejovský
Zpravodaj ČT

Začátkem roku Faymann také ustoupil kritice konzervativního partnera v koalici a omezil počet žadatelů o rakouský azyl na maximálně 90 tisíc. Následně se ale do něj opřely třeba odbory nebo mládežnická organizace SPÖ. 

Faymann nejprve podpořil politiku otevřených dveří pro uprchlíky po vzoru německé kancléřky Angely Merkelové. Rakouská vláda následně podle něj zjistila, že vývoj je neudržitelný, zavedla kontroly na hranicích a stanovila limit na počet žadatelů o azyl.

Právě migrační krize přispěla k Faymannovu pádu. O změně rozhodla nespokojenost s vládní politikou, k níž se jako katalyzátor přidalo téma migrační krize, napsal deník Standard. Své sehrála rostoucí nezaměstnanost a hádky ve vládní koalici.

Werner Faymann
Zdroj: Reuters

Menší skvrnou na Faymannově politické pověsti byla takzvaná inzerátová aféra. Faymann v ní čelil podezření, že si ještě jako ministr dopravy nechal od státních drah ÖBB a státní dálniční společnosti Asfinag zaplatit reklamu v několika rakouských bulvárních listech. Úřady nakonec žádost o vyšetřování stáhly.

Vedení strany by se měl přechodně ujmout vídeňský starosta Michael Häupl, napsala agentura APA. Na dnešní odpoledne je plánována schůze vedoucích představitelů sociálních demokratů, která by měla předání funkce potvrdit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 22 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 59 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...