Na Krymu a v Kyjevě si lidé připomněli válečný odsun Tatarů

7 minut
Horizont ČT24: Krymští Tataři vzpomínali na válečné události roku 1944
Zdroj: ČT24

Na poloostrově Krym i v Kyjevě si lidé ve středu připomněli výročí odsunu Krymských Tatarů. Stalin je podezíral z kolaborace s nacisty a z poloostrova je vyhnal. OSN upozorňuje, že Krymští Tataři čelí perzekucím i dnes, a to stále častěji. Ruská anexe Krymu před dvěma lety oživila vzpomínky na minulost.

První vlak vyjel před 72 lety s Krymskými Tatary směr Uzbekistán z železniční stanice v krymské vesnici Syren. Během tří květnových dní roku 1944 přišel Krym o třetinu tehdejších obyvatel. Na bolestnou minulost přišli na nádraží zavzpomínat kromě Tatarů i Řekové, Bulhaři, Němci či Italové. I oni museli tehdy Krym opustit.

Server Umerov byl jedním z 200 tisíc Tatarů, které Stalin z poloostrova vyhnal. Dodnes má na osudnou noc konkrétní vzpomínky. „Pamatuji se, jak k nám ve 4 hodiny ráno přišli do pokoje tři vojáci a řekli: Vstávat! Máte patnáct minut na sbalení věcí, budete deportováni,“ vzpomíná Umerov.

Historické události si připomněli i obyvatelé Krymu
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

Za náročnou cestu jich tisíce zaplatili smrtí, další umřeli hlady po příjezdu. Ti, kteří přežili, se do rodné vlasti mohli začít vracet až o 40 let později. Díky Gorbačovovým reformám. Ve větších počtech ale přijížděli až po pádu Sovětského svazu. „Bojoval jsem ve 2. světové válce, zranili mě a já přežil. Z Krymu mě odvezli 18. května 1944 ve čtyři hodiny ráno. Sebrali mě doma a nedovolili mi si nic vzít,“ popisuje Krymský Tatar Nuri Abibulayev.

Výročí tragických událostí si připomněli i v Kyjevě. Majdan zaplnily krymské vlajky. Ulicemi se nesly tóny krymské hymny.

Připomínka deportací krymských Tatarů v Kyjevě (rok 2016)
Zdroj: Gleb Garanič/Reuters

Historická připomínka má aktuální rozměr. Od jara 2014, kdy Moskva po vyhlášeném referendu poloostrov připojila k Rusku, je téma Krymu opět živé. „Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny. Země, která se dopustila zločinu, bude donucena vrátit to, co ukradla,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Rusko nařčení odmítá. Krymští Tataři ale stále častěji upozorňují na to, že opět čelí diskriminaci. Krymský premiér to v den vzpomínky nechtěl komentovat. „Myslím, že dnes je správný čas na usmíření,“ uvedl premiér Krymu Sergej Aksjonov. Podle OSN dosavadní stížnosti Tatarů na nerovné zacházení ruské úřady řešit odmítaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...