Na poloostrově Krym i v Kyjevě si lidé ve středu připomněli výročí odsunu Krymských Tatarů. Stalin je podezíral z kolaborace s nacisty a z poloostrova je vyhnal. OSN upozorňuje, že Krymští Tataři čelí perzekucím i dnes, a to stále častěji. Ruská anexe Krymu před dvěma lety oživila vzpomínky na minulost.
První vlak vyjel před 72 lety s Krymskými Tatary směr Uzbekistán z železniční stanice v krymské vesnici Syren. Během tří květnových dní roku 1944 přišel Krym o třetinu tehdejších obyvatel. Na bolestnou minulost přišli na nádraží zavzpomínat kromě Tatarů i Řekové, Bulhaři, Němci či Italové. I oni museli tehdy Krym opustit.
Server Umerov byl jedním z 200 tisíc Tatarů, které Stalin z poloostrova vyhnal. Dodnes má na osudnou noc konkrétní vzpomínky. „Pamatuji se, jak k nám ve 4 hodiny ráno přišli do pokoje tři vojáci a řekli: Vstávat! Máte patnáct minut na sbalení věcí, budete deportováni,“ vzpomíná Umerov.
Za náročnou cestu jich tisíce zaplatili smrtí, další umřeli hlady po příjezdu. Ti, kteří přežili, se do rodné vlasti mohli začít vracet až o 40 let později. Díky Gorbačovovým reformám. Ve větších počtech ale přijížděli až po pádu Sovětského svazu. „Bojoval jsem ve 2. světové válce, zranili mě a já přežil. Z Krymu mě odvezli 18. května 1944 ve čtyři hodiny ráno. Sebrali mě doma a nedovolili mi si nic vzít,“ popisuje Krymský Tatar Nuri Abibulayev.
Výročí tragických událostí si připomněli i v Kyjevě. Majdan zaplnily krymské vlajky. Ulicemi se nesly tóny krymské hymny.
Historická připomínka má aktuální rozměr. Od jara 2014, kdy Moskva po vyhlášeném referendu poloostrov připojila k Rusku, je téma Krymu opět živé. „Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny. Země, která se dopustila zločinu, bude donucena vrátit to, co ukradla,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Rusko nařčení odmítá. Krymští Tataři ale stále častěji upozorňují na to, že opět čelí diskriminaci. Krymský premiér to v den vzpomínky nechtěl komentovat. „Myslím, že dnes je správný čas na usmíření,“ uvedl premiér Krymu Sergej Aksjonov. Podle OSN dosavadní stížnosti Tatarů na nerovné zacházení ruské úřady řešit odmítaly.
