Kritika Merkelové kvůli dohodě s Tureckem: Bavorská CSU zvažuje vlastní předvolební kampaň

Bavorská CDU by mohla vést svou vlastní předvolební kampaň (zdroj: ČT24)

V německé vládě se rozhořel spor o dohodu s Tureckem, na které se shodly špičky Unie a která počítá se zrušením víz pro tuto zemi rozkročenou mezi Evropou a Asií. Dohodu však v rozhovoru pro časopis Spiegel kritizuje bavorský premiér a šéf tamní CSU Horst Seehofer a distancují se od ní i špičky sociálních demokratů. Předseda CSU dokonce kvůli politickému kurzu kancléřky Merkelové zvažuje samostatnou předvolební kampaň.

Podle Seehofera otočila Angela Merkelová politické kormidlo příliš doleva. Stejný názor má i skupina 15 poslanců z kancléřčiny vlastní strany, kteří podepsali novou výzvu ke změně politického kurzu. 

Jeden z největších vnitrostranických kritiků kancléřky mluví o šanci, jak získat ztracené voliče. „Na jedné straně je nám velmi sympatická osoba Angely Merkelové a respektujeme to, čeho v politice dosáhla, ale ve společnosti i mezi řadovými členy CDU je stále více lidí, kteří říkají: Nemůže to takto dál pokračovat,“ kritizuje poslanec Wolfgang Bosbach.

Poté, co Seehofer dosáhl prodloužení kontrol na hranicích s Rakouskem, uložil jednu hrozbu do šuplíku, zároveň z něj ale vytáhl jinou. Ústavní žalobu na vládu nahradila možnost předvolební kampaně bez sesterské CDU. „V případě, že se nebude dařit spolupráce – o kterou ale usilujeme – bychom museli přemýšlet, co můžeme udělat sami,“ dodává předseda CSU.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Max Rossi

Podobné problémy jako kancléřka Merkelová má i šéf jejího koaličního partnera – sociální demokracie. Zatímco Angele Merkelové vyčítá část vlastních poslanců posun doleva, předseda SPD Sigmar Gabriel podle kritiků míří příliš doprava. I kvůli tomu je podpora jeho strany na rekordním minimu. Podle posledního průzkumu by jí dalo hlas jen 21 % voličů.

Původně měli Turci jezdit bez víz už od června

Dohodu, která Turkům slibuje bezvízový styk, evropská osmadvacítka uzavřela především jako součást řešení migrační krize. Atény na základě ní mohou migranty, kteří se na řecké území dostali po 20. březnu a nezískají v zemi azyl, vracet zpět Ankaře. Za každého takto vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je ale strop 72 000 běženců. V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na oplátku pak měli Turci do schengenského prostoru od konce června cestovat bez víz, Ankara však musí splnit i další požadavky. Ze 72 podmínek, které se Turecko zavázalo splnit, zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.

I proto šéf Evropského parlamentu Martin Schulz nedávno oznámil,  že zrušení víz Turkům do letošního léta není reálné. Podle něj je vyloučené, že by europarlament začal o zrušení vízové povinnosti pro Turky vůbec jednat, aniž by Ankara splnila všechny požadavky. Na to pak ale reagoval poradce tureckého prezidenta Erdogana s tím, že pokud EU víza nezruší, pošle Turecko do Evropy uprchlíky pobývající na jeho území.