Americký prezident Barack Obama dorazil ve čtvrtek večer do Londýna, odkud v pondělí zamíří do Berlína. V Británii bude jednat o terorismu i referendu o vystoupení země z EU. V Německu pak bude s kancléřkou Merkelovou řešit uprchlickou krizi, situaci v Sýrii a na Ukrajině. Obama chce během své rozlučkové cesty ujistit evropské spojence o trvající podpoře. A zřejmě bude muset vysvětlovat, proč během dvou funkčních období v Bílém domě nesplnil to, co ještě před zvolením sliboval.
Obama přijel do Evropy. Podpořit spojence a vysvětlit nesplněné sliby
Horizont ČT24: Obama bude jednat v Británii a Německu (zdroj: ČT24)
Obama v roce 2008 v Berlíně
V létě roku 2008 přijel Obama po vzoru Johna F. Kennedyho Evropany ujistit, že bude jejich nejlepším přítelem: „Zdi mezi starými spojenci na obou stranách Atlantiku nemůžou zůstat,“ prohlásil tehdy ještě jako prezidentský kandidát v Berlíně.
Jak připomíná zpravodaj ČT Martin Řezníček, Evropa později zjistila, že ji americké tajné služby odposlouchávají. Navíc důraz USA na Asii, nepovedený pokus o reset s Ruskem i řada krizí v Evropě vedly k rychlému vystřízlivění.
Také politolog Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity v Praze hovoří o vystřízlivění. „Obama je v Evropě populárnější než mezi americkými voliči, proto byla očekávání vůči Americe velká. Ale když se podíváme, jak často Obama navštěvoval Evropu, je ta pozornost srovnatelná s jeho předchůdci v úřadu a nedá se mu vyčítat, že by ji zanedbával,“ uvedl Bureš.
Problém č. 1: Transatlantická dohoda
Pro Baracka Obamu i Angelu Merkelovou může být tato cesta posledním pokusem, jak zachránit projekt, který měl oba kontinenty spojit. „Pokud se Spojené státy a Evropská unie co nejrychleji nedohodnou na Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, tak šance, že dohoda někdy vznikne, padne rychle k nule,“ míní americký politolog Peter Doran.
Rétorika na počátku prvního prezidentského období Baracka Obamy vyvolávala velká očekávání. Obama tehdy byl – a stále asi je – v Evropě populárnější než mezi americkými voliči. Proto byla očekávání poměrně velká. Ale nedá se mu vyčítat, že by Evropu zanedbával.
Problém č. 2: Britské referendum
Na tenkém ledě se bude Obama pohybovat i v Londýně. Chce, aby Británie zůstala v Evropské unii, ale zároveň by nerad, aby jej tak blízký spojenec, jakým Británie je, obvinil před referendem z nátlaku. „Očekávám, že až bude prezident ve Spojeném království, vyšle jasný vzkaz typu: Nic neříkám, ale zároveň říkám – zůstaňte uvnitř Evropské unie,“ předpokládá Doran.
Problém č. 3: Víza
Rétorika na obou stranách Atlantiku přitvrzuje. Američani vyčítají evropským spojencům, že se jen vezou a nedávají dost na obranu. Z druhé strany zase hrozí Brusel zavedením víz, protože Spojené státy je odmítají zrušit Polsku a dalším členským zemím EU.
„Největším nepřítelem prezidenta budou jeho vlastní slova, která použil, když se ucházel o úřad. Senátor Obama tehdy slíbil, že jakákoliv země, která je v EU nebo NATO, získá s USA v jeho funkčním období bezvízový styk. Stal se prezidentem, ale tenhle slib nesplnil. Vidíte dlouhé fronty Poláků ve Varšavě čekající na víza. Sedm let poté, co se stal prezidentem,“ připomíná Doran.
Obama po přistání v Británii
Podle unijních pravidel se musí evropská exekutiva zabývat vízy v situaci, kdy státy, pro jejichž občany víza v Unii nejsou potřeba, po občanech některé z členských zemí EU víza stále vyžadují. Kvůli turistickému ruchu a obchodování se ale nečeká, že by se celounijní reciproční zavedení víz mohlo stát realitou.
„Evropská komise toto udělat musí. Ale případný takový návrh půjde do Rady a tam je evidentní, že členské státy ve své většině nemají zájem na tom, aby Američanům víza zavedena byla,“ potvrzuje europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Slavnostní oběd s královnou Alžbětou II. u příležitosti jejích devadesátin tak asi bude tou nejméně ožehavou částí Obamova evropského pobytu.
GALERIE
obama