Zavede Unie víza pro USA a Kanadu? Legislativa říká ano, reálné to ovšem není

Evropská komise má rozhodovat o návrhu na zavedení vízové povinnosti pro občany Spojených států a Kanady. Obě země totiž trvají na vízovém styku u vybraných členských států EU, například Polska, Chorvatska, Kypru nebo Bulharska. Brusel hrozí, že pokud zámořské státy svůj postoj nezmění, recipročně zavede víza pro Američany a Kanaďany. Tento krok by ale musely schválit členské státy EU i Evropský parlament.

Podle stávajících unijních pravidel se musí evropská exekutiva věcí zabývat v situaci, kdy určité státy, pro jejichž občany víza v Unii nejsou potřeba, po občanech některé z členských zemí EU víza stále vyžadují.

Oba severoamerické státy vyžadují víza po Rumunech a Bulharech, jejichž země do EU vstoupily v roce 2007. Spojené státy navíc také po Chorvatech, Kypřanech a Polácích.

Prioritou pro Unii je podle mluvčí Evropské komise Natashy Bertaudové dosáhnout plné „vízové reciprocity pro občany všech členských zemí Unie“.

  • Příslušné evropské nařízení vyžaduje, aby komise na rok dočasně pozastavila bezvízový styk s těmi státy, které vůči některé unijní zemi vízový režim uplatňují i dva roky poté, co na to dotyčný členský stát Brusel upozornil.

Víza by přidusila turistiku i obchod

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle Bertaudové o situaci americká strana ví a Unie s Američany o věci řadu měsíců jedná. Případné zavedení víz pro občany USA by z praktického pohledu bylo ranou pro turistický průmysl. Poškodilo by to zřejmě i vztahy s Washingtonem v době, kdy obě strany například vyjednávají o rozsáhlém Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).

Téma na úterní jednání komise navrhl její šéf Jean-Claude Juncker, který požaduje „politickou debatu“ a zhodnocení situace. Eurokomisaři projednají případné dopady takového kroku na ekonomiku, politiku i zahraniční vztahy. 

Pokud později komise skutečně k dočasnému zrušení bezvízového režimu přistoupí, jak by podle platných pravidel měla, mohou věc do čtyř měsíců zastavit svým rozhodnutím členské země EU nebo Evropský parlament.

Víza pro USA a Kanadu jsou nereálná, Unie by se ale ozvat měla, míní europoslanci

Čeští europoslanci jsou ohledně možnosti zavedení víz pro Američany a Kanaďany rozdělení. Podle Petra Ježka (nestr. za ANO) je tato povinnost vyplývající z unijní legislativy nešťastnou záležitostí: „USA mají objektivní kritéria pro umožnění bezvízového styku a některé země EU tato kritéria neplní. Je na místě, aby tyto země odstranily problémy, které mají, a ne, aby EU zaváděla recipročně vízový styk pro občany Spojených států a Kanady.“

Podle Stanislava Polčáka (STAN/TOP09) není reálné, že by Evropská unie sáhla k takto závažnému kroku. „Na druhou stranu je nutné, abychom prokázali míru solidarity se státy, které skutečně splňují bezpečnostní standardy a z rozhodnutí politické administrativy nedochází k udělení rovného přístupu na americkou půdu. V této situaci jsme nedávno byli také a volali jsme po evropské solidaritě,“ uvedl Polčák s odkazem na rok 2009, kdy Kanada zavedla víza pro české občany. Ke zrušení vízové povinnosti došlo v listopadu 2013.

Europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová připomněla, že v rámci bezpečnostních hledisek by mělo dostat ve zrušení vízové povinnosti přednost Polsko, které jse součástí schengenského prostoru.

Podle Petra Macha (Svobodní) není nutné, aby byla vízová situace pro všechny členské země Unie stejná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 27 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.