Válečný kotel v Karabachu uhasíná: Strany se dohodly na příměří

V konfliktu o Náhorní Karabach se podle tamních úřadů Arménie a Ázerbájdžán dohodly na příměří. Při obnovených bojích zemřelo za poslední čtyři dny přes 60 lidí – včetně několika civilistů. Jde o nejhorší vyostření krize od uzavření příměří v roce 1994. Obě země se o území Náhorního Karabachu dlouhodobě přou. Razantní kroky k ukončení vojenské konfrontace v úterý oznámilo Rusko.

Klid zbraní měl podle dohod fungovat od úterních 10:00 SELČ. Zastavení palby už médiím potvrdily obě strany. 

Podle zpráv arménských médií ani po zastavení palby nebyl v Náhorním Karabachu úplný klid. Podle mluvčí karabašských jednotek Senora Asratjana ázerbájdžánská armáda pokračovala v palbě na arménské pozice, byť s daleko menší intenzitou. Karabašské jednotky prý na útoky nereagovaly. Ázerbájdžánská média o přestřelkách v Karabachu neinformovala.

S prezidenty obou zemí mluvil po telefonu v úterý šéf Kremlu Vladimir Putin. Slíbil, že Rusko podnikne veškeré kroky nezbytné k tomu, aby se situace uklidnila. Ve čtvrtek a v pátek má podle agentury Interfax navštívit Jerevan i Baku ruský premiér Dmitrij Medvěděv s cílem zprostředkovat usmíření.

Obě strany mluví o velkých ztrátách na straně soupeře

Ázerbajdžán tvrdí, že během posledních 48 hodin přišel o 16 vojáků, na straně Arménů prý zemřelo na 70 lidí. Údaje ale není možné nezávisle ověřit. Ázerbájdžánci současně tvrdí, že arménské jednotky kromě desítek vojáků přišly o dvě desítky kusů bojové techniky i štáb největší arménské vojenské základny v oblasti střetů. 

Jerevan se k tvrzení z Baku dosud nevyjádřil. Arménské ministerstvo obrany připustilo jen, že jeden voják byl v noci na úterý zraněn v důsledku ázerbájdžánského ostřelování, zejména na severním úseku karabašské fronty.

Oblast Náhorního Karabachu
Zdroj: Reuters
Oblast Náhorní Karabach
Zdroj: ČT24

Obě strany konfliktu tvrdí, že nepříteli způsobily těžké ztráty, zatímco samy utrpěly jen minimální škody. Tvrzení o stovkách zabitých nepřátel desítkách kusů zničené těžké techniky ale nelze z nezávislých zdrojů ověřit. Samy přiznaly ztráty pohybující se okolo 40 zabitých vojáků na obou stranách; obětí konfliktu se stalo také šest civilistů.

Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach už desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let, výsledkem konfliktu bylo asi 30 tisíc mrtvých, statisíce lidí uprchly. Jednání od uzavření příměří v roce 1994 až dosud k vyřešení sporu nevedla. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.

9 minut
Šustrová: Prezident Alijev chce odvrátit pozornost od nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...