Íránští vůdci mají rozdílnou představu o ekonomické orientaci země

Dva nejvyšší íránští činitelé v televizních poselstvích u příležitosti oslav perského nového roku (Nourúz) představili rozdílné ekonomické vize pro příští rok. Prezident Hasan Rúhání i duchovní a politický vůdce islámské revoluce a íránského lidu Ajatolláh Alí Chameneí se shodli v tom, že ekonomika by měla být nejvyšší prioritou; zatímco ale Rúhání označil za klíčové pro hospodářský růst další rozvíjení spolupráce s cizími zeměmi, Chameneí zopakoval svou věrnost koncepci zaměřené na soběstačnost země.

Oba nejvlivnější íránští představitelé se ohlédli za minulým rokem, v němž se Írán dočkal zrušení mezinárodních sankcí po dosažení jaderné dohody se světovými mocnostmi.

Rúhání nyní usiluje i o vnitropolitický obrat a chce, aby to, co bylo loni na zahraničněpolitické rovině dosaženo díky jaderné dohodě, bylo letos přeneseno i do vnitropolitické sféry. „Jsem si jist, že za spolupráce a snažení uvnitř země a konstruktivní spolupráce se světem může naše ekonomika vzkvétat a rozvíjet se,“ citovala agentura Reuters z Rúháního poselství v první den perského roku 1395. Chameneí ale řekl, že by islámská republika měla učinit kroky k omezení své zranitelnosti vůči záměrům svých „nepřátel“, míněno USA a jejich spojenců.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí
Zdroj: ČTK/AP

Šestasedmdesátiletý duchovní, který je nejvyšší autoritou v Íránu, vytrvale varuje před umožněním vstupu jakéhokoliv západního vlivu do islámské republiky. Nedávno Chameneí prohlásil, že příliv západních obchodních delegací do Teheránu nepřinesl íránské ekonomice žádný prospěch. Rúhání, který loni prosadil jadernou dohodu, která byla korunována zrušením sankcí, řekl, že firmy ze všech zemí jsou na íránském trhu vítány, pokud si budou najímat íránské pracovníky a přinesou do země hospodářský rozvoj.

Mezinárodní společenství už nepohlíží na Írán jako na hrozbu

Mezinárodní společenství už nepohlíží na Írán jako na hrozbu, nýbrž jako na spolehlivého partnera a tento trend by měl pokračovat i v novém roce, řekl Rúhání. „Výhybky tímto směrem“ byly podle něj nastaveny při nedávných volbách do parlamentu a Shromáždění znalců.

V únorových parlamentních volbách získali Rúháního spojenci z tábora reformistů a umírněných většinu v zákonodárném sboru, zatímco konzervativci odmítající sbližování se Západem výrazně ztratili. Dalším velkým úspěchem bylo pro prezidenta i jeho zvolení do Shromáždění znalců, vlivného 88členného grémia, které volí a může také odvolat duchovního vůdce země. Celkem v něm teď mají reformisté a umírnění 59procentní většinu.

„I náš svátek Nourúz je začátkem nového a koncem starého,“ řekl Rúhání s odvoláním na volební výsledky. Ty by mu měly pomoci prosadit ekonomické reformy zaměřené na přilákání zahraničních investorů. Ajatolláh Chameneí a konzervativní klerikální sbor, ústavní Rada dohlížitelů, mají ale právo veta nad veškerou legislativou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...