Koaliční kvartet pod vedením Fica podepsal programové priority

Nahrávám video
Slovenská koalice je na stole, otazníky nad sliby ale zůstávají
Zdroj: ČT24

Čtyři slovenské politické strany v čele s levicovým Smerem-SD premiéra Roberta Fica se dohodly na programových prioritách, jež by se měly stát základem programového prohlášení vznikající koaliční vlády. Koalice Smeru-SD, Slovenské národní strany, Sietě a Most-Híd bude mít ve sněmovně potřebnou většinu, i když zřejmě přijde o tři poslance Sietě, kteří hrozí odchodem ze strany. Podobný postoj zastává také poslanec strany Most-Híd Szolt Simon.

Strany rodící se levo-pravé čtyřkoalice se dohodly například na zákoně o hmotné odpovědnosti politiků. „Dohodli jsme se i na snížení daní právnických osob na 21 procent a zvýšení limitu na paušální výdaje pro živnostníky,“ citoval deník Sme premiéra Fica.

Zrušit by se měla i povinnost platit daň v případě, že podnik vykáže ztrátu. Toto opatření zavedla Ficova jednobarevná vláda, která v uplynulých čtyř letech daně zvyšovala. Naopak, zvláštní daně pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky zůstanou nadále v platnosti.

Robert Fico (Smer-SD) a Béla Bugár (Most-Híd)
Zdroj: ČTK

Omezit by se rovněž měly politické nominace ve státní správě a funkcionáři, kteří nakládají s veřejnými financemi, by za svá rozhodnutí měli nést hmotnou odpovědnost. Strany slíbily, že stát bude více peněz vynakládat na školství (O nedávných protestech učitelů čtěte zde). V programových prioritách počítají také s větším financováním „menšinové kultury“.

Zástupci některých stran koalici odmítají

Po třech z deseti zvolených poslanců strany Sieť, kteří hodlají vystoupit ze strany v případě její spolupráce se Smerem-SD na vládní úrovni, místopředseda a poslanec strany Most-Híd Simon oznámil, že zmiňovanou koalici rovněž nepodpoří a v případě jejího vzniku nevstoupí do poslaneckého klubu své mateřské strany.

„Členská základna ani voliči nám nedali mandát, abychom šli se Smerem. Země je po dvou vládách Roberta Fica v marasmu. Nejsem přesvědčen, že Robert Fico a jeho strana se dokážou změnit, a ve spolupráci s SNS je to ještě horší,“ řekl novinářům Simon. Most-Híd zastupuje také početnou maďarskou menšinu v zemi.

Radoslav Procházka (Sieť)
Zdroj: ČT24

Strany pravého středu Sieť a Most-Híd původně odmítly vyjednávat se Smerem-SD o povolební spolupráci. Obě změnily názor o uplynulém víkendu, kdy padla možnost vytvoření široké pravicové koalice.

Smer-SD, SNS, Sieť a Most-Híd získaly ve volbách dohromady 85 mandátů ve 150členné sněmovně. Bez zmiňovaných čtyř poslanců by vznikající koalice nadále měla většinu, která je nezbytná pro schválení programového prohlášení vlády i pro přijetí běžných zákonů.

Policie vyšetřuje kupčení s hlasy na východě země

Policie prověřuje podezření z kupování hlasů Romů v parlamentních volbách, které se v zemi konaly před více než týdnem. Napsal to portál Aktuality.sk, policie vyšetřování blíže nekomentovala. Volební korupce je v zemi trestným činem.

Případ souvisí s výsledky hlasování ve dvou romských osadách na východě
Slovenska, kde dva méně známí kandidáti vládního Smeru-SD Peter Chudík a Stanislav Kubánek získali mnohem více přednostních hlasů než nejpopulárnější politik Smeru-SD, předseda strany a premiér Fico.

Romové z obce Lomnička veřejnoprávní televizi RTVS řekli, že starostka obce kupovala obyvatelům cigarety a říkala jim, aby podpořili dva zmiňované poslance. Starostka odmítla tyto informace komentovat a řekla, že s voliči hlasovat nechodila. V Lomničce získal Smer-SD téměř 83 procent hlasů, což je výrazně více než celostátní výsledek strany 28,28 procenta.

Kubánek i Chudík, který je předsedou Prešovského kraje, nekalé jednání odmítli. Výrazně lepšího výsledku než jejich stranický šéf dosáhli také v romské osadě Rakúsy. Oba se ucházeli o post poslance z druhé desítky kandidátky Smeru-SD, která ve volbách získala 49 mandátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 23 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...