Honeckerová o obětech berlínské zdi: Neměli tam lézt!

Berlín - Označování politických vězňů za kriminálníky a ani slovo lítosti ohledně obětí zastřelených u berlínské zdi nebo zvůle východoněmecké Státní bezpečnosti (Stasi). Tak vypadalo první televizní interview, které po více než dvaceti letech poskytla někdejší nejmocnější dáma bývalé NDR Margot Honeckerová. V jedenapůlhodinovém dokumentárním filmu Erica Friedlera Pád – Honeckerův konec (Der Sturz – Honeckers Ende), který v pondělí večer odvysílala německá televize ARD, hovořila 84letá bývalá ministryně školství a vdova po komunistickém vůdci Erichu Honeckerovi o konci NDR, zradě a intrikách a popírala východoněmecké komunistické zločiny.

„Nemůžete být v klidu, když mladý člověk takhle přijde o život. A tak si kladete otázku: Proč tohle riskoval? K čemu? To přece nebylo nutné. Nemusel přece lézt přes zeď. Zaplatit takovou hloupost životem je opravdu hořké,“ komentuje Honeckerová smrt lidí, které postříleli pohraničníci při jejich pokusu utéct přes berlínskou zeď do Západního Berlína. Počet mrtvých se odhaduje na několik stovek.

Margot Honeckerová v rozhovoru s Ericem Friedlerem
Zdroj: ČT24/ARD

Činnost tajné policie Stasi pokládá Honeckerová za legitimní nutnost, tisíce východoněmeckých politických vězňů za obyčejné kriminálníky. Za „placené bandity“ označuje traumatizované chovance výchovných domovů pro mládež, (tzv. Jugendwerkhof), kteří byli vystaveni psychickému teroru, izolaci a sexuálnímu zneužívání. Zároveň kategoricky odmítá, že by východoněmecký režim odebíral děti politickým odpůrcům a dával je k adopci. Bývalým východoněmeckým činitelům Egonu Krenzovi nebo Hansi Modrowovi zase Margot Honeckerová vyčítá, že NDR zradili. Německou demokratickou republiku považuje za stát, který fungoval, ale ona prý měla jen dvacet let na to, aby tam všechno dala do pořádku. Prý by bývala potřebovala ještě dalších 20 let.

Režisér Eric Friedler:

„Margot Honeckerová neprojevila žádnou lítost, neuznala žádnou chybu. Nezaznělo od ní ani slovo soucitu nebo omluvy.“

Friedler přibližuje poslední dny Ericha Honeckera

Z rozhovorů s politiky a s oběťmi režimu a z původních filmových záběrů sestavil zkušený dokumentarista Friedler obraz posledních dnů východoněmeckého vůdce, od jehož narození v srpnu uplyne 100 let. Zastánce tvrdé komunistické linie stál v čele země 18 let. Jeho pád v roce 1989 předznamenal zánik státu, který se 40 let označoval za to „lepší Německo“. V 90. letech strávil Honecker necelých šest měsíců ve vazbě, letos v únoru vyšel jeho deník, který si v berlínském vězení Moabit psal.

Erich Honecker zemřel v květnu 1994 v nedožitých 82 letech na rakovinu jater v Chile. Až do své smrti zůstal zapřisáhlým stalinistou, který neprojevil lítost za spáchané zločiny. Po pádu berlínské zdi za ně byl souzen. Vzhledem k jeho postupující nemoci byl však proces z humanitárních důvodů v lednu 1993 zastaven. Čtyřiaosmdesátiletá Margot Honeckerová žije v Chile.

„Je to film o Erichu Honeckerovi, posledním německém diktátorovi. Jde o to, jak se s ním a jeho ženou zacházelo během tříměsíčního mocenského vakua mezi Krenzem, Modrowem a de Maizièrem,“ přbližuje svůj snímek Friedler. "Úplně se od něj distancovali. Nechtěli s ním mít nic společného, aby si zajistili vlastní politické přežití. Nejdřív ho svrhli a pak ho nechali padnout jako pytel brambor." V Chile žijící Honeckerovou označuje Friedler za vitální, sebevědomou a bojovnou ženu, jež necítí spoluodpovědnost za žádnou z chyb, které se v NDR staly. Její názory jej prý místy šokovaly.

Někdejší východoněmecký vůdce Honecker v manželství s Margot trpěl a svazek udržoval hlavně z politických důvodů. Margot si musel v roce 1953 vzít na nátlak stranického politbyra, které už mělo dost jeho častých milostných dobrodružství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 18 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...