Plán Rakouska omezit počet migrantů přicházejících do země i počet přijímaných žádostí o azyl je protiprávní. Podle eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopulose musí Rakousko přijmout všechny žádosti podané na jeho území nebo na jeho hranicích. Vídeň ale vzápětí uvedla, že avizované limity začne i navzdory kritice z Bruselu uplatňovat již od pátku.
Kritika z EU nepomohla: Vídeň omezí počty žadatelů o azyl už od pátku
Avramopulos v dopise zaslaném rakouské ministryni vnitra Johanně Miklové-Leitnerové napsal, že zavedení denního stropu na počet přijímaných žadatelů „by byl zcela evidentně v rozporu se závazky Rakouska“, které vyplývají z unijních právních norem a z mezinárodního práva. Upozornil také, že Rakousko tímto krokem zabrání projet svým územím lidem, kteří mají v úmyslu požádat o azyl v jiné zemi.
Miklová-Leitnerová ve středu oznámila, že Rakousko na své jižní hranici v budoucnu umožní denně nejvýše osmdesáti migrantům podat žádost o azyl. Ve čtvrtek k tomu podle agentury Reuters dodala, že limit bude od pátku zaveden bez ohledu na kritiku zaznívající z Bruselu.
Rakouský kancléř Werner Faymann před začátkem summitu EU v Bruselu rozhodnutí své vlády stanovit maximální počet denně přijímaných žádostí o azyl obhajoval. „Trváme na tom. Není myslitelné, aby Rakousko přijímalo žadatele o azyl za celou Evropu,“ řekl. Aby kvůli rakouskému postupu nevznikla na západním Balkáně humanitární katastrofa, musí podle Faymanna začít po vzoru Vídně, Berlína a Stockholmu konečně i ostatní evropské země uprchlíky přijímat.
Evropská komise podle svého předsedy Jeana-Claudea Junckera nyní zkoumá, zda rakouské rozhodnutí je v souladu s evropským právem. Trend, kdy v Evropě přibývá hraničních kontrol, se mu prý ale nelíbí.
Maďarsko prodloužilo uzávěru železničních přechodů s Chorvatskem
Železniční hraniční přechody mezi Maďarskem a Chorvatskem zůstanou zavřené a uzávěra bude od neděle platit dalších 30 dní. Ve zveřejněném dekretu tento krok zdůvodnil ochranou veřejné bezpečnosti, nezmínil se ale, že by opatření souviselo s migrační krizí. Maďarské železniční přechody fungují ve zvláštním režimu od října loňského roku, připomněla maďarská tisková agentura MTI.
Loni na podzim přes hranici z Chorvatska proudily do Maďarska obrovské počty uprchlíků, kteří mířili zejména do Německa. Úřady proto začaly 17. října kontrolovat všechny osoby na železničních přechodech Gyékényes, Magyarbóly a Murakeresztúr.
Zavření hranic by podle řeckého ministra vyvolalo humanitární krizi
Uzavření hranic na Balkán by podle řeckého ministra pro migraci Janise Muzalase vyvolalo velkou humanitární krizi v Řecku a příliv uprchlíků do Evropy by to stejně nezastavilo. Ministr řekl německému deníku Handelsblatt, že uprchlíky lze zastavit jedině ukončením občanské války v Sýrii. O to by měla Evropská unie usilovat, stejně jako o řešení humanitární krize v Libanonu, Jordánsku a Turecku.
Plot na makedonsko-řecké hranici
Nejnověji Makedonie vybudovala dvouřadý plot s ostnatým drátem na své hranici s Řeckem v místě, kudy migranti nejčastěji přecházejí mezi oběma zeměmi při své cestě do západní Evropy.
Podle ministra bylo dosud pouze 430 uprchlíků přemístěno v rámci unijního přerozdělovacího mechanismu, jehož cílem je relokace alespoň 160 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie. Rozmísťování běženců na základě kvót však odmítají země visegrádské skupiny – tedy Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko – které místo toho prosazují posílení ostrahy hranic balkánských zemí s Řeckem v případě, že selžou pokusy o omezení počtu uprchlíků připlouvajících do Řecka z Turecka.
Muzalas tvrdí, že Řecko své hranice chrání a provádí „nejlepší možné kontroly“ na zemi i na moři. Zdůraznil také, že evropská agentura pro ochranu vnějších hranic EU Frontex sice má v oblasti řeckých ostrovů 700 lidí, ale Atény žádaly o 1800.