Trest za raketu: Senát v USA schválil rozšíření sankcí vůči KLDR

Americký Senát schválil rozšíření sankcí vůči Severní Koreji. Horní komora Kongresu tak reagovala na jaderný test, který KLDR provedla v lednu, a na odpálení rakety dlouhého doletu z minulého týdne.

Norma obsahuje mimo jiné postihy všech, kteří nějakým způsobem podpoří fungování severokorejského jaderného programu a další agresivní vojenské aktivity, kteří porušují lidská práva a kteří podporují aktivity směřující k ohrožení kybernetické bezpečnosti USA. Na základě sankcí by jim bylo možné zmrazit majetek či znemožnit získání víz.

Zákon podpořilo 96 senátorů, proti nehlasoval nikdo. Svůj hlas stihli odevzdat i senátoři Ted Cruz a Marco Rubio, kteří se v současnosti ucházejí o republikánskou nominaci do boje o křeslo v Bílém domě. Demokratický kandidát, vermontský senátor Bernie Sanders, se na hlasování nedostavil.

„Spojené státy budou jednat - tento zákon je velmi jasnou a silnou zprávou, že nehodláme sedět a sledovat, jak Severní Korea rozmnožuje svůj arzenál zbraní hromadného ničení. Nehodláme sledovat jejich hrubé porušování lidských práv a nedovolíme jim další kybernetické útoky. A to proto, že budeme postupovat jednotně,“ prohlásil senátor Ben Cardin.

Sněmovna reprezentantů podobný návrh zákona, který uvaluje nové sankce na režim diktátora Kim Čong-una, schválila už v lednu. Rozdíly mezi nimi by se měly podle očekávání rychle vyřešit, a konečnou podobu zákona by tak brzy mohl podepsat i prezident Barack Obama.

3 minuty
Americký Senát schválil rozšíření sankcí vůči KLDR
Zdroj: ČT24

USA, Korea a Japonsko společně proti Pchjongjangu

Armády USA, Jižní Koreje a Japonska se navíc dohodly na dalším posílení sdílení zpravodajských informací a na „koordinaci bezpečnostních snah ve světle severokorejských jaderných a raketových hrozeb“.

Nové sankce vůči KLDR oznámilo ve středu i Japonsko. Zahrnovat by měly například úplný zákaz přítomnosti severokorejských lodí v japonských přístavech.

Státy zpřísňují opatření vůči KLDR od 6. ledna, kdy Pchjongjang uskutečnil svůj čtvrtý jaderný test. V neděli Severní Korea odpálila raketu se satelitem, který je podle ní určen k pozorování Země. Západ to označil za zástěrku pro test raketových zbrojních technologií.

Už ve středu oznámila Jižní Korea, že zastaví činnost v průmyslové zóně Kesong, kterou od roku 2004 provozuje společně s KLDR a kde ve zhruba 120 jihokorejských továrnách pracuje na 54 000 Severokorejců. S uzavíráním továren už Soul začal, není ale jasné, jak dlouho bude tento proces trvat. Uzavření Kesongu připraví Pchjongjang o poslední oficiální zdroje tvrdé měny.

Jihokorejská hlídka u vstupu do zóny Kesong
Zdroj: Kim Hong-Ji/Reuters

KLDR: Přerušení činnosti v průmyslové zóně je vyhlášení války

Rozhodnutí Soulu o uzavření Kesongu označil Pchjongjang ve čtvrtek za „vyhlášení války“ a v reakci hodlá přerušit dvě klíčové přeshraniční komunikační linky. Podle severokorejské agentury KCNA byl průmyslový areál ležící na severokorejském území vyhlášen zónou pod vojenskou kontrolou.

Pchjongjang zároveň oznámil, že nařídil odchod všech jihokorejských pracovníků z oblasti a přistoupil ke zmrazení aktiv a zařízení jihokorejských společností působících v zóně. Jihokorejské úřady později potvrdily, že všech 280 Jihokorejců působících v místě zónu opustilo.

Naposledy byl komplex uzavřen v dubnu 2013 Severní Koreou na protest proti společným americko-jihokorejským vojenským manévrům. Po několika měsících byl ale znovu uveden do provozu. Podle agentury AFP netajili představitelé jihokorejských firem ohledně zavření továren rozhořčení a uvedli, že jejich podnikatelská činnost byla „obětována na oltář politiky“.

3 minuty
Události: Peking je posledním obchodním partnerem KLDR
Zdroj: ČT24

Severokorejská raketa vynesla na oběžnou dráhu družici, která ale podle všeho nevysílá signál a není funkční. KLDR již v roce 2012 vypustila raketu Unha-3 s pozorovací družicí, ani u ní ale nebyl signál nikdy zaznamenán. Podle Jižní Koreje a USA nový odpal svědčí o tom, že Severní Korea disponuje v současnosti raketami s doletem 12 000 kilometrů. Otázkou je, zda již ovládá technologii, která by umožnila návrat rakety do atmosféry. To je klíčové pro případ, že by chtěla použít raketu jako zbraň. Jižní Korea spadlé kusy severokorejské rakety vylovila z moře a ukázala je novinářům na jedné ze svých lodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 6 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 22 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 44 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...