Brusel požaduje po Aténách víc lodí a vrtulníků, které by chránily řeckou hranici. Mělo by to podle něj zbrzdit další příliv migrantů. Ani více lodí ale zřejmě k omezení počtu migrantů nepovede. Pašeráci totiž dávají běžencům jasné instrukce - když uvidíte pobřežní stráž, zničte loď. Kontrola pomezí se tak většinou mění v záchranu životů.
Běžence na turecké straně dělí od vysněné Evropy jen úzký pás moře. Od plavby na ostrov Kos je proto mají odradit lodě Frontexu. Řeckou pobřežní stráž doplňuje finské a italské plavidlo. V akci je vždycky nejmíň jedno z nich. Do mezinárodních vod vyráží hlídkovat na šedesát minut. Ideální místo k pozorování pobřeží je asi 150 metrů od tureckých hranic.
Termokamera sice dokáže rozeznat shluk postav až na pevnině, až k břehu ale lodě stejně nemohou - patří pod turecký dohled. Teoreticky mohou plavidla vracet až z řeckých vod. Prakticky ale musí lidi ze člunů zachraňovat. „Od loňského října jsme zachránili asi 1300 lidí. Většinu z potápějících se člunů,“ řekl České televizi velitel finské pobřežní stráže Matti Manninen.
Z pobřežní stráže jsou záchranáři
Podle výpovědí uprchlíků jim totiž pašeráci dávají jasné instrukce. Když uvidí pobřežní stráž, mají člun propíchnout nebo jinak zničit. Z lidí, kteří ilegálně překročili hranici, se tak najednou stávají trosečníci. Podle Řeků se to děje zcela pravidelně. „Musíme respektovat mezinárodní právo a oběti zachránit, aniž bychom prohlíželi, jestli mají pas a vízum,“ uvedl velitel řecké pobřežní stráže Nikos.
Ani víc lodí křižujících nejcitlivější oblasti proto nemusí znamenat menší počet migrantů. Pašeráci toho naopak zneužívají k tomu, že lidi na moře posílají bez pořádných vest i ve špatném počasí. S tím se těžko vyrovnávají i otrlí námořníci.
Aby se něco změnilo, musela by si Ankara na pašeráky posvítit. Všichni v Řecku teď doufají, že tři miliardy eur z kapsy Evropské unie ji k tomu donutí.
