Zabránit přílivu uprchlíků z Turecka na řecké ostrovy je při současných právních předpisech a přílišné členitosti řeckého pobřeží skoro nemožné, řekla agentuře AFP mluvčí agentury pro ochranu vnějších hranic EU Frontex Ewa Moncureová. Uprchlíky zadržené na moři může Frontex pouze eskortovat na evropskou pevninu.
Atény v současnosti čelí tlaku svých evropských partnerů, kteří Řeky obviňují, že propouštějí do Evropy příliš velké množství migrantů. Země EU zahájily proto kroky směřující k tomu, že uvnitř schengenského prostoru volného pohybu na hlavních migračních trasách prodlouží již obnovené namátkové hraniční kontroly a také pomohou Makedonii částečně uzavřít hranice s Řeckem.
Moncureová upozornila, že když se objeví loď s migranty na moři, Frontex, potažmo řecká pobřežní stráž, z hlediska mezinárodního práva nemá možnost přimět běžence ke zpáteční cestě. Udělat to může pouze turecká strana, pokud by uprchlíky zachytila jako první ve svých teritoriálních vodách. Jakmile jsou migranti v řeckých vodách, mají už právo žádat o azyl.
„Vždycky to tak bylo, to je princip nevracení,“ řekla Moncureová, podle níž situaci neulehčuje ani to, když jsou mezi pobřežími mezinárodní vody, jako v případě Libye a Itálie, které jsou od sebe více vzdálené. Tam zase platí právo na svobodnou plavbu; vstoupit na loď s uprchlíky je možné jen v případě, že je toto plavidlo v nebezpečí.
Moncureová: Na moři plot nepostavíte. Uhlídat řecké ostrovy je nemožné
„Je velmi snadné dostat se do Řecka přes moře. To není žádné pole, které můžete přehradit nějakým plotem,“ zdůraznila Moncureová, podle níž je téměř nemožné kontrolovat celou rozlehlou oblast se stovkami ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a v těsné blízkosti tureckého pobřeží.
Frontex a řecká pobřežní stráž mohou zadržené uprchlíky pouze dovézt na některý z ostrovů. Je nesmysl chtít vyřizovat formality kolem registrace a zjišťování totožnosti na otevřeném moři. Běženci často ani žádné doklady nemají.
„Pouze pašeráci lidí se vracejí zpátky, když vidí lodě Frontexu, protože jim hrozí vězení. Migranti nic neriskují, kromě svého života na volném moři. Většina chce žádat o azyl nebo se aspoň vůbec dostat do Evropy,“ dodala mluvčí.
Ministři vnitra zemí EU požádali Evropskou komisi o zhodnocení, zda Řecko nemá závažné nedostatky při ochraně své hranice. Pokud evropská exekutiva dojde k závěru, že v Řecku podobné nedostatky skutečně jsou, půjde o první krok procedury, jež může vyústit až v dvouleté prodloužení kontrol na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru. Atény by dostaly tři měsíce na nápravu.
Atény: Čelíme humanitární nouzi a nikdo nám nepomůže
Už nyní se ale rýsují opatření, která mají zajistit, aby se neprostupnou stala makedonsko-řecká hranice. Podle deníku Le Monde je cílem omezit příliv migrantů na takzvané balkánské trase, kterou běženci začali zahlcovat od poloviny loňského roku, aby se dostali na sever Evropy, zejména do Německa. Brusel a Berlín chtějí zpřísněním kontroly této hranice „vyslat jasný signál všem ekonomickým migrantům, kteří nyní procházejí přes Turecko do Řecka a zbytku Evropy, a odradit je od cesty přes moře“.
Tato strategie má také alespoň na nějaký čas potrestat Řecko, na jehož území se tak bude zvyšovat počet uvízlých uprchlíků. Podle Le Monde se tohoto vývoje Atény hodně obávají. Také si dlouhodobě stěžují na nedostatek solidarity ostatních evropských zemí a tvrdí, že již celé měsíce čelí absolutní humanitární nouzi.
Iniciativa k ochraně řecko-makedonské hranice přichází i z jednotlivých zemí EU. Česko tam chce poslat 20 policistů.
V roce 2015 se dostalo podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Řecka přes moře 850 000 lidí. Letos jich navzdory nepříznivému počasí do 23. ledna do Řecka dorazilo skoro 44 000.
