Lékaři bez hranic kritizují EU: V uprchlické krizi selhala, tvrdí

Evropská unie nedokázala čelit humanitárním potřebám uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů v Evropě a podmínky těchto lidí ještě zhoršila. S touto ostrou kritikou na adresu osmadvacítky přišla mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic. V čerstvě zveřejněné zprávě nazvané Překážky na cestě do Evropy se zabývá důsledky údajně restriktivní politiky EU během uprchlické krize v roce 2015.

Nejenže Evropská unie a evropské vlády selhaly v řešení krize, ale také aktivně zhoršily podmínky tisíců zranitelných mužů, žen a dětí. Tím, že se soustředily na politiku odstrašování a že jejich reakce na humanitární potřeby prchajících lidí byla chaotická.
Brice de le Vingne
ředitel operací Lékařů bez hranic

Dokument podle Lékařů bez hranic vznikl na základě svědectví pracovníků organizace, pacientů a lékařských dat sesbíraných v průběhu celého loňského roku. Podrobně prý ukazuje humanitární dopady různých kroků Evropy a popisuje, jak evropské „zdi“ přinutily Lékaře bez hranic a další humanitární organizace radikálně zvýšit své aktivity u vstupních míst do Evropy.

Ještě nikdy v historii neměli Lékaři bez hranic v Evropě tolik zdravotnických a humanitárních projektů a pracovníků. Nikdy dříve nemuseli mobilizovat na moři pátrací a záchranné lodě, podotkla organizace.

„To, že lidé hledají bezpečí a lepší život v Evropě, není nový fenomén… Naopak, je znám mnoho let. Ale na počátku roku 2015, kdy se Středozemní moře proměnilo v masový hrob, jsme dospěli k rozhodnutí, že tomu nemůžeme přihlížet ze břehu. V roce 2016 musí evropské země zvážit, jakou cenu platí lidé za jejich rozhodnutí, musí přijmout zodpovědnost a poučit se ze svých chyb,“ zdůraznil ředitel operací de le Vingne.

Gruber: Evropa má svůj díl viny (zdroj: ČT24)

Žádná lodní doprava, jen ploty s ostnatým drátem

Zpráva popisuje překážky, které EU a evropské vlády postavily do cesty více než jednomu milionu lidí, z nichž většina utíká před válkou a perzekucí. Státy například neposkytují žádné alternativy k nebezpečnému překonávání moře, stavějí ploty s ostnatým drátem a stále mění administrativní a registrační procedury. V Itálii a Řecku jsou navíc neadekvátní podmínky v přijímacích centrech.

Lékaři bez hranic jsou humanitární a zdravotnickou organizací, která se snaží zmírnit důsledky restriktivní politiky na zdraví a životy pacientů a která nemůže vyřešit celosvětovou krizi vysídlených lidí, upozornila organizace. Její pracovníci poskytli více než 100 000 zdravotnických a psychologických konzultací a sestavili reprezentativní seznam důsledků těchto překážek na zdraví lidí.

„Rozumíme obavám a emocím, které takzvaná uprchlická krize vyvolává ve společnosti. Lékaři bez hranic jsou humanitární a zdravotnickou organizací a naším posláním je zmírňování lidského utrpení a poskytovaní zdravotní péče. Snažíme se také informovat o krizových situacích a podnítit veřejnou debatu o úctě k lidem a lidskému životu,“ podotkl ke zprávě Pavel Gruber, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic.

Migranti v Norsku drží hladovku

V Norsku se mezitím rozhodla skupina migrantů z azylového centra v provincii Finnmark zahájit hladovku na protest proti údajnému špatnému zacházení ze strany norských úřadů. Ty je totiž plánují v nejbližších dnech vypovědět ze země. Oslo již dříve uvedlo, že některé migranty, kteří do Norska přišli přes Rusko, pošle zpět, neboť se údajně většinou jedná o lidi, kteří delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Nejde tak prý o uprchlíky.

„Když nás sem přivezli, řekli, že nás vyslechnou pracovníci norského migračního úřadu, ale to se nestalo. Nedostali jsme žádné informace," postěžoval si jeden z migrantů Ramí Hadad, který o sobě tvrdí, že je křesťan původem z Jordánska. „Cítíme se tady jako ve vězení. Nemůžeme vycházet ven ani dělat nic jiného. Všude je policie. Děti i dospělí nyní drží hladovku,“ dodal.

Migranti na norsko-ruské hranici
Zdroj: Cornelius Poppe/Reuters

Steinmeier: Uprchlickou krizi nevyřešíme ze dne na den

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera lze uprchlickou krizi dlouhodobě vyřešit jedině ukončením konfliktu v Sýrii. K tomu je ale prý zatím ještě dlouhá cesta. „Lidé budou dál utíkat a hledat cestu do Evropy, dokud bude pokračovat násilí na Blízkém východě,“ uvedl v Berlíně.

Uzavírání národních hranic v Evropské unii, na které tlačí někteří němečtí politici, podle Steinmeiera řešení nepřinese. „Nesmíme se nechat svést těmi, kdo tvrdí, že jediné opatření vyřeší uprchlickou krizi ze dne na den. Něco takového není možné, protože krize má určitou vnitřní dynamiku,“ řekl o návrzích na uzavření hranic před přicházejícími běženci.

Frank-Walter Steimeier
Zdroj: Reuters/Tobias Schwarz

Šéf sudetských Němců chce vnější pohraniční stráž

Nejvyšší představitel sudetských Němců a bývalý europoslanec Bernd Posselt tvrdí, že kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie jsou jen nouzové opatření a musí být co nejrychleji znovu zrušeny. „Kontroly mohou být maximálně provizoriem přijatým jako nouzové opatření a je třeba je rychle znovu zrušit, protože škrtí volný pohyb evropských občanů a vážně škodí středně velkým podnikům,“ uvedl.

Posselt zároveň vyzval k rychlému vytvoření evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější hranici EU. Podle něj se EU dopustila zásadní chyby, když řadu let nedokázala zajistit bezpečnost vnější hranice Schengenu. „Je třeba zřídit mnohonárodní pohraniční jednotku včetně pobřežní stráže, která v nouzovém případě bude moct působit na hranicích státu, jako je Řecko, i bez jeho spolupráce, protože se tady jedná i o hranici EU,“ upřesnil.

obrázek
Zdroj: ČT24