Polsko přijme první stovku uprchlíků, předchozí vláda odkývla tisíce

Polsko je připraveno přijmout první stovku uprchlíků v rámci jejich přerozdělování z dalších unijních zemí. Prohlásila to ve čtvrtek premiérka Beata Szydlová. Její vláda přitom nebyla zastáncem kvót. Předchozí kabinet se zavázal přijmout 7000 běženců, což se bude podle Szydlové těžko měnit.

„Naše vláda je racionální a pochopitelně tu existuje závazek od vlády minulé,“ připustila Szydlová na čtvrtečním tiskovém brífinku, kde oznámila, že Polsko má místa pro první stovku uprchlíků. Podle rozhlasové stanice RMF FM by běženci z Řecka či Itálie mohli do Polska zamířit do konce března.

Premiérka i další členové konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) přitom ještě nedávno velmi ostře odsuzovali rozhodnutí kabinetu liberální Občanské platformy (PO), který souhlasil s požadavkem Evropské komise na přijetí 7000 lidí. 

„Nová vláda je v nebývale obtížné situaci z právního hlediska, zvrátit rozhodnutí (minulé vlády) půjde jen těžko,“ připustil ve čtvrtek v rozhovoru s televizí TVN 24 europoslanec PiS Ryszard Czarnecki. Polsku by v případě nesplnění závazku hrozila žaloba.

Kampaň současné premiérky stála na odmítání uprchlíků

Odmítání uprchlíků bylo součástí kampaně PiS před říjnovými volbami, v níž se předseda strany a podle mnohých faktický klíčový muž v pozadí současné vlády Jaroslaw Kaczyński vyjadřoval o běžencích jako o velké hrozbě pro Polsko. Někteří politici ještě v prosinci tvrdili, že se pokusí docílit změny rozhodnutí EU o přerozdělování uprchlíků, případně, že se Varšava může přidat ke slovenské žalobě proti povinným kvótám.

obrázek
Zdroj: ČT24

Představitelé PiS nyní prosazují, aby Polsko přijímalo výhradně nebo alespoň především křesťanské běžence z Iráku či Sýrie. Polské úřady v současnosti podle médií zahajují prověřování dokumentů lidí, kteří by měli být zařazeni do první skupiny. Zvláštní pozornost přitom věnují možným bezpečnostním rizikům.

O přerozdělení celkem 120 tisíc uprchlíků rozhodli ministři vnitra států EU většinou hlasů v září. Proti se postavily Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Polsko původně avizovalo, že bude také hlasovat proti návrhu, vláda tehdejší premiérky Ewy Kopaczové ale na poslední chvíli své rozhodnutí změnila a hlasovala pro.