Po vítězství Lidové strany ve španělských volbách oznámil konzervativní premiér Mariano Rajoy, že se pokusí sestavit novou vládu. Ačkoli přišel o dosavadní parlamentní většinu, věří, že uspěje. Hned na začátku ale narazil na komplikaci, nejpravděpodobnější možný koaliční partner oznámil, že do koalice nepůjde. V úvahu tedy připadá vznik menšinové vlády anebo koalice, kterou sestaví druhá nejsilnější socialistická strana.
Poprvé v moderní historii se ve Španělsku rozjíždí hra o koalici – nebo menšinovou vládu
Rajoy slíbil, že zkusí sestavit stabilní vládu před stovkami přívrženců, kteří se sešli v centru Madridu u sídla jeho Lidové strany (PP). Ta získala 28,7 procenta hlasů a 123 poslaneckých křesel, tedy mnohem méně než 176 křesel, které jsou potřebné k parlamentní většině.
Pravicová koalice ve Španělsku nebude
I když lidovci volby vyhráli, ztratili více než 60 poslanců. Premiér připustil, že nadcházející dny nebudou jednoduché a že bude nutné vytvářet spojenectví, uzavírat dohody. „Za poslední čtyři roky jsme dosáhli mnoha věcí a Španělé vyvinuli velké úsilí. Teď musíme v tom, co jsme za ta léta vytvořili, vytrvat,“ uvedl.
GALERIE
Španělsko po parlamentních volbách
Možným partnerem lidovců v novém španělském parlamentu by mohla být liberální strana Ciudadanos, která získala 40 křesel (13,9 procenta hlasů). Její předseda Albert Rivera prohlásil, že jeho strana bude hrát klíčovou roli při vytváření nové vlády. „Budeme rozhodující silou při tvorbě většinového kabinetu, který bude s to změnit tuto zemi,“ řekl Albert Rivera.
Současně ale vyloučil, že by Ciudadanos vytvořili s lidovci koalici. Partnerství s některou ze zavedených stran odmítal Albert Rivera již před volbami, po nich naznačil, že v úvahu připadá pouze podpora menšinové Rajoyovy vlády. Uvedl, že to považuje za lepší možnost než předčasné volby.
Ať to zkusí, říká dosavadní opozice
Jisté je, že dosavadní premiér se vládu pokusí sestavit jako první. „Pokusit se sestavit novou vládu musí politická formace, která obdržela nejvíce hlasů,“ připustil šéf socialistů (PSOE) Pedro Sánchez. Jeho strana získala ve 350členné dolní parlamentní komoře 90 křesel (22 procent hlasů), je tak znovu druhá nejsilnější. Nelze ale mluvit o úspěchu, protože se poprvé v novodobé historii dostali socialisté pod stovku křesel.
Sánchez je však přesto přesvědčen, že v rámci možností uspěl. „Během kampaně jsme viděli koalici, která se snažila, aby španělská socialistická strana zmizela. Nepodařilo se jim to,“ řekl.
Návrat socialistů k vládě ale také není vyloučen. Spolu s protestním hnutím Podemos, které získalo 69 křesel (20,7 procenta hlasů), by přitom podle průběžných výsledků spolu s postkomunistickou Sjednocenou levicí a dalšími regionálními uskupeními mohli dát parlamentní většinu dohromady.
obrázek
Právě levicové hnutí Podemos Pabla Iglesiase označují komentátoři za skutečného vítěze voleb, protože naprosto přeskočilo veškeré odhady předvolebních průzkumů. Dosud mělo hnutí v parlamentu 4 poslance. Pětinu španělských voličů dokázalo přesvědčit teprve rok po svém vzniku. „Už nikdy Španělsko bez svých lidí. Dneškem se zavazujeme k nové oddanosti, která brání sociální spravedlnost a slušnost,“ reagoval na úspěch hnutí jeho předseda.
Španělská ekonomika roste. Ohrozí ji pat?
Dosavadní Rajoyova vláda se poslední čtyři roky snažila vyvést Španělsko z ekonomické krize. Částečně se jí to podařilo, ačkoli v reálném životě to lidé zatím příliš nepociťují.
Z hlediska hospodářského růstu je na tom Španělsko nejlépe za posledních osm let. Španělsko se – podobně jako Irsko a Portugalsko – dokázalo zvednout díky kombinace podpory, kterou dostal Madrid od Evropské unie, s úspornými opatřeními a příznivými okolnostmi. „Zahraniční investice jsou dobrým barometrem pro měření konkurenceschopnosti. Ve Španělsku roste a nebudete tomu věřit, ale dokonce za posledních 12 měsíců překonala tu německou,“ uvedl finanční analytik Christophe Bernard.
Pro obyčejného člověka jsou ale úspěchy, které rozradostňují ekonomy, jen hrou čísel. Nejdůležitější číslo, které je zajímá, se příliš nemění – nezaměstnanost je stále vysoká, bez práce je asi pětina Španělů, především se nemohou uchytit mladí lidé.
Možné scénáře: Velká koalice i nové volby
Je proto otázka, co se španělskou ekonomikou udělá nečekaně nejednoznačný volební výsledek. Nejenže vládu bez podpory ostatních nesestaví jenom jedna strana, je dokonce jen málo kombinací, kdy by do koalice stačily dvě.
Rozhodně vládu nesestaví jen sami socialisté s Podemos, ke kýženým 176 se ale nedostanou ani lidovci podporovaní Ciudadanos. Obě velké strany proto musí hledat ještě další spojence, kterých budou potřebovat více. S počtem 1 až 9 poslanců se do španělského parlamentu dostalo ještě šest stran.
Alternativou k vládě opírající se nejméně o čtyři různé partaje je potenciálně stabilnější velká koalice, ta ale po ostré předvolební kampani příliš pravděpodobná není. Výsledkem voleb tak nakonec může být i bezvládí. Ve Španělsku už se hovoří o opakování voleb. Spekuluje se o tom, že by mohly znovu proběhnout na jaře.