Putin: Kdo ohrozí ruské vojáky v Sýrii, bude zničen

Šéf Kremlu Vladimir Putin nařídil ruské armádě, aby byla „extrémně tvrdá“ v případě, že budou ruské síly v Sýrii v ohrožení. Veškeré cíle, které se na Rusy zaměří, musí být „okamžitě zničeny“, konstatoval pár týdnů poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku u hranic se Sýrií. Prezident také oznámil, že Rusové pomáhají ze vzduchu opoziční Svobodné syrské armádě.

Rusko se snaží posílit svou pozici v oblasti. Podle Putina dorazily na ruskou základnu v Sýrii letecké posily. „Jakékoli cíle, které ohrožují naši (armádní) skupinu nebo pozemní infrastrukturu, musí být okamžitě zničeny,“ prohlásil ruský prezident na páteční armádní akci.

Ankara k incidentu na syrsko-tureckých hranicích uvedla, že ruský bombardér několikrát varovala, než ho sestřelila v tureckém vzdušném prostoru. Moskva tuto verzi událostí odmítá a tvrdí, že Turci zničili suchoj nad Sýrií. Putin to označil za „ránu do zad“, přičemž následovala řada protitureckých sankcí.

Putinovo varování je ale podle bezpečnostního experta Josefa Krause mířeno nejen vůči Turecku, ale také vůči dalším aktérům bojujícím v Sýrii. „Jde především o síly NATO, ať už jde o americká, nebo francouzská letadla, ale také vůči syrským rebelům, kteří by se mohli pokusit sestřelovat ruská letadla,“ podotkl Kraus.

Putinovo prohlášení je do značné míry pochopitelné. Rusové říkají: ‚Počítejte s naší vojenskou přítomností v Sýrii a nezkoušejte ohrožovat životy našich vojáků.' Do jaké míry by to mohlo vést k nějaké eskalaci násilí, to už je věc jiná – jde spíš o politickou záležitost.
Josef Kraus
bezpečnostní expert

Moskva dál cílí hlavně na Asadovy odpůrce, ozývá se ze Západu

V Sýrii zasahuje už déle než rok mezinárodní koalice vedená Spojenými státy. Ruská intervence začala koncem září na žádost syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva opakovaně odmítá nařčení ze strany Západu, že cílí spíš na umírněné rebely než na radikály z Islámského státu (IS).

Putin chce spolupracovat se všemi státy, jejichž skutečným cílem je porážka teroristů. Ve spojitosti s Izraelem a mezinárodní koalicí zdůraznil nutnost zajištění bezpečnosti leteckého provozu.

5 minut
Bezpečnostní expert Kraus: Putinovo varování je spíš politická záležitost
Zdroj: ČT24

Putin: Svobodné syrské armádě dáváme zbraně a munici

Šéf Kremlu tvrdí, že Rusové poskytují zbraně a munici Svobodné syrské armádě. Ruské nálety prý pomáhají rebelům v rámci společných operací se syrskou armádou. Do akcí proti teroristům v provinciích Homs, Hamá, Aleppo a Rakká je podle Putina zapojeno 5 tisíc vojáků.

„Podporujeme je ze vzduchu, stejně jako syrskou armádu, dodáváme jim zbraně, munici i materiální podporu,“ prohlásil Putin.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek varoval před sílícím Islámským státem, který už ovládá 70 procent Sýrie. IS se přihlásil k nedávným útokům v Paříži, které si vyžádaly 130 mrtvých. Koalice poté zintenzivnila nálety na pozice radikálů a do operace v Sýrii se nově zapojila Británie a Německo.

obrázek
Zdroj: ČT24

Valls: IS musíme zničit také v Libyi

Francouzský premiér Manuel Valls v rozhovoru pro rádio France Inter prohlásil, že IS bude ale nutné zničit i v Libyi. „Jsme ve válce, máme nepřítele, Daiš (arabská zkratka pro IS), se kterým musíme bojovat a kterého musíme zničit: v Sýrii, v Iráku a zítra bezpochyby v Libyi,“ uvedl Valls.

Před týdnem Francie informovala, že 20. a 21. listopadu provedla nad severní Libyí průzkumné lety, které se zaměřily na okolí měst Syrta a Tobrúk. V plánu jsou prý i další monitorovací mise.

Moc IS v Libyi roste. V řadách místní odnože organizace působí asi dva až tři tisíce lidí. Zhruba polovina z nich ve městě Syrta. Podle některých zpráv se radikální islamisté do této severoafrické země stále častěji přesunují z Blízkého východu kvůli náletům koaličních sil a Ruska.

  • Libye se po revolučním roce 2011 nedokázala vymanit z chaosu ani ustavit fungující státní instituce.
  • Má dvě vlády a dva parlamenty a bezpečnostní situaci zhoršuje rivalita ozbrojených skupin, které se podílely na sesazení vlády Muammara Kaddáfího.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 43 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...